Spočítejte si...

Zavřít

PRIBOR: Zdražily nám kvůli manipulaci hypotéky?

Na sazbu PRIBOR jsou vázané jak hypoteční, tak i klasické úvěry. Manipulovalo se s touto sazbou a platili jsme více než jsme museli, nebo jde jen o spekulaci?

Komerční banky v České republice možná manipulovaly s úrokovou sazbou PRIBOR, což vedlo k dražším hypotékám a dluhopisům. Tuto domněnku zaslal dopisem v pátek náměstek ministra financí Martin Pros formou dopisu jak do České národní banky, tak do vybraných médií. Pojďme se podívat, zdali mohlo či nemohlo docházet k těmto manipulacím.

Co je PRIBOR? 

PRIBOR (Prague InterBank Offered Rate) je mezibankovní úroková sazba, za kterou si banky navzájem poskytují peníze (likviditu). Tato sazba je důležitá především pro hypoteční úvěry s variabilní úrokovou sazbou, neboť se od této sazby odvíjí jejich výše. Například banka nabídne hypotéku, která se odvíjí od sazby jednoměsíční sazby PRIBOR s tím, že si k tomu doplní svou 2procentní marži. Celková roční úroková sazba tak bude 1M PRIBOR + 2. Těchto variabilních hypoték je v České republice minimum, většina lidí upřednostňuje stabilitu v podobě fixace, drtivou část hypotečního portfolia většiny bank tak tvoří fixované hypotéky na 3 a 5 let.

Výpočet této sazby má na starost soukromá organizace, občanské sdružení The Financial Markets Association of the Czech Republic. Sazbu poskytuje každý den 6 předních bank v ČR. Jedná se o Českou spořitelnu, ČSOB, Komerční banku, UniCredit Bank, Raiffeisenbank a Expobank.

Aktuální sazby PRIBOR pro den 13.4.
Termín PRIBOR
1 den 0,15
7 dní 0,16
14 dní 0,16
1 měsíc 0,22
2 měsíce 0,25
3 měsíce 0,31
6 měsíců 0,39
9 měsíců 0,45
1 rok 0,48

Zdroj: ČNB

Sazba PRIBOR se liší od hlavní sazby ČNB

Definici máme za sebou, nyní k samotným argumentům Martina Prose. Jeho argumentace je založena na vývoji sazby PRIBOR v posledních letech. Pros argumentuje tím, že zatímco se úroková sazba PRIBOR od roku 2002 do roku 2008 držela hlavní 2týdenní repo sazby České národní banky, od této doby se začaly sazby postupně vychylovat a ani po krizi se nevrátily zpět. Spiknutí iluminátů však za tím hledat nemusíme, došlo jednoduše k finanční a hospodářské krizi, která zasáhla eurozónu. Očekávalo se, že banky v eurozóně budou postupně vytahovat kostlivce ze svých skříní, respektive odhalovat další špatné úvěry. V takové situaci byly banky značně obezřetnější ve vzájemném půjčování finančních prostředků.

Analýzou faktorů, které ovlivňují výši spreadu mezi kotací 3M PRIBORu u jednotlivých bank a repo sazbou se zabýval Working Paper ČNB 1/2013. Vyznění této analýzy je následující: Významné odchýlení mezibankovních úrokových sazeb od měnověpolitické sazby je vysvětlováno kombinací různorodých faktorů včetně likviditního rizika, rizika protistrany, zahraničních vlivů, mezibankovních vztahů a strategického chování bank, stojí ve vyjádření ČNB poskytnutému Roklen24.

Odlišný vývoj je ale v eurozóně, kde se sazby EURIBOR naopak sbližují. Opět zde ale žádné spiknutí není, Evropská centrální banka zkrátka podnikla pumpování peněz, aby banky zachránila a znovu jim navrátila důvěru půjčovat si mezi sebou.

