Hlavní navigace

Datové schránky: Banky myšlenkami uvízly v minulém století

24. 9. 2010
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Od července můžete datovou schránku používat k jakékoli korespondenci. Třeba poslat bance výpověď smlouvy, požádat o změnu podmínek, oznámit nové údaje. Ale jen teoreticky.

Za datovými schránkami stojí jistě bohulibý záměr. Přes jedno bezpečné místo měla být zaručena komunikace státních a privátních subjektů i občanů. O tom, s jakým zájmem a úspěchem se celý projekt zatím setkává, vypovídá třeba nominace datových schránek na anticenu v tradiční anketě Křišťálová Lupa 2010.

Přesto (nebo možná právě proto) jsme se nenechali odradit od malého průzkumu. Napadlo nás, zdali je možné s bankami, záložnami, úvěrovými společnostmi či stavebními spořitelnami přes datové schránky komunikovat, případně s nimi vyřizovat oficiální záležitosti.

Od července zákon komunikaci umožňuje

Než se zeptáme samotných bank, je nutné znát, co říká zákon, a jaké tedy vůbec jsou možnosti datových schránek. Přes datové schránky mohou komunikovat i privátní subjekty navzájem. Stačí, aby si ve svých datových schránkách aktivovaly příjem a odeslání Poštovních datových zpráv. Poštovní datovou zprávu lze považovat za elektronický ekvivalent doporučené pošty, lze ji tedy využít i pro případ komunikace např. s bankou. Zákon (300/2008 Sb.)vzájemnou komunikaci privátních subjektů s využitím datových schránek umožňuje v § 18a, vysvětluje tisková mluvčí provozovatele datových schránek České pošty Marta Selicharová.

Zároveň dodává, že se začátkem letošního července se rozšířily i možnosti využití datových schránek. Mohou přes ně tedy klienti bank či záložen poslat např. výpověď služeb? V období od počátku roku do 30. 6. 2010 mohly privátní subjekty systémem datových schránek zasílat pouze faktury či obdobné žádosti o zaplacení. Od 1. 7. 2010  mohou datové schránky využít pro zaslání libovolných typů dokumentů, tedy i pro vámi zmíněnou výpověď smlouvy.

Podle údajů z České pošty v prvních šesti měsících tohoto roku projevilo zájem o užívání služby kolem 400 lidí a ti odeslali přibližně 570 zpráv.  Příjem těchto zpráv si ve stejném období zaktivovalo zhruba osm tisíc uživatelů datových schránek. Čísla ukazují, že o tuto službu zájem příliš není, důvodem je jistě také malá informovanost. Tato čísla se však možná změní ve chvíli, kdy si lidé uvědomí, že je tímto způsobem možné poslat třeba i výpověď, reklamaci nebo stížnost – zkrátka dokumenty, které se osobně, z očí do očí předávají špatně. Datová schránka slibuje jistou neosobnost a navíc se takto poslané dokumenty po několika dnech považují za doručené, uvedl pro server Měšec.cz Pavel Gráf, šéf vývojového centra softwarové firmy ecommerce.cz.

Pokud jste se nyní zaradovali a už se těšíte, jak to bance v případě nespokojenosti spočítáte na dálku, tak ještě zpomalte. I když dokument odeslaný přes datovou schránku se všemi patřičnými náležitostmi má stejnou právní váhu jako např. doporučený dopis s podpisem ověřeným u notáře, záleží na samotných společnostech, jestli takovou komunikaci podpoří a přijmou.

Zákon ani žádná technická překážka nebrání tomu, aby byla výpověď smlouvy odeslána datovou schránkou. Je ovšem zapotřebí, aby banka ve své datové schránce povolila funkci přijímání poštovních datových zpráv a aby se zákazník zaregistroval u České pošty pro odesílání komerčních zpráv (kvůli účtování za odeslanou zprávu). V opačném případě systém neumožní odeslání. Zmíněná povinnost registrace odesilatele bude brzy zrušena, říká Pavel Durdil, ze společnosti Software602. K dobrovolnosti používání pak dodává: Zákon nereguluje, jakými kanály spolu mají soukromé subjekty komunikovat. Tudíž ani nenařizuje používání datové schránky. Návod a video: Posíláme dokumenty přes datové schránky

Používáte datovou schránku?

