Spočítejte si...

Zavřít

Proč a jak změnit stávající penzijní fond?

Často se objevuje tvrzení o tom, že rozdíly mezi penzijními fondy neexistují. To ovšem není pravda, rozdíly vypozorovat lze, a to zejména ve výnosnosti fondů. Otázkou pak je, jak případnou změnu fondu provést a jaké překážky při tomto kroku stojí klientovi v cestě.

Penzijní připojištění u nás v uplynulých letech získalo velkou popularitu. Jen v letošním prvním čtvrtletí narostl počet účastníků penzijního připojištění každý den v průměru téměř o 1000 osob. Celkově tak v 1. pololetí 2005 dosáhl počet připojištěných osob 3,14 mil. a oproti předešlému roku vzrostl o 5,86 %, tj. o 173 557 osob.

Stát za prvních šest měsíců přispěl občanům 1,78 mld. Kč. Ti si nejčastěji ukládají částku v rozmezí 500 – 599 Kč, a tím získávají nárok na plnou státní podporu a částečně využívají i daňové zvýhodnění.

Často se hovoří o tom, že se nabídky penzijních fondů příliš neliší, a proto se výběr řídí spíše kritérii typu velikost fondu, stabilita fondu a jeho vlastníka apod. Nicméně rozdíly existují i ve výkonnosti podílových fondů. Za posledních pět let činila průměrná směrodatná odchylka výkonnosti fondů přibližně 0,75 procentního bodu. Jinými slovy: průměrně připsaný výnos klientů fondů se v jednotlivých letech odchyloval od průměru v daném roce o 0,75 procen­tního bodu.

Vývoj výkonnosti PF

Zdroj: APF ČR

Někdo by mohl nad tímto rozdílem mávnout rukou, ale takové mávnutí by ho mohlo vyjít vcelku draho. I velmi hrubý výpočet dokazuje, jaký vliv i tak nízké procento v dlouhodobém horizontu má. Ukažme si to na příkladu. Člověk, který spoří 20 let 500 Kč měsíčně a nehledí na výnosnost fondu, má při konstantní výnosnosti fondu 3 % p. a. na konci období naspořeno 212 994,74 Kč, zhodnocení činí 56 994,74 Kč. Naopak jedinec zohledňující výnosnost fondu získává po dvaceti letech 230 780,18 Kč a zhodnocení činí 74 780,18 Kč. Celkový rozdíl je tak 17 785,44 Kč.

Častou námitkou je, že nelze předvídat výnosnost fondu na základě jeho historického vývoje, což při pohledu na výše uvedený graf lze jistě jen potvrdit. Jako příklad může posloužit penzijní fond ING, který v roce 2001 dosáhl nejvyššího zhodnocení a v roce 2004 se nacházel v opačné pozici.

Sleduje-li nicméně klient zhodnocení v rámci kratších období, než je jeden rok, a je-li mu známa struktura portfolia fondu, může jisté odhady činit. Například při vědomí rostoucího akciového trhu může preferovat takový fond, který má ve svém portfoliu větší podíl akcií, a naopak. Zároveň může intuitivně reagovat na změny úrokových sazeb.

Výkonnost PF

Zdroj: APF ČR

Jak změnit penzijní fond

Další otázkou je, jak případná změna penzijního fondu v praxi probíhá. Ve skutečnosti nejde zase o tak složitý úkon. Klient u nového fondu uzavře novou smlouvu o penzijním připojištění spolu s převodem prostředků ze starého fondu, kde se zároveň zažádá o ukončení smlouvy a o převedení naspořené částky na novou smlouvu. Při tom je nutné předložit souhlas nově zvoleného fondu. Původní fond klientovi převzetí žádosti potvrdí, a pokud klient splňuje podmínky pro převod prostředků, fond jeho připojištění ukončí.

Státní podpory ani podílu klienta na výnosech fondu se změna fondu nijak nedotkne. Penzijní fond je následně povinen převést prostředky nejpozději do 3 měsíců ode dne zániku penzijního připojištění.

Současně s převáděnými prostředky zašle původní penzijní fond novému fondu i klientovi tzv. zápočtový list s informacemi o stavu osobního účtu klienta a všech dalších skutečnostech, které jsou rozhodující pro vznik a výši nároku na dávky, zejména o trvání penzijního připojištění, sjednaných penzích, celkové výši evidovaných příspěvků účastníka, státních příspěvků a podílů na výnosech hospodaření.

Výpovědní doba je 2 měsíce a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi původnímu penzijnímu fondu. Do konce výpovědní doby je klient stále účastníkem penzijního připojištění u původního fondu. Novou smlouvu pak může uzavřít až od měsíce následujícího po zániku penzijního připojištění. Po převedení prostředků je dosavadní doba placení příspěvků u jiného penzijního fondu započtena do pojištěné doby pro vznik nároku na dávky u nového fondu.

Fondy zpravidla uvádí, že se ročně takto rozhodne několik tisíc klientů, kteří fond buď opouští, či k němu přichází. Miloslava KošíkováPenzijního fondu ČS k tomu uvedla: Celkové počty převáděných klientů se pohybují v řádech několika tisíců ročně. Saldo převodů je pro Penzijní fond České spořitelny kladné. Obdobně se vyjádřila i Romana KubálkováPF KB: Obecně lze říci, že na trhu penzijního připojištění přechází mezi fondy ročně několik tisíc klientů. Pro Penzijní fond KB je velmi důležité, že dlouhodobě získáváme výrazně více nových klientů z jiných penzijních fondů, než-li od nás odchází.

Petr BrousilPFČP k migraci klientů uvedl: Saldo PFČP (příchody mínus odchody klientů) je v případě převodů dlouhodobě kladné. Každý měsíc nám tímto způsobem přibude zhruba 200 klientů.

Překážky migrace

Překážky pro změnu penzijního fondu jsou zákonného i čistě praktického charakteru. K těm zákonným patří zejména nesplnění podmínek nevzniknutí nároku na penzi, na čemž se shodují Miloslava KošíkováPFČS, Kateřina ŠtěrbováPF ČSOBRomana KubálkováPF KB.

Peter BrousilPFČP mezi překážkami uvádí i možnost ztráty zaměstnavatelského příspěvku, neboť některé firmy svým zaměstnancům přispívají pouze k vybraným penzijním fondům. Takové riziko se týká pouze menšiny z téměř 900 000 zaměstnanců, kteří od svého zaměstnavatele kromě mzdy dostávají také příspěvek na penzijní připojištění. Většina velkých zaměstnavatelů tak zaměstnancům umožňuje výběr z více penzijních fondů. Průměrně pak firmy posílají svým zaměstnancům 476 Kč měsíčně. Ministerstvo financí v současné době uvažuje o případné úpravě norem, která by zvýhodňování jediného PF zaměstnavatelem zakázala.

Anketa

Změnili jste již někdy penzijní fond?

15 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 25. 8. 2007 12:50