Názory k článku
Datové schránky: Banky myšlenkami uvízly v minulém století

ČMMS mně odmítla zaslat informaci na žádost poslanou mailem s elektronickým podpisem. Prý musím napsat písemnou žádost s vlastnoručním podpisem, aby měli jistotu, že se za mne nevydává někdo jiný.
Takže dle jejich logiky je zřejmě pro souseda jednodušší zřídit si mail na doméně shodné s mým příjmením a pořídit si eletronický podpis na moje jméno, než naškrábnout dopis, zfalšovat můj podpis a pak číhat u schránky...

Není to PR článek ani kampaň 602. O toto téma nás žádalo několik čtenářů, kteří by rádi přes DS komunikovali i se soukromými subjekty. Měšec.cz s 602 spolupracuje v oblasti interaktivních formulářů, ale to je vše, nic víc, nic míň.

Chybi mi moznost odpovedet "Bohuzel musim"

Ty nesmyslne ceny taky nechapu. Podle me by to mela byt statem garantovana sluzba a datovou schranku by mel mit kazdy. Proc proboha stoji jedna zprava patnact korun, kdyz naklady na jeji zpracovani jsou v radu zlomku haleru? Kam ty penize vlastne jdou?

Ale napriklad poplatky za rozhlas a televizi jsou take pausalni platbou za moznost neco vyuzivat. Tam se vam to nezda silene? Ze staci vlastnictvi (a dle ruznych zvesti casto i nefunkcniho) pristroje a uz mate platit bez ohledu na to zda opravdu sluzbu odebirate...

Poplatky za ČT / ČRo jsou samozřejmě stejně nesmyslné, ale když nic jiného, lze je považovat za dědictví minulého režimu. Systém datových schránek je oproti ČT nebo ČRo o několik řádů lacinější záležitost, zaváděn byl nově, proto to u něj považuji za ještě absurdnější. Jak chcete lidi přesvědčit že to k něčemu je, když první co po nich budete chtít je 600 Kč ročně. Většina lidí se vám na takovou vymoženost může z vysoka...

Pokud je mi známo, tak se poplatky za ČT/ČRo zaváděly až za současného režimu. Do začátku to myslím bylo 20 Kč/rok a ejhle, jak to hezky vyrostlo.

Ale děte, děte. Koncesionářeské poplatky za rozhlas se platí od jeho vzniku (tedy už od první republiky) a stejně tak i televize se platí od jejího vzniku. Jestli mi nevěříte, klidně vám pošlu kopii inkasa rodičů ze 70. let, jsou tam obojí poplatky (předtím televizi neměli).

Jediné, co se dnes změnilo, je jejich důslednější vymáhání.

Na to je jednoduchá odpověď.

Právě jsem řešil půjčku od stavební spořitelny Reiffeisen. Proces vypadá takto:

- banka schválila úvěr a poslala mi smlouvu (doporučeně).
- já jsem došel na poštu,vystál frontu a vyzvedl doporučený dopis
- pracovník banky přišel ke mě domů, ověřil můj podpis a smlouvu si odnesl.

Stálo mě to asi 4 hodiny (včetně té pošty) a pán, který mě v bance obsluhuje (shodou okolností je to vedoucí pobočky) tomu dal půl dne. Takže vím, co je zahrnuto v poplatku za vedení účtu.

Kdyby to banka uměla přes datovou schránku, měli bychom to celé za 10 minut. Já i banka bychom na tom vydělali - bez ohledu na to, jestli bude zavírat pobočky. Ani by to na to nepotřebovala žádný informační systém. Jen umět odeslat a umět přijmout.

Dokument odeslaný datovou schránkou má právní sílu notářsky ověřené listiny zaslané doporučeným dopisem. - ten pán neví co mluví. Proč se tedy podepisují odeslané dokumenty z úřadů přes ISDS ještě elektronickým podpisem a při ověření na Czechpointu nesmí být expirován cetrtifikát.

Protoze to narizuje zakon o elektronickych komunikacich

takvého? Nebo jsme zase JEDINIČKY?

zkus dat do guglu E-Postbrief ...

například dodnes banky trvají při založení účtu nebo při změnách na opakovaném dokládání výpisu z obchodního rejstříku, přestože i mentálně retardovaná wopice se dokáže podívat na wwwýpis.

Protože i ta retardovaná wopice může vokráct vlastní banku.

tim, že se podivá na wwwýpis? pán je asi přinejmenším bankovní ředitel.

