Vdovský, vdovecký (dále, v případě, že pro obojí platí stejné informace, jen vdovský) a sirotčí důchod nenahradí ztrátu milovaného člověka. Může ale finančně pomoci, ztratí-li rodina jednoho z výdělečně činných členů. Pokud celý život jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) přiznáváte minimální příjmy a platíte také minimální zálohy pojistného, moc svým blízkým nepomáháte. Naopak, snižujete jim tak vlastně nárok na pozůstalostní důchod, který by po vaši případné smrti pobírali.
Vdovský a vdovecký důchod
Nárok na vdovský důchod má žena, jejíž manžel byl poživatelem důchodu nebo ke dni své smrti splnil podmínku potřebné doby pojištění pro vznik nároku na plný invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod.
Důchod je možné pobírat po dobu jednoho roku od smrti druha. I po této době na něj má nárok osoba, která splňuje alespoň jednu z těchto podmínek:
- pečuje o nezaopatřené dítě,
- pečuje o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni závislosti II, III nebo IV (středně těžká, těžká či úplná závislost),
- pečuje o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s ní žije v domácnosti a je závislý na péči jiné osoby ve stupni závislosti II, III nebo IV,
- je plně invalidní,
- dosáhla věku 55 let, jde-li o ženu, nebo 58 let, jde-li o muže nebo důchodového věku, je-li nižší.
V případě, že pozůstalá osoba přestane plnit tyto podmínky, nárok na důchod po uplynutí jednoho roku zaniká. Obnoví se v případě, že pozůstalá osoba začne podmínky opětovně plnit do pěti let od data, kdy nárok zanikl. Na důchod nemají právo ani ti, kteří se na smrti druha nějakým způsobem úmyslně podíleli a ti, kteří uzavřou nové manželství. V případě nového manželství má ale pozůstalá osoba stále právo na tzv. odbytné ve výši 12 měsíčních splátek vdovského důchodu. Čtěte více: Kdo má nárok na pozůstalostní důchod?
Základní výměra pro vdovský důchod je 2170 Kč měsíčně. Výše procentní výměry, která důchod dotváří, činí 50 % procentní výměry starobního či plného invalidního důchodu, na který měla nárok zemřelá osoba. Nebo také 50 % procentní výměry částečného invalidního důchodu, pokud zemřelá osoba nesplnila podmínku potřebné doby pojištění.
Foto: Ivana Dvorská
Sirotčí důchod
Nárok na sirotčí důchod vzniká nezaopatřenému dítěti, pokud zemřel jeho rodič nebo osoba, která o něj pečovala a na kterou byl odkázán výživou. Aby mělo nezaopatřené dítě na tento důchod nárok, musí být zemřelá osoba v den smrti poživatelem starobního, plného či částečného invalidního důchodu nebo splňovat podmínku nároku na starobní důchod. Nárok vzniká i v případě smrti následkem pracovního úrazu a naopak zaniká osvojením.
Nezaopatřené je dítě do skončení povinné školní docházky. Poté nejdéle do 26 let, pokud:
- se soustavně připravuje na budoucí povolání,
- nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz nebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost,
- je po skončení povinné školní docházky (do 18 let) vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, ale nemá nárok na hmotné zabezpečení.
Výše základní výměry činí 2170 Kč měsíčně. Procentní výměra, která tento důchod dotváří, činí 40 % procentní výměry starobního či plného invalidního důchodu, na který měl v den smrti zemřelý nárok. Nebo také 40 % procentní výměry částečného invalidního důchodu po zemřelém, jež nesplnil podmínku potřebné doby pojištění. Čtěte více: Jak na státní pomoc, když jste v nouzi?
Modelový příklad
Pro představu jsme požádali Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) o výpočet modelového příkladu, jaký pozůstalostní důchod bude přiznán po OSVČ, která odvádí minimální zálohy na pojištění.
Pro výpočet vdovského a sirotčího důchodu je potřebné získat i výši tzv. procentní výměry starobního důchodu. OSVČ v modelovém příkladu od roku 1990 odvádí pojistné z minimálního vyměřovacího základu. Od roku 1986 do 1989 je zaměstnána. Celková doba účasti na pojištění je 44 let.