  • Ano, jako občan.
    22 %
  • Ano, jako podnikatel.
    8 %
  • Ano, jako občan i jako podnikatel (mám 2 schránky).
    6 %
  • Ne, ale chystám se ji zřídit jako občan.
    7 %
  • Ne, ale chystám se ji zřídit jako podnikatel.
    4 %
  • Ne a ani ji nechci.
    53 %

Banky: není o to zájem

Většina námi dotázaných společností si je této dobrovolnosti vědomá, a tak odpovídají zhruba tak, jako Dora KužníkováPPF banky: Datovou schránku používáme zatím jen pro přijímání dokumentů od orgánů veřejné moci ve smyslu zákona č. 300/2008 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Za tímto nezájmem není ovšem nic tajemného, jednoduše chybí zájem ze strany klientů, proto finanční společnosti zatím takovou možnost nenabízejí. V současné době nemají klienti možnost dokumenty touto cestou odesílat. Zatím jsme nezaznamenali ani jeden požadavek, kdy by klient chtěl dokument přes datovou schránku doručit. Začnou-li se žádosti množit, samozřejmě se tímto problémem budeme zabývat, shrnuje za většinu oslovených tisková mluvčí společnosti Home Credit Eva Řimnáčová.

Za nezájmem občanů o komunikaci přes datové schránky bude kromě těžko ověřitelných subjektivních příčin (mediální obraz DS, neochota učit se pracovat s novými věcmi atd.), i tak snadno ověřitelná a hmatatelná položka jako je cena. Jedna odeslaná Poštovní datová zpráva (PDZ) stojí 15,04 Kč, což je sice levnější než doporučené psaní, ale je k tomu ještě třeba připočítat měsíční paušál. Do 10 odeslaných PDZ platíte měsíčně 50 Kč, odešlete-li 11 až 50 těchto zpráv, paušál se zmenší na 35 Kč, nad 50 zaplatíte měsíčně 20 Kč. Abyste tedy ušetřili, museli byste měsíčně nahradit alespoň pět doporučených dopisů (130 Kč proti 125,20 Kč za 5 PDZ).

Má ale jistotu, že „nepříjemné“ dokumenty adresátovi skutečně dojdou, podotkl Pavel Gráf. Když někdo pošle dokument na úřad v pátek večer, běží desetidenní lhůta od tohoto okamžiku, započítávají se i víkendy a svátky, řekl Gráf. 

Přesto se na českém trhu najdou společnosti, které svým klientům umožňují komunikaci přes datové schránky. Většina z nich je připravena přijímat takto i oficiální pokyny (např. výpověď), jsou ale i výjimky. Mezi ty patří mBank. Klient s námi přes DS komunikovat může, dopis bude předán na příslušné oddělení. Nicméně tímto kanálem není možné činit oficiální právní úkony jako je např. podání výpovědí z určité smlouvy nebo podat žádost o nový produkt, říká Jasna Cao z marketingového oddělení banky. Stejně se k datovým schránkám staví také družstevní záložna Artesa. Obecně, klient s námi může komunikovat prostřednictvím datové schránky. Zatím se nám to ještě nestalo. Prostřednictvím datových schránek ale neřešíme obchodní záležitosti, a s tím spojené oficiální pokyny klientů, říká ředitelka pobočky na Praze 1 Markéta Zubrová. V obou případech tak datová schránka ztrácí smysl – finanční společnost sice dopis přijme, ale neakceptuje, přestože nese všechny zákonem stanovené znaky identifikace klienta-odesílatele.

Rozdílný přístup stavebních spořitelen

Stavební spořitelny jsou z námi oslovených finančních institucí nejvstřícnější. Tři z pěti stavebních spořitelen totiž minimálně umožňují základní komunikaci přes datové schránky. Odlišně ale přistupují k oficiálním pokynům. Modrá pyramida jde nejdál, a má nastavena pravidla tak, že když bude Poštovní datová zpráva opatřená elektronickým podpisem, tak např. výpověď přes datovou schránku akceptuje. Jenže právě elektronický podpis většina odesílatelů datové schránky nepoužívá i proto, že DS sama o sobě provede identifikaci bez nutnosti elektronického podpisu, což je její výhodou.

dan_z_prijmu

Stavební spořitelna České spořitelny takové možnosti nenabízí. Výpověď  smlouvy o stavebním spoření je důležitý právní úkon klienta, kterým chce ukončit smluvní vztah a vyplatit výnos ze stavebního spoření. V takovém případě je SSČS jako banka  povinna identifikovat klienta dle zákona o bankách a zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Dále je vázána svými Všeobecnými obchodními podmínkami, kde je v článku 12 popsán způsob tohoto právního úkonu, který stanovuje osobní ověření totožnosti klienta k tomu oprávněnou osobou, napsala nám mluvčí spořitelny Zdeňka Blechová.

