Hlavní navigace

Exekuce podle místa bydliště: měli by se dlužníci na novinku těšit nebo se jí bát?

21. 6. 2010
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Nad prováděním exekucí se vznáší otazník. Měly by přestat případy, kdy po vás vymáhá dluh exekutor z druhého konce republiky. Jenže chystaná novinka má i nevýhody.

Před nedávnem zčeřil vodu v oblasti exekucí průzkum Filosofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK). Kromě toho, že podle něj není nijak snadné dočkat se ze strany exekutorského úřadu odpovědi na e-mail nebo telefon, se průzkum dotkl zajímavé otázky -  principu teritoriality. Toto téma podněcuje nyní diskuse jak ze strany Exekutorské komory ČR (EK ČR), tak ze strany samotných exekutorských úřadů. Podobné téma: Exekutorský zápis: Poslední šance dlužníka nebo jízdenka do pekla

Průzkum může být sporný, přinesl ale otázky

Výsledky výzkumu byly (náhodou?) zveřejněny den před konáním sněmu EK ČR, kde se mělo rozhodnout o tom, zda Prezidium komory dostane mandát k tomu, aby mohlo zahájit legislativní kroky k zavedení principu teritoriality. Ačkoli pro jeho zavedení se podle EK ČR vyslovilo 47 exekutorů a proti 14, velká část exekutorů svůj hlasovací lístek neodevzdala vůbec. Sněm proto nebyl o jeden hlas usnášeníschopný.  Je zřejmé, že většina exekutorů k této otázce doposud nezaujala jednoznačný postoj, komentoval závěry hlasování viceprezident EK ČR Jiří Prošek, který se zároveň ohradil proti výsledkům průzkumu. Exekutorská komora má vážné pochybnosti o reálnosti prezentovaného průzkumu. Ačkoliv podle sdělení FF UK bylo kontaktováno 123 exekutorů, tedy prakticky všichni, není přes intenzivní snahu EK ČR znám jediný úřad, který by byl údajnými výzkumníky kontaktován. Pochybnosti vyvolává i okolnost, že FF UK údajně zkoumá oblast exekucí, tedy oblast jí oborově velmi vzdálenou, zdůraznil Prošek. 

Spor o mobiliární exekuce

Kromě zmíněného se výzkum také dotkl pojmu mobiliární exekuce. Ta je nutná v případě, že nemá dlužník dostatečný příjem za účelem srážek ze mzdy a ani nedisponuje penězi na účtu. Právě pokud není možné splácet dluh těmito dvěma způsoby, měl by se exekutor podle zákona zaměřit na movitý majetek v bydlišti dlužníka nebo v místě sídla společnosti. Čtěte také: Dlužíte 1000 Kč, zaplatíte 20 000 Kč a s posvěcením zá­kona

Průzkum ale varoval, že mobiliární exekuci nevykonávají všechny exekutorské úřady. Možnosti poskytovaného servisu se úřad od úřadu výrazně lišily. Například jen asi polovina z telefonicky dotázaných exekutorských úřadů je schopna zajistit věřiteli mobiliární exekuci, tj. zabavit dlužníkův majetek přímo v jeho bydlišti, uvedl Jiří Buriánek, vedoucí Katedry sociologie Filozofické fakulty. Výsledky tak měly pravděpodobně naznačit, že by dlužník nemusel dostat možnost, aby k mobiliární exekuci došlo.

Exekutorská komora ale argumentuje tím, že postup soudního exekutora je dán zejména Exekučním řádem (120/2001 Sb.), Občanským soudním řádem (99/63 Sb.) a  souvisejícími právními předpisy. Zejména pak v exekučním řádu je stanovena po tzv. střední novele priorita jednotlivých exekucí. Pokud to tedy nebrání účelu exekuce, provede se její výkon:

  • přikázáním pohledávky srážkami ze mzdy,
  • přikázáním pohledávky srážkami z jiných příjmů,
  • nebo zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitostech.

Pokud pak tyto způsoby nepostačují k uhrazení vymáhané pohledávky včetně jejího příslušenství a nákladů oprávněného i nákladů exekuce, provede se exekuce dále prodejem movitých věcí a nemovitostí nebo  prodejem podniku, vysvětlil pro server Měšec.cz Jiří Prošek. Zároveň ale připustil, že tento princip není striktně daný. Zejména je třeba vždy zkoumat účel konkrétní exekuce, tzn. prioritou je ochrana a zajištění vymožitelnosti pohledávky oprávněného, dodal Prošek s tím, že je možná i situace, kdy u vysoké pohledávky exekutor vydá exekuční příkaz rovnou na nemovitost. Pokud jako dlužník vznesete proti tomuto postupu námitku, musíte být pro její akceptaci schopni doložit reálnou možnost úhrady pohledávky jinou formou exekuce. Čtěte také: Novela exekučního řádu chrání především dlužníky

Navštívil vás někdy doma exekutor?

Co znamená princip teritoriality

Co vlastně znamená územní princip exekuce, tedy tzv. princip teritoriality? V současné době si může věřitel, který od soudu obdržel exekuční titul, sám vybrat exekutora, se kterým bude spolupracovat na vymožení své pohledávky.  Nyní je v ČR 123 exekutorských úřadů a do konce roku by se měl podle Ministerstva vnitra ČR tento počet ještě zvýšit o 50 úřadů, sdělil serveru Měšec.cz Tomáš Vrána z Exekutorského úřadu Přerov.

Princip teritoriality by zavedl pravidlo, že úřad provádějící exekuci by byl přidělen podle místa bydliště dlužníka. Byl by tak pro něj dosažitelnější než v případě, že si vybere věřitel úřad na opačném konci republiky.  Z hlediska postupu v exekučním řízení však tato změna pro dlužníky nepřináší žádnou změnu, uvedl pro server Měšec.cz Jiří Prošek. Opak tvrdí některé exekutorské úřady.  Čtěte také: Stačí tři měsíce a pojišťovna i banka s vámi ztratí trpělivost

Business nebo služba?

Jiří Buriánek z FF UK změnu způsobenou zavedením principu teritoriality kritizuje, neboť podle něho směřuje k omezení stávající celorepublikové působnosti exekutorských úřadů a k podvázání funkce  tržního prostředí mezi exekutory. Otázkou je, nakolik je funkce tržního prostředí mezi exekutory ku prospěchu věci. Jiří Prošek z EK ČR na toto téma proto symbolicky pokládá otázku, do jaké míry má být podstatou exekuce čistý business a do jaké veřejná služba. Nyní je totiž výkon exekucí u jednotlivých exekutorských úřadů rozvrstven nerovnoměrně. Úřady vykonávající značné množství exekucí tak nechtějí přijít o své „klienty – věřitele“. 

Zároveň také existuje riziko, že exekutorské úřady, které dosud vykonávaly jen malý počet exekucí, se zahltí a nezvládnou nápor většího objemu povinností. Proces se tak bude zdržovat a kvalita výkonu klesat. Na otázku, zda by po zavedení územního principu exekucí existoval nějaký mechanismus, který by mohl zahlceným úřadům pomoci, už Prošek ale konkrétně neodpovídá. Pokud byl soudní exekutor jednou řádně jmenován a je nositelem veřejné moci ve formě exekutorského úřadu, vyplývají z tohoto práva, ale i povinnosti. Jestliže stát přenesl na soudní exekutory výkon veřejné moci, je pak jednou z těchto základních povinností řešení přiměřeného počtu exekučních případů, to vše samozřejmě v mezích zákona, reagoval s tím, že zcela na rozhodnutí soudu je například i výběr insolvenčního správce v insolvenčním řízení a také nelze říci, že by insolvenční řízení nefungovala. Čtěte více: Soud mi zamítl oddlužení. Co mám dělat?

Poctivci doplatí, nepoctivci se vykroutí

Ačkoli se zástupci EK ČR dušují, že mobiliární exekuce je jedním z kroků, které nařizuje legislativa a není možné ho jen tak přeskočit, samotní zástupci exekutorských úřadů přiznávají, že by princip teritoriality mohl zvýhodnit nepoctivé dlužníky, kteří vědí, co přiznat a co ne. Potvrzují také, že ne všechny exekutorské úřady mobiliární exekuce provádějí.

Pokud by někdo dlužil 200 000 Kč a v rámci teritoriality by věřitel dostal od soudu přidělený úřad, který z technických a kapacitních důvodů nedělá mobiliární exekuce, bude mít smůlu. Dlužník může klidně vlastnit luxusní auto, jezdit na drahé dovolené, mít doma značkové spotřebiče, anebo dál podnikat. Pro exekutorský úřad, který nevykonává mobiliární exekuce, je vlastně nedotknutelný. Takový úřad pouze blokuje účet, mzdu a nemovitost. Stačí tedy, když má dlužník prázdný účet, nevlastní nemovitost a není oficiálně zaměstnán, poukázal na možnost dlužníků se exekuci vyhnout Tomáš Vrána

skoleni_15_4

Ten také poukázal na další vedlejší efekt, který by územní princip exekucí mohl přinést. Samotní věřitelé, u kterých se neplatících dlužníků kumuluje více (například banky, úvěrové společnosti nebo distributoři energií) by museli komunikovat prakticky se všemi 123 úřady, podle místní příslušnosti k bydlišti dlužníka a v tom podle Vrány spočívá největší riziko pro dlužníky, kteří chtějí s věřiteli spolupracovat. V současné době se totiž stává, že věřitelé jsou ochotní férovým dlužníkům promíjet úroky z prodlení nebo další penalizace. S teritorialitou by tato „benevolence“ skončila, protože by klesla vymahatelnost a věřitelé by museli být více nekompromisní. Také by se dalo očekávat, že velcí věřitelé zvednou ceny svých služeb a produktů, aby kompenzovali ztráty způsobené nízkou vymahatelností a nárůstem administrativy v důsledku komunikace se všemi 123 úřady v ČR, řekl serveru Vrána.  

Podle ministryně spravedlnosti Daniely Kovářové se ale Ministerstvo spravedlnosti chystá k otázce zavedení principu teritoriality do výkonu exekucí zřídit pracovní skupinu. Zda je územní princip exekucí přitažlivý pro české soudy a nepoctivé dlužníky nebo naopak zabrání exekutorským úřadům dělat si z exekucí vlastní business, to ukáže jen samotná praxe.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).