Spočítejte si...

Zavřít

Při prodlení dlužníka můžete požadovat úroky a od smlouvy odstoupit

Po uplynutí přiměřeně dlouhé doby od splatnosti dluhu můžete od smlouvy odstoupit, aniž byste předtím museli dlužníka upomínat o splnění.

Po uplynutí přiměřeně dlouhé doby od splatnosti dluhu je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit, aniž by předtím musel dlužníka upomínat o splnění, či mu sdělit délku dodatečné lhůty ke splnění dluhu.

Proč se soudili o vlastnictví nemovitostí

Žalobci a žalovaní uzavřeli dne 12. 4. 1999 „dohodu o budoucí kupní smlouvě o převodu nemovitosti, v níž bylo ujednáno, že do 30. 6. 1999 uzavřou žalobci jako prodávající se žalovanými jako kupujícími kupní smlouvu o převodu předmětných nemovitostí za vzájemně ujednanou kupní cenu ve výši 1 600 000 Kč.

Následně dne 17. 5. 1999 uzavřeli účastníci kupní smlouvu o převodu předmětných nemovitostí, s dodatkem ze dne 21. 5 1999, kterou žalobci prodali žalovaným uvedené nemovitosti za kupní cenu ve výši 700 000 Kč, a žalovaní se zavázali jí zaplatit nejpozději do 31. 12. 1999 v hotovosti nebo převodem na bankovní účet. Na základě této smlouvy byl proveden vklad vlastnického práva žalovaných do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu ke dni 19. 5. 1999. Do 31. 12. 1999 žalovaní zaplatili na kupní ceně pouze částku 410 000 Kč.

Na základě telefonického rozhovoru kolem Vánoc 1999 mezi jedním ze žalovaných a jedním ze žalobců došlo k dohodě o prodloužení lhůty k zaplacení kupní ceny do konce února 2000. Když ani v této dodatečně poskytnuté lhůtě žalovaní kupní cenu za nemovitosti neuhradili, byli dopisem žalobců ze dne 17. 3. 2000, zaslaným prostřednictvím jejich zástupce, vyzváni k úhradě dlužné částky kupní ceny ve lhůtě 14 dnů od doručení této výzvy, o níž žalovaní tvrdili, že jim nebyla doručena, neboť v té době se zdržovali v USA. Vzhledem k tomu, že nedoplatek kupní ceny žalovaní nezaplatili ani v dodatečně určené lhůtě, žalobci přípisem ze dne 3. 7. 2000, který byl doručen druhé žalované dne 8. 10. 2000, od kupní smlouvy z důvodu prodlení žalovaných s úhradou kupní ceny odstoupili. Čtěte: Úroky z prodlení podle nového občanského zákoníku od 1. 1. 2014

Vznikl tak spor o určení vlastnického práva k nemovitostem. Žalobci prokázali, že mají naléhavý právní zájem na požadovaném určení, že jsou vlastníky předmětných nemovitostí, neboť žalovaní zpochybňují jejich vlastnické právo k uvedeným nemovitostem, když popírají, že by došlo k platnému odstoupení od kupní smlouvy. Bez rozhodnutí soudu, který určí, že jsou vlastníky nemovitostí, žalobci nemohou dosáhnout změny zápisu v katastru nemovitostí. Tip: Co musí a co nemusí být součástí smlouvy o převodu družstevního bytu

Jak soudy rozhodovaly

Věc byla opakovaně projednána soudy nižších stupňů, až soud prvního stupně žalobě vyhověl a určil, že žalobci jsou vlastníky nemovitostí. K odvolání žalovaných však odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl. Podle něj, bylo-li zjištěno, že výzva žalobců ze dne 17. 3. 2000 k zaplacení nedoplatku kupní ceny v dodatečné lhůtě nebyla doručena žalovaným, kteří se v době doručování písemnosti nezdržovali v ČR, nelze učinit závěr, že by se tato výzva ocitla ve sféře dispozice žalovaných, a nebyla tak splněna podmínka poskytnutí dodatečné lhůty k zaplacení nedoplatku kupní ceny. Žalobci proto od kupní smlouvy neodstoupili platně a nedošlo tak k obnovení jejich vlastnického práva k nemovitostem, které byly předmětem této smlouvy. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podali žalobci dovolání.

widgety

Závěry Nejvyššího soudu ČR

Nejvyšší soud ČR rozsudek odvolacího soudu zrušil a uzavřel ve svém rozsudku spis. zn. 30 Cdo 1641/2006 ze dne 31. října 2007:

  1. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečně přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit.
  2. Předpokladem pro odstoupení od smlouvy je, že dlužník splatnou pohledávku včas a řádně nesplní, a nesplní ji ani v dodatečně přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté. Přestože její délku určí sám věřitel, musí být vzhledem ke konkrétním okolnostem případu přiměřeně dlouhá k tomu, aby bylo vůbec možno dluh splnit. Nepředpokládá se však, že by dlužník teprve po splatnosti začal s přípravou ke splnění dluhu, takže dodatečná lhůta může být kratší než lhůta objektivně potřebná nebo obvyklá k opatření a poskytnutí plnění věřiteli. Po uplynutí přiměřeně dlouhé doby od splatnosti dluhu je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit, aniž by předtím musel dlužníka upomínat o splnění, či mu sdělit délku dodatečné lhůty ke splnění dluhu. Pokud mu konkrétní lhůtu oznámil, může ji dále prodlužovat, avšak nikoliv již zkrátit. Z uvedeného je zřejmé, že věřitel není povinen v případě prodlení dlužníka se splněním dluhu o splnění dlužníka upomínat či mu sdělit (oznámit) délku dodatečné lhůty ke splnění dluhu.
  3. Není proto správný názor odvolacího soudu, že nesplní-li dlužník svůj dluh řádně a včas, tedy je-li v prodlení, musí jej věřitel před tím, než od uzavřené smlouvy odstoupí, upomínat (vyzývat) o splnění dluhu či mu sdělit (oznámit) délku dodatečné lhůty ke splnění dluhu. (Logicky nesprávný je tudíž i jeho závěr, že bylo-li v posuzované věci zjištěno, že výzva žalobců ze dne 17. 3. 2000 k zaplacení nedoplatku kupní ceny v dodatečné lhůtě nebyla doručena žalovaným, kteří se v době doručování písemnosti nezdržovali v ČR, neocitla se tato výzva ve sféře dispozice žalovaných, a že tak nebyla splněna podmínka poskytnutí dodatečné lhůty k zaplacení nedoplatku kupní ceny.) Čtěte: Jak se vyhnout nebo jak oddálit převzetí výpovědi?

Případ byl posuzován podle ust. § 517 odst. 1 zrušeného občanského zákoníku, obdobně nyní stanoví ust. § 1969 nového občanského zákoníku.

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 14. 11. 2014 7:41