Při trestním postihu vždycky zaplatíte!

Odsouzeného při odsouzení za trestný čin čeká kromě možného trestu odnětí svobody i zdánlivá "maličkost" - povinnost zaplatit nemalou částku spojenou s patálií celého trestního postihu. O co vše může odsouzený přijít? Vedle svobody - téměř o všechno! A ještě o něco navíc...

Z přehledu trestů, které má trestní právo připravené pro pachatele trestných činů, vyplývá, že vedle trestu odnětí svobody může odsouzeného „postihnout“ i peněžitý trest, trest propadnutí věci nebo i trest propadnutí majetku.

Trest propadnutí majetku je v systému trestů s ohledem na okolnosti, za kterých může být uložen, poměrně řídce používaný, ale přesto možný. Soud jej může vzhledem k okolnostem spáchaného trestného činu a poměrům pachatele uložit tehdy, odsuzuje-li pachatele k výjimečnému trestu anebo odsuzuje-li jej k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za závažný úmyslný trestný čin, jímž pachatel získal nebo se snažil získat majetkový prospěch. Bez splnění těchto podmínek může soud uložit trest propadnutí majetku pouze v případě, že tento zákon ve zvláštní části uložení tohoto trestu dovoluje.

Jako samostatný trest může být trest propadnutí majetku uložen, jestliže vzhledem k povaze spáchaného trestného činu a k osobě pachatele uložení jiného trestu k dosažení účelu trestu není třeba.

Propadnutí majetku postihuje celý majetek odsouzeného nebo tu jeho část, kterou soud určí. Propadnutí se však nevztahuje na prostředky nebo věci, jichž je nezbytně třeba k uspokojení životních potřeb odsouzeného nebo osob, o jejichž výživu nebo výchovu je odsouzený podle zákona povinen pečovat. Vlastníkem propadlého majetku se stává stát.

Peněžitý trest ve výměře od 2 tis. Kč do 5 mil. Kč již tak neobvyklý není. Soud jej může uložit, jestliže pachatel úmyslnou trestnou činností získal nebo se snažil získat majetkový prospěch. Bez těchto podmínek pak může uložit peněžitý trest pouze v případě, že

  1. tento zákon ve zvláštní části uložení tohoto trestu dovoluje, nebo
  2. ukládá jej za trestný čin, u něhož horní hranice trestní sazby odnětí svobody nepřevyšuje tři léta, a vzhledem k povaze spáchaného trestného činu a možnosti nápravy pachatele trest odnětí svobody současně neukládá.

Jako samostatný trest může být peněžitý trest uložen, jestliže vzhledem k povaze spáchaného trestného činu a možnosti nápravy pachatele uložení jiného trestu k dosažení účelu trestu není třeba. Při výměře peněžitého trestu přihlédne soud k osobním a majetkovým poměrům pachatele. Peněžitý trest neuloží, je-li zřejmé, že by byl nedobytný. Vydobytá částka peněžitého trestu připadá státu.

Ukládá-li soud peněžitý trest, stanoví zároveň pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl vykonán, náhradní trest odnětí svobody až na dvě léta. Náhradní trest nesmí však ani spolu s uloženým trestem odnětí svobody přesahovat horní hranici stanovené zákonné trestní sazby.

Konečně soud může uložit i trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty,

  1. které bylo užito ke spáchání trestného činu,
  2. která byla ke spáchání trestného činu určena,
  3. kterou pachatel získal trestným činem nebo jako odměnu za něj, nebo
  4. kterou pachatel, byť jen zčásti, nabyl za věc nebo jinou majetkovou hodnotu, pokud hodnota není ve vztahu k hodnotě nabyté věci nebo jiné majetkové hodnoty zanedbatelná.

Trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty může soud uložit, jen jde-li o věc nebo jinou majetkovou hodnotu náležející pachateli. Drží-li pachatel neoprávněně nebo v rozporu se zvláštním právním předpisem věc nebo jinou majetkovou hodnotu, ve vztahu k níž je možno uložit propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, uloží mu soud vždy i tento trest.

Před právní mocí rozhodnutí platí zákaz zcizení propadlé věci nebo jiné majetkové hodnoty, který zahrnuje i jiné dispozice směřující ke zmaření trestu propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty.

Další náklady pro obviněného a odsouzeného

Zanechme však ustanovení trestního zákona vymezující možné určení trestu za spáchaný trestný čin a podívejme se na další praktické otázky spojené s trestním postihem, které taky „lezou do peněz“:

Je jasné, že obviněný z trestného činu se musí zúčastnit všech procesních úkonů – výslechů apod. -, aniž mu vzniká nárok na úhradu takto ztraceného času, nemluvě už o úhradě za ztrátu výdělku…

Vezme-li si k obhajobě svých práv jako obhájce advokáta, je jasné, že taky musí za právní zastoupení zaplatit. Podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), která je neustále (hádejte v čí prospěch?) – naposledy v minulém roce – měněna, musí klient za poskytování právních služeb zaplatit podle smlouvy s klientem tzv. „smluvní odměnu“, nebo podle stanoveného tarifu. Při obhajobě v trestním řízení, se považuje za tarifní hodnotu

  1. částka 1000 Kč, jde-li o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje jeden rok,
  2. částka 10 000 Kč, jde-li o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje jeden rok a nepřevyšuje pět let,
  3. částka 30 000 Kč, jde-li o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice převyšuje pět let a nepřevyšuje deset let,
  4. částka 50 000 Kč, jde-li o trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody převyšující deset let anebo za který lze uložit výjimečný trest.

K této odměně musí klient zaplatit advokátovi ještě další prokázané (např. cestovní) výdaje.

I když si odsouzený mnohdy po vynesení rozsudku oprávněně myslí, že za své protiprávní jednání „zaplatil již dost“, ještě musí zaplatit podle vyhlášky č. 312/1995 Sb., která stanoví paušální částku nákladů trestního řízení ve výši (jak jinak) zvýšené vyhláškou č. 432/2002 Sb.

Paušální částka nákladů trestního řízení činí

  1. ve věcech, v nichž došlo k vydání trestního příkazu, který nabyl právní moci, 2 000 Kč,
  2. v ostatních věcech, v nichž řízení v prvním stupni bylo vedeno před okresním soudem, 4 000 Kč,
  3. ve věcech, v nichž řízení v prvním stupni bylo vedeno před krajským soudem, 6 000 Kč.

Jestliže byl v trestním řízení podán znalecký posudek, zvyšuje se paušální částka nákladů trestního řízení stanovená podle výše uvedených případů, byli-li přibráni k podání znaleckého posudku nejméně dva znalci, o částku 7 000 Kč, v ostatních případech o částku 3 800 Kč.

Anketa

Je finanční postih pachatelů trestných činů dostatečný?

5 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 1. 2. 2007 14:53