"Co se tedy postupuje, když soudy rozhodly, že klienti nemají právní nárok na vrácení bankovních poplatků?"
Jediná pohledávka která se mi tady zdá být, je pohledávka klienta vůči společnosti BSP Lawyer Partners, vyplývající z jejího smluvního závazku nahradit náklady řízení. Pakliže firma skutečně odkupuje pohledávku vůči sobě samé, mohou být motivem tohoto jednání snížení její ceny, změna podmínek za kterých by měla být vyplacena, nebo jen prostá klička navíc, jejímž účelem je klienty od žádosti o proplacení nákladů v co největší míře odradit.
Tenhle trik se ve světě vymáhacího byznysu dělá běžně - vymáhací firma vymáhá nejistou pohledávku a když je evidentní, že soud žalobě nevyhoví a žalovaný je zastoupen advokátem, vymáhací firma pohledávku postoupí na bílého koně, který v řízení nastoupí na místo žalobce. Žalobě není sice vyhověno, ale žalovaný nevymůže náklady řízení.
Pokud se ptáte na ten trik s procesním nástupnictvím a převodem pohledávky na nemajetný subjekt, takže se úspěšný žalovaný (zde banka) fakticky nedomůže své náhrady, tak tam určitě ne.
Osobně si myslím, že ochrany u ESLP by se musel domáhat ten samotný klient, který by tvrdil, že jeho práva byla porušena, nikoli spekulant, který na sebe převedl jeho pohledávku. Ale šance je podle mne i tak mizivá. Tohle prostě nemá lidskoprávní rozměr. Jde jen o spor mezi hamižností klienta a hamižností banky.
Che, jaká hamižnost klienta? Běžný klient (= 9,9 mil. občanů ČR) bude vždycky v nevýhodném postavení vůči bance, stavební spořitelně, pojišťovně, telefonnímu operátorovi.... Nebo jste viděl, že by nějaká velká firma byla ochotná měnit smluvní podmínky, když si o to malý klient řekne? Žádná velká firma tohle nikdy neudělá, protože je tak velká, že i ztráta třeba 100 klientů se naprosto nijak nepodepíše na jejím hospodářském výsledku. Jediná možnost, jak změnit chování velkých firem, jsou masové akce právě typu (původní) aktivity toho mladého právníka Němce (pravda, pak už to přešlo do karikatury, když se akce ujala BSP).
Ano, viděl. Třeba smlouvu na moji hypotéku banka dvakrát přepisovala, a to nemluvím o čtvrt roku licitování o ceně, který tomu předcházel, ale skutečně o přepisování podmínek finální smlouvy, se kterými jsem nesouhlasil.
Běžný klient je v nevýhodném postavení vůči bance z jediného důvodu, a to že problematice nerozumí a chce všechno hned. To je ale jeho chyba.
Když dělám transakci ve výši několikanásobku svého ročního příjmu, nemůžu čekat, že ji vyřídím za jedno odpoledne. A když problematice nerozumím, tak si zaplatím experta. Jenomže to naši spoluobčané ne, oni přece všemu rozumí, nebo nejvýš si najdou "finančního poradce", který je "zadarmo", protože je zaplacený z provizí banky. A když se rozhodne se s bankou soudit, tak si zase právníka nezaplatí, ale svěří se "zadarmo" BSP.
No jo, jenže vám nedochází, že pokud se člověk neživí zrovna finančnictvím, nemá tolik času stát se špičkovým odborníkem ještě v tomto oboru... Holt někteří lidé mají i rodiny, o které se musí postarat hned poté, co se vrátí z práce. Opravdu málokdo má čas ještě studovat všechny zákony, které jsou schválně psané tak, aby jim nebylo možné rozumět a byly v nich kličky, propočítávat, jestli se mu vyplatí zaplatit 20 tisíc právníkovi/nezávislému finančnímu expertu, aby ušetřil předem neznámou částku na hypotéce atd.
Představujete si to jako Hurvajs válku. Kdybych měl hádat váš věk, z těch vašich vyhrocených názorů bych vážně řekl, že to víc než 18 nebude. Váš pohled na věc je neuvěřitelně omezený (jenom peníze, peníze, peníze a kdo je nepřehazuje vidlema, je to jenom jeho problém), měl byste si uvědomit, že na světě jsou i jiné věci. A normální člověk s prací a dvěma dětmi sotva bude mít čas a znalosti se čtvrt roku handrkovat s bankou o smlouvách. A pokud jde o transakci tak velkou, že se to vskutku vyplatí, mluvíte o speciálním případu