Vyhýbavá odpověď přišla ze stavební spořitelny Wüstenrot. Komunikovat s ní lze, jak je to však s oficiálním pokynem? Záleží na konkrétním produktu, tzn. dle ujednání v obchodních podmínkách, uvedla mluvčí Kateřina Bílá.

Ostrý provoz datových schránek začal 1. listopadu 2009. Má za úkol zrychlit a zjednodušit doručování zejména mezi úřady navzájem a mezi úřady a firmami. Pro úřady a právnické osoby je jejich používání povinné, pro fyzické osoby (včetně podnikatelů) dobrovolné.
Prostřednictvím informačního systému datových schránek bylo do dne publikace článku odesláno podle údajů České pošty přes 15,2 milionu datových zpráv. Aktivováno je přes 387 tisíc datových schránek, z toho 355 tisíc připadá na právnické osoby, zejména firmy.

Se kterými společnostmi můžete komunikovat přes Datové schránky
Společnost Číslo DS Možnost poslat oficiální pokyn (např. výpověď)
Artesa vqddhqf  ne
ČSOB (i Poštovní spořitelna) 8qvdk3s ano
ING Penzijní Fond pm7eiyd ano
ING Pojišťovna yfgeiy7 ano
ING Životní pojišťovna 5dgb3c4 ano
LBBW Bank 8zuewv8 ano
mBank rtjdda6 ne
Modrá pyramida vf4e8u8 ano
Oberbank 9k7ddf7 ano
Peněžní dům pxfst62 ano
Provident Financial irtvgki ano
Stavební spořitelna České spořitelny b7dgfvj ne
Wüstenrot stavební spořitelna kfig3ce ano

Pavel Durdil, Software 602: Banky myšlenkami uvízly v minulém století

Měšec: Banky se používání datových schránek brání tím, že takto nelze přijmout oficiální pokyn klienta a není o ně zájem.

Je nesporné, že je v zájmu banky datové schránky jako komunikační kanál využívat. Zvyšuje to pohodlí zákazníků a poskytuje finančnímu ústavu konkurenční výhodu. Dokument odeslaný datovou schránkou má právní sílu notářsky ověřené listiny zaslané doporučeným dopisem. Zákazník by tedy nemusel už vůbec chodit na pobočku, nechávat si ověřovat podpisy atd. Podání mohou být prováděna takovým způsobem, že zároveň s dokumentem banka dostane i strukturovaná data, jež mohou být bez jakéhokoliv přepisování či jiné úpravy přímo zpracována informačním systémem banky. To urychluje práci a zároveň snižuje náklady.

Měšec: Mezi citované překážky pro používání DS finančními subjekty patří i nutnost tisku příloh, které by klienti do DS vkládali ve wordu, v PDF anebo skenovali.

Datovou schránkou nemusí být zasílán word nebo sken dokumentu. Banka může svým zákazníkům poskytnout inteligentní elektronický formulář, který například zobrazí pouze pole relevantní pro službu, kterou si klient vybral, automaticky předvyplňuje některá pole, provádí kontroly apod. a který je vnitřně provázaný s informačním systémem datových schránek. Ostatně čtenáři vašeho serveru se už s podobným nástrojem setkali v loňském roce v podobě formuláře pro podání daňového přiznání.

Měšec: Dobře, ale inteligentní elektronický formulář by na straně banky už znamenal investici s nejasným výsledkem. Pak lze pochopit, že se bankám do DS moc nechce.

Ze strany bank to nevyžaduje dramatické investice. Problém je spíše v mentalitě, která setrvává v postoji, že papír je spolehlivější než elektronický dokument. To je mentalita, která má kořeny v minulém století a vede k absurdním situacím, kdy finanční ústav akceptuje neověřené papírové kopie a zároveň odmítá mnohem prokazatelnější doklady s elektronickým podpisem a časovým razítkem.

Pavel Durdil je marketingovým manažerem společnosti Software602.

Společnost Software 602 se významně podílela na technické realizaci datových schránek. Server Měšec.cz společně se společností Software 602 a serverem Bez papíru.cz v roce 2010 společně připravili nabídku interaktivních daňových formulářů s přímou možností zaslání přes datovou schránku.

Komunikovali byste s bankou, pojišťovnou apod. přes datovou schránku?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).