Proč jsme všichni Řekové?

Zamyšlení nad tím, proč jsme všichni společně v jedné velké kaši, kterou si ve výprodeji možná koupí třeba Čína.

Řešení je v jednotlivých zemích

Sice horečně a na nejvyšší úrovni jednalo jak celoevropské, tak i globální koncilium, ale výsledky jsou doslova chaboučké – nad evropskými pacienty jen krčí rameny. Dokonce se jim nesložili ani na další dávku dopingu, což je ale zřejmě ta lepší zpráva.

Vše, co se totiž odehrávalo dosud, bylo pouze tradiční odkopávání plechovky vždy jen o kousek dál. Dluhy řešené dalšími (většími) dluhy, dokonce včetně nápadu na jejich monetizaci, která byla již v USA „ověřenou“ časovanou bombou. Není divu, že banka Société Générale vydala analýzu s názvem „My všichni jsme Řekové“.

Žádná pravidla, jen řeči

Proč je EU tak bezzubá? Protože zavedla vymyšlenou superměnu bez jasných pravidel, navíc i ta vágní pravidla vědomě porušovala, nehledě na to, že jejich dodržování beztak ani neumí vymáhat. Jak to trefně vyjádřil komentátor Financial Times John Kay: ani Evropská komise ani německá vláda nemohou poslat do ulic Atén tanky, které by prosadily plnění dohodnuté politiky.

Přechodem na euro byly totiž země eurozóny zbaveny možností základního regulativu = měnové politiky a všemocného rozhodčího – měnového kurzu. Takže jejich roli převzaly úroky státních dluhopisů a zajišťovacích CDS (credit default swaps). Víte například, že výnos řeckého ročního státního dluhopisu vylétl na 206 %? Legrace, že? Ne-li absurdní drama. To celé v cirkusovém šapitó s názvem panoptika Hrubý Dluhový Produkt, kde za jízdu kolotočem zadlužování zaplatíme sice něco kolem 4 % HDP, ale za to si „koupíme“ jen 1% růst HDP. Současnou dluhovou krizi tedy zřejmě nepřežije ani naše modla růstu.

Konec žití „nad poměry“

Jednotná měna zničila kurz měn jako základní ukazatel produktivity – jak celé ekonomiky, tak jednotlivých sektorů. Doslova tak rozvrátila ekonomické zákonitosti celého hospodářství od nákladů a výdajů po platy i důchody. Socialistické vlády na tom měly dokonce snad jen malý podíl.

Co s tím dnes? Jak donutíte Řeky, aby „si sami“ snížili platy a penze na zhruba polovinu, což by normálně zařídil měnový kurz. Ten by se ovšem pohyboval plynule a ne takovou sekerou, navíc by postupně zvýhodňoval export a umožnil znovu ekonomice růst.

Není tedy divu, že s tím ani mezinárodní hlavouni nic nezmohou. Mohou pomoci, tedy půjčit na zlé časy reforem i s tím, že třeba většinu nikdy nedostanou zpět. Tak ostatně již od začátku EU fungují tzv. kohezní fondy, že bohatší dávají chudším (i my inkasujeme stovky miliard korun). Ale ty reformy musí prosadit země sama.

Teprve se uvidí, zda Papandreova hrozba referendem byla mazaná lest, anebo zoufalý pokus chytit se stébla. V každém případě si však svůj Augiášův chlév budou muset vyčistit sami Řekové. A to přestože binec jim tam částečně zavinila Unie a způsobilo euro. Asi je ani moc nepotěší, že v tom nejsou sami: také Italové, Španělé, Portugalci či Francouzi budou muset své chlívky začít usilovně uklízet. Volby se ale skoro všude blíží a hrozba předčasných nad všemi visí jak Damoklův meč – utahujte přitom voličům opasky. Možná si dokonce starý lišák Berlusconi skutečně řekl o to, aby mu na italské reformy dohlížel MMF: bude mít po ruce hromosvod i fackovacího panáka.

Trhy „jen“ počítají

To je totiž poučení – když země nemá vlastní měnu, nebude zřejmě stačit ani rozpočtová (fiskální) kázeň, protože nynější problémy eurozóny mají čistě lokální charakter. Celoevropský rozměr pak nevznikl na finančních trzích, ty situaci jen vyhodnotily – chcete-li „propočítaly“.

Proto jsou zásahy eurozóny na podporu předlužených zemí málo funkční a často dokonce kontraproduktivní – eurozóna podporou krizových zemí marně bojuje proti realitě. A tento boj proti trhům evropští politici prohrají, protože ve skutečnosti nebojují proti trhům, ale proti ekonomické realitě.

Možná světélko pochopení bliklo teprve právě nyní, když i Angela Merkelová přiznala, že se Evropa bude s dluhovou krizí vyrovnávat nejméně celých 10 let. Jen aby slovutnou EU, jak trefně poznamenal Aleš Michl, mezitím Čína nenaporcovala jako pekingskou kachnu. Na závěr si tedy vzpomeňme na poslední větu Bolka Polívky ve filmu Dědictví aneb Kurvahošigutntag: A teď si vás koupím všechny.

Mobilní aplikace – nepřetržité informace o českých trzích

Měšec.cz vám zdarma nabízí jedinečnou mobilní aplikaci, díky které můžete mít neustálý přehled o stavu svých investic. Najdete v ní kurzy českých i zahraničních akcí, komodit, fondů i forex.

Dostupná na Apple Store.

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 21. 11. 2011 22:22