Při obraně před okamžitým vyhazovem slovíčkaření nepomůže

Zaměstnavatel v případě okamžitého zrušení pracovního poměru nemusí popisovat prohřešek do detailů. Stačí, když je zřejmý důvod.

Skutečnosti, které byly důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru, není potřebné rozvádět do všech podrobností, neboť pro neurčitost a nesrozumitelnost projevu vůle je okamžité zrušení neplatné jen tehdy, kdyby se nedalo ani výkladem projevu vůle zjistit, proč byl pracovní poměr okamžitě zrušen.

Několikanásobný podvod

Dopisem ze dne 16. 4. 2009 žalovaná zaměstnavatelka sdělila zaměstnanci – žalobci, že s ním okamžitě ruší pracovní poměr podle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce z důvodu porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

Důvod k tomuto opatření spatřovala v tom, že se žalobce jako řidič autobusu opakovaně vědomě a záměrně dopustil (v období říjen 2008 až březen 2009) podvodného jednání a porušil interní předpisy týkající se prodeje a vyúčtování jízdenek zakoupených v autobuse. Řidič totiž opakovaně na zahraničních linkách klientům namísto ručně vypsané jízdenky pouze vydal tzv. palubenku (potvrzení, které není číslované a sloužilo k elektronickým jízdenkám v době, kdy probíhaly kontroly na hranicích – nutná evidence cestujících) a vybrané peníze již nevyúčtoval a ponechal si je. Do tohoto jednání účelově zapojoval ostatní spolupracovníky a obohacoval se i tak, že spolupracovníci museli na zpoplatněná zavazadla lepit štítky „GRATIS“, avšak poplatek za zavazadlo byl od klientů vybrán a následně neúčtován, tzn., že docházelo k dalšímu způsobu obohacování a podvodnému jednání.

Soudu prvního stupně stačilo, že se skutek stal

Žalobce se domáhal, aby bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že uvedené okamžité zrušení pracovního poměru obsahuje „celou řadu iluzorních tvrzení, které jsou jednak smyšlené či zcela překroucené a naprosto se rozcházejí s realitou“ a že hlavním smyslem tohoto okamžitého zrušení pracovního poměru je snaha žalované zbavit se okamžitě nepotřebného zaměstnance, bez povinnosti úhrady odstupného. 

Soud prvního stupně žalobu zamítl. Z provedeného dokazování totiž dovodil, že žalobce se dopouštěl jednání, které bylo popsáno v písemném vyhotovení okamžitého zrušení pracovního poměru, tedy podvodného jednání týkajícího se prodeje a vyúčtování jízdenek zakoupených v autobuse. 

Odvolací soud považoval skutek za nedostatečně určený

K odvolání žalobce však odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě vyhověl. Na rozdíl od soudu prvního stupně dovodil, že „skutek, který byl žalobci vytýkán v okamžitém zrušení pracovního poměru, nebyl dostatečně skutkově vymezen“.

„Uvedené období říjen 2008 až březen 2009 představuje delší časový úsek bez bližšího určení, v jakém konkrétním termínu se měl žalobce vytýkaného jednání dopustit a na které konkrétní zahraniční lince“, „bližší určení vytýkaných skutků je nezbytné i pro posouzení dodržení dvouměsíční lhůty pro okamžité zrušení pracovního poměru“.

Dospěl k závěru, že „žalovaná neprokázala, že byl žalobce ke dni okamžitého zrušení pracovního poměru seznámen, v jakém jeho konkrétním jednání bylo spatřováno porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem“. 

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná zaměstnavatelka dovolání. Namítla, že odvolací soud nesprávně vyložil ustanovení § 60 zákoníku práce, když dovodil, že pro splnění podmínky dostatečného skutkového vymezení důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru bylo nezbytné uvést konkrétní termíny a konkrétní zahraniční linky, na kterých se měl žalobce vytýkaného jednání dopustit.

V okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne 16. 4. 2009 jsou důvody okamžitého zrušení pracovního poměru uvedeny přesně, určitě a srozumitelně. I když nejsou uvedeny konkrétní termíny a konkrétní zahraniční linky, na kterých se žalobce dopouštěl vytýkaného jednání, důvod v okamžitém zrušení pracovního poměru uvedený je konkretizován tak, aby nemohly vzniknout pochybnosti o tom, ze kterého důvodu byl pracovní poměr s žalobcem zrušen.

Žalovaná se dozvěděla o jednání žalobce v březnu 2009, tzn., že lhůta podle § 58 odst. 1 zákoníku práce byla ze strany žalované dodržena, a podle soudní judikatury není potřebné, aby vymezení důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru obsahovalo také údaj o tom, kdy se zaměstnavatel o důvodu dověděl nebo kdy tento důvod vznikl. 