Rok | Vyměřovací základy ze SVČ | Vyloučené doby | Koeficient | Přepoč. příjem z výdělečné čin. |
---|---|---|---|---|
1986 | 42.801 | 7.9470 | 340.140 | |
1987 | 45.904 | 7.7842 | 357.326 | |
1988 | 47.702 | 30 | 7,6107 | 363.046 |
1989 | 51.465 | 7.4306 | 382.416 | |
1990 | 4.800 | 7.1683 | 34.407 | |
1991 | 4.800 | 6.2118 | 29.816 | |
1992 | 24.000 | 5.0721 | 121.730 | |
1993 | 13.200 | 4.0493 | 53.451 | |
1994 | 13.200 | 3.4157 | 45.087 | |
1995 | 15.000 | 2.8824 | 43.236 | |
1996 | 15.000 | 2.4344 | 36.516 | |
1997 | 16.800 | 2.2022 | 36.997 | |
1998 | 17.700 | 2.0145 | 35.655 | |
1999 | 18.300 | 1.8613 | 34.062 | |
2000 | 18.900 | 1.7461 | 33.001 | |
2001 | 19.800 | 1.6089 | 31.856 | |
2002 | 21.300 | 1.4993 | 31.935 | |
2003 | 22.200 | 1.4047 | 31.184 | |
2004 | 40.416 | 1.3172 | 53.236 | |
2005 | 48.288 | 1.2523 | 60.471 | |
2006 | 56.508 | 1.1748 | 66.386 | |
2007 | 60.420 | 1.0942 | 66.112 | |
2008 | 64.680 | 1.0000 | 64.680 | |
Celkem | 30 | 2.352.736 |
Zdroj: ČSSZ
Výpočtový základ a procentní výměra důchodu
Výpočtový základ
Úhrn přepoč. příjmu z let 1986 – 2008 násobíme koeficientem 30,4167. Celou částku pak vydělíme součtem dnů za 23 let, který je snížen o vyloučené doby.
(2 352 736×30,4167) / (8401 – 30) = 8549 (osobní vyměřovací základ)
Procentní výměra důchodu
Procentní výměru důchodu stanovíme z výpočtového základu. Za každý rok pojištění do dne vzniku nároku na důchod náleží 1,5 %. Za každých 90 kalendářních dnů odpracovaných bez pobírání důchodu po vzniku nároku náleží 1,5 %.
Počet roků do nároku: 44×1,5 = 66 %Po nároku: počet let x 1 % za 90 dnů do 30. června 2001
počet let x 1,5 % za 90 dnů od 1. července 2001
Procentní výměra důchodu činí 5643 Kč. K ní náleží ještě základní výměra ve výši 2170 Kč.
Starobní důchod celkem: 7813 Kč.
Výše vdovského důchodu přiznaného po smrti OSVČ
Základní výměra vdovského důchodu = 2170 Kč
50 % procentní výměry starobního důchodu = 2822 Kč
Vdovský důchod činí celkem 4992 Kč.
Výše sirotčího důchodu přiznaného po smrti OSVČ
Základní výměra sirotčího důchodu = 2170 Kč
40 % procentní výměry starobního důchodu = 2258 Kč
Sirotčí důchod činí celkem 4428 Kč.
Pozůstalostní důchod se vám zdá:
Jaké změny by měla přinést novela Zákona č. 306/2008 Sb., do oblasti důchodového pojištění od 1. ledna 2010 ?
" V současnosti se tedy tato norma nachází v tzv. legisvakanční lhůtě, během níž probíhají u dotčených orgánů státní správy intenzivní přípravy na praktickou aplikaci parametrických změn od data účinnosti normy. Po zkušenostech se zákonem o nemocenském pojištění nelze však 100% zaručit, že norma účinnosti k uvedenému datu skutečně nabude, neboť český zákonodárce je nevyzpytatelný, zvlášť v návaznosti na možné povolební změny společenských poměrů,"
upozornila Alena Fraňková z ČSSZ.
" Podle novelizace § 50 odst. 2 písm. e) by se měla přestat rozlišovat věková hranice odůvodňující další výplatu vdovského důchodu. Nově by měla být tato hranice jednotná – při dosažení věku alespoň o 4 roky nižšího než činí jeho důchodový věk, "
sdělila serveru Měšec Fraňková s tím, že nový koncept věkové hranice se vztahuje na ty důchody, na které vznikl nárok za účinnosti nového předpisu.
Další změna se týká znovu vzniklých nároků na vdovský důchod do pěti let od doby, kdy tento nárok zanikl. Výše procentní výměry vdovského důchodu, na který znovu vznikl nárok, nesmí být nižší než procentní výměra tohoto důchodu, která náležela ke dni zániku nároku na tento důchod. Obdobné pravidlo se nově uplatní též u sirotčích důchodů,
doplnila Fraňková. Čtěte více: Není důchod jako důchod