Protože se tak sychruje protio nedbaoslti či podvodu té vopice. Že to jde jinak a dokonce třeba po drátech se nehádám, ale takto je to právně nenapadnutelné.

A může opice vybrat účet jiný opici ? Na fotce vypadaj stejně.

nyní je již zřejmé, že pán je bankovní ředitel - protože v životě neviděl, co ta vopice s tím papírovým okolkovaným výpisem za stovku udělá.
(hint: vezme, vofotí, a parafou vidimuje)
(dotaz pro blbý: když vidimuje výtisk s wwwýpisu, je to jiné riziko?)

To co popisujete je trochu neúplné. Co se stane s tím okolkovaným výpisem za stovku? Složí si snad z něho vlaštovku a nechá vyletět z okna?

vrátí ho majiteli, do spisu se zakládá jen kopie.
začíná svítat?

v jedné bance mi dokonce i bankovní ředitel tvrdil, že wwwýpis nemohou použít, protože je "neoficiální". můj dotaz, zdali jako justice vede dvě databáze, jednu "oficiální" ze které se dělají výpisy s kolkem, a druhou "neoficiální" na internetu, do které někdo úmyslně vnáší neplatné údaje, ho opravdu vykolejil.

Tak zrovna na justici.cz je hned na začátku upozornění, že výpis má jen informativní charakter. Takže to asi fakt nelze považovat za ofiko.

Škoda, že na občance není napsáno, že má jen informativní charakter.

bože to je ale debil!!!!
takže stejná otázka jako pro ředitele čsob:

1) justice vede dvě databáze, jednu "oficiální" ze které se dělají výpisy s kolkem, a druhou "neoficiální" na internetu, do které někdo úmyslně vnáší neplatné údaje
NEBO
2) databáze jsou stejné. přívlastek "neoficiální" na výtisku z wwwýpisu je pouze proto, že podoba výtisku není chráněna proti pozměnení.

a dále:
a) v okamžiku výtisku z wwwýpisu jsou údaje podstatně relevantnější, než tři měsíce starý papírový výtisk s kolkem - ano nebo ne? pokud ne, tak čím
b) oprávnění vidimovat vlastnoručně vytvořenou kopii proti výpisu s kolkem - je stejné, jako vidimovat vlastnoručně vytištěnou kopii wwwýpisu - ano nebo ne? pokud ne, tak čím.

Vidite zde nejaky rozdil mezi: Webova stranka (navic provozovana na HTTP protkolu) a uredne overena okolkovana listina?
--
Ja teda ano a dost velky.

DS mám od počátku ještě zkušebního provozu.Za tu dobu mi přišla jen jedna zpráva od jistého MÚ a pro 3 doporučené dopisy od jiných státních a veřejných institucí jsem si musel na poštu. Proto se ptám - nač to je?

Pokud Vám příjde třeba stavební povolení není digitálně podepsáno (až na čestné vyjimky) a tak nezbývá než si pořídit na C Pointu papírovou podobu. To vše stojí čas a peníze. Pokud ovšem schránku nemáte a toto stavební povolení dostanete poštou lze jeho kopii za pouhých 30 Kč ověřit na všech matrikách nebo u notářů. Vyjde to levněji a často rychleji.

Me by uplne stacilo, kdybych mohl bez problemu pomoci DS komunikovat s urady, ale bohuzel to nejde. Kdyz jim neco poslu druhy den mam telefonat, ze to pres DS poslat nemuzu, protoze tam neni na formulari podpis. Na mou namitku, ze dle zakona o DS podani pres DS nahrazuje podpis neberou v potaz a zkratka to neuznaji. Dela to hlavne Socialka, ale i jine urady.

Anketa mi prijde zavadejici, s bankou bych nekomunikoval prez DS nikoli proto, ze jde o banku, ale protoze DS nebudu pouzivat, dokud me k tomu zakon vyslovne neprinuti.

je modou nadavat na DS a z principu je nepouzivat. To plati i pro lidi, kteri s radosti vystoji frontu pro dopis do vlastnich rukou s vedomim, ze tim vyjadruji pohrdani statem, 602, politikou a vubec vsema kravatakama.

Je módou nadávat na DS? Pěkných pár let mám elektronický podpis, ale zhovadilost, jako je DS, mne ani nenapadlo si pořídit... Na druhé straně chápu, že jsou Stračeny, které bez rozmýšlení sežvýkají vše, co jim strana a vláda hodí do žlabu.

Takova prakticka poznamka: chci poslat dopis na ING pojistovnu a pod uvedenym ID nemuzu najit zadnou adresu... ???