Přijde další úsporný balíček

Po již schválených úsporných opatřeních se nyní vedou diskuse o navrhovaném snižování platů státních zaměstnanců, dalších škrtech v sociální oblasti a lékové politice. Snižování platů učitelů jde proti závěrům ekonomické rady NERV a programovému prohlášení vlády. Učitelé v ČR patří mezi nejhůře placené učitele v celé EU, což se prokazatelně odráží na kvalitě našeho vzdělávacího systému a má to dlouhodobě negativní dopady na naši ekonomiku.

Dokud stát jinde štědře rozhazuje a plýtvá veřejnými prostředky, například na předražené dálnice, nemůže takové škrty, a už vůbec ne v době krize, ospravedlnit. Taková opatření považujeme za neodůvodněná, neprozíravá a asociální, říká Ondřej Liška, bývalý ministr školství. Stejné stanovisko zastávají i členové odborového svazu zastupující zaměstnance veřejných služeb a správy (OS ROPO). Zaměstnanci tohoto odvětví jsou co do úrovně platů a vzhledem ke své kvalifikaci trvale podhodnocováni. To lze prokázat údaji z nejrůznějších statistických šetření. Snižují se finance určené na učebnice, učební pomůcky i další vzdělávání pedagogických pracovníků.

Paradoxně přitom tato vláda ve svém programovém prohlášení vyjádřila podporu školství jako jedné z klíčových oblastí pro růst konkurenceschop­nosti a rozvoj společnosti. K jakým došlo změnám, které zdůvodňují opuštění této orientace? Stát již vzdělávání jako perspektivu a předpoklad prosperity nepotřebuje? ptá se Alena Vondrová. Pro server Měšec.cz se svěřila i profesorka gymnázia v Praze 4 Helena Jirkovská: Snížení platů pedagogických pracovníků povede k tomu, že ze škol budou odcházet především nejkvalifikovanější síly. Experti na výuku IT a učitelé jazyků, kteří najdou uplatnění v soukromém sektoru. Odchod pedagogů povede podle mého názoru povede k navyšování počtu studentů ve třídě, a tím ke značnému snížení kvality výuky a individuálnímu přístupu k nim.

Na co se zapomnělo

Vládou schválený návrh rozpočtu na příští rok s deficitem 163 miliard snižuje dotace poskytovatelům sociálních služeb. Proti letošku o více než polovinu. Vzhledem k tomu, že na škrty v dotacích není třeba úprava zákonů, není tato položka obsažena v Janotově balíčku. Takové krácení výdajů by ale podle odborníků vedlo ke kolapsu řady sociálních služeb. Nejvíce postiženy by byly neziskové organizace, které provozují komunitní služby, chráněné bydlení nebo asistenční služby.

Dotace pro poskytovatele sociálních služeb se navrhuje snížit z letošních 6,8 miliardy na 3 miliardy, upozornil předseda Národní rady zdravotně postižených (NRZP) Václav Krása. Nejvíce by byly postiženy terénní sociální služby, které jsou především závislé na dotacích a takové škrty by pravděpodobně v převážné míře nepřežily. Tři miliardy podle něj navíc nejsou částka, která by ohrozila stabilitu republiky. Začaly by krachovat neziskovky, které poskytují například ambulantní služby, sociální rehabilitaci, různé formy asistence nebo chráněné bydlení, tvrdí Pavel Novák, předseda SKOK, který sdružuje neziskové organizace. Právě do těchto služeb se ale měla i podle ministerstva transformovat velká část péče o sociálně i zdravotně handicapované občany. Podle Nováka by se jednoznačně zhoršila kvalita služeb, naopak zvýšily by se jejich ceny, které by pro velký počet lidí byly nedostupné.

Naopak kraje by ze svých již tak napjatých rozpočtů nakonec zřejmě musely zachránit vlastní domovy důchodců či ústavy. Problémem v pozadí jsou i ceny léčiv. Ty sice o několik korun klesnou, zároveň se ale sníží i úhrady od zdravotních pojišťoven, takže na doplatcích zaplatíme více.