Variabilní hypotéky

Je potřeba připomenout, že variabilní hypotéky skutečně zaujímají jen značně okrajovou část trhu hypoték. Do roku 2010 nabízely hypotéku s variabilní úrokovou sazbou jen mBank, Oberbank a jen do velmi nízké míry Raiffeisenbank. Většina velkých bank, které dodávaly informace o PRIBORu, tak na variabilních hypotékách nevydělávala. Pokud tedy docházelo k nějakým manipulacím s touto úrokovou sazbou, pak na tom mohly vydělat většinou jen konkurenční banky – nikoliv ty, které informace o této sazbě dodávají.

ČNB také upozorňuje, že klienti si byli vědomi rozdílu mezi 2týdenní reposazbou a sazbou LIBOR, k žádnému manipulování tak dojít nemohlo: Minimálně pro dluhové kontrakty podepsané od roku 2007 dále je nutno předpokládat, že jak banka, tak její klient, si byli existence daného spreadu vědomi a zohlednili ho ve výši marže, kterou si banka účtuje nad PRIBOR. Jednoduchý příklad: je-li spread 3M PRIBOR a 2T repo konstantní na 0,3 p.b. a obě strany kontraktu to vědí, je ekvivalentní, zda se dohodnou na úročení třeba 3M PRIBOR + 0,7 p.b., nebo na 2T repo + 1 p.b., propočítává ČNB.

Pros však zapomněl na jednu velmi důležitou proměnu. Vstupem nových bank na náš trh, které nabídly bankovní účty bez poplatku za vedení účtu, začal také intenzivní boj o vklady, kterému se musely přizpůsobit i velké banky. Je tak pochopitelné, že tento boj o vklady se také musel alespoň malou částí projevit i tím, že si banky zkrátka za nulu (repo sazba dosahuje jen 0,05 %) poskytovat likviditu nechtějí. Jednoduše pro ně mají peníze vyšší cenu než v minulosti.

ČNB je šokována

Není tak divu, že obsah dopisu, který byl ze strany Prose zaslán médiím, značně pobouřil Českou národní banku. V dopise dochází k naprosto bezprecedentnímu napadení kredibility českého bankovního systému. Dopis obsahuje pouze domněnky, které jsou založeny na neznalostech. Nejsou tam žádné relevantní údaje, žádné podklady. Není to opřeno o reálná data, ale pouze jeden novinový článek, jak poukázal sám náměstek, řekl viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík, který požaduje po Prosovi, aby dodal jasné důkazy ohledně manipulace s touto sazbou.

S mezibankovními sazbami se manipulovalo, nezapomínejme na to

Na druhé straně je ale potřeba říct, že se skutečně jedná o sazbu, se kterou lze manipulovat. Například v zahraničí se jednalo o podvody s určováním londýnské úrokové sazby LIBOR. Tam však docházelo ke zcela opačným podvodům – velké světové banky předkládaly data pro výpočet sazby LIBOR, které však byly na nižších úrovních, než za které si banky byly ochotné půjčovat. Banky tak tím chtěly předejít finančním problémům, čímž klamaly jak své akcionáře, tak regulátory. V současnosti ohledně těchto manipulací probíhají další vyšetřování.

Zatímco v tomto případě záměrného snižování této sazby zde pro toto počínaní existuje logický důvod, v případě zvyšování mezibankovní sazby v ČR, kde jsou variabilní hypotéky skutečně okrajové a banky je neumí příliš dobře prodávat, o tom lze skutečně pochybovat. Je proto třeba si položit otázku, zdali si nejedná o pouhou snahu o senzaci jednoho náměstka, nebo zdali se jedná o skutečně závažné téma, kterým by se měla Česká národní banka zabývat. Teoreticky si sice možnost ovlivnit sazbu PRIBOR představit lze, chybí však to nejdůležitější – motiv. Jinými slovy, nevidím důvod, proč by k manipulacím vzhledem ke stavu a struktuře tuzemského finančního trhu mělo docházet. Osobně se domnívám, že nečelíme žádné skutečné kauze, uvedl například pro ČTK analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.