Co říká právní úprava?

Podle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Podle ust. § 60 zákoníku práce okamžité zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel provést písemně, musí v něm skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným, a musí je ve stanovené době doručit druhému účastníku, jinak je neplatné; uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn.

Důvod okamžitého zrušení pracovního poměru musí být v písemném okamžitém zrušení pracovního poměru uveden tak, aby bylo zřejmé, jaké jsou skutečné důvody, které vedou druhého účastníka pracovního poměru k tomu, že rozvazuje pracovní poměr. To proto, aby nevznikly pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit, tj. který zákonný důvod okamžitého zrušení pracovního poměru uplatňuje, a aby bylo zajištěno, že uplatněný důvod nebude možné dodatečně měnit.

Ke splnění hmotněprávní podmínky platného okamžitého zrušení pracovního poměru je třeba, aby důvod okamžitého zrušení pracovního poměru byl určitým způsobem konkretizován uvedením skutečností, v nichž účastník spatřuje naplnění zákonného důvodu tak, aby nemohly vzniknout pochybnosti, ze kterého důvodu se pracovní poměr okamžitě zrušuje.

K dosažení účelu sledovaného ustanovením § 60 zákoníku práce není vždy potřebné, aby okamžité zrušení pracovního poměru obsahovalo také údaje o tom, kdy se zaměstnavatel dověděl o důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru, nebo kdy tento důvod vznikl, anebo zda byl důvod okamžitého zrušení pracovního poměru předmětem šetření jiného orgánu, neboť i bez těchto údajů může být nepochybné, proč byl se zaměstnancem okamžitě zrušen pracovní poměr.

Skutečnosti, které byly důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru, není potřebné rozvádět do všech podrobností, neboť pro neurčitost a nesrozumitelnost projevu vůle je okamžité zrušení pracovního poměru neplatné jen tehdy, kdyby se nedalo ani výkladem projevu vůle zjistit, proč byl pracovní poměr okamžitě zrušen.

Posouzení sporného případu

V posuzovaném případě žalovaná v dopise ze dne 16. 4. 2009 mimo jiné uvedla, že okamžitě zrušuje pracovní poměr se žalobcem podle ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce z důvodu porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem proto, že „se žalobce v období říjen 2008 až březen 2009 opakovaně, vědomě a záměrně dopustil podvodného jednání, a to tak, že porušil interní předpisy týkající se prodeje a vyúčtování jízdenek zakoupených v autobuse, tohoto jednání se dopouštěl opakovaně na zahraničních linkách, kdy klientům namísto ručně vypsané jízdenky pouze vydal tzv. palubenku, vybrané peníze již nevyúčtoval a ponechal si je“ a že „do tohoto jednání účelově zapojoval i ostatní spolupracovníky a obohacoval se i tak, že spolupracovníci museli na zpoplatněná zavazadla lepit štítky GRATIS, avšak poplatek za zavazadlo, který byl vybrán, nebyl následně vyúčtován“.

Z takto vymezeného důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru je zřejmé, že žalovaná spatřovala důvod k tomu, že se žalobcem rozvazuje pracovní poměr okamžitým zrušením, mimo jiné v porušení povinnosti žalobce vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem jeho opakovaným podvodným jednáním.

Žalovaná tedy v okamžitém zrušení pracovního poměru uplatnila důvod uvedený v ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, který zároveň náležitě konkretizovala uvedením skutečností, v nichž spatřovala jeho naplnění tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným.

Z hlediska zákonných požadavků na obsah okamžitého zrušení pracovního poměru nebylo nezbytné, aby žalovaná v okamžitém zrušení uvedla i konkrétní termín a na které konkrétní zahraniční lince se měl žalobce vytýkaného jednání dopustit, neboť i bez těchto dalších údajů nemohly vzniknout pochybnosti o tom, ze kterého důvodu se pracovní poměr okamžitě zrušuje a které povinnosti měl žalobce porušit.

widgety

Uvedené vyznačení důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru je tedy dostatečně konkrétní a určité. I žalobci tak již v okamžiku předání dopisu ze dne 16. 4. 2009 (z jeho obsahu) muselo být zřejmé, jakého konkrétního porušení povinností se měl dopustit, a takto vymezený důvod ani nebylo možné (ani k tomu nedošlo) nějakým způsobem dodatečně měnit.

Z uvedeného vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu není z hlediska uplatněného dovolacího důvodu správný; Nejvyšší soud ČR napadený rozsudek svým rozsudkem spis. zn. 21 Cdo 3572/2013, ze dne 18. 11. 2014, zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 16. 6. 2015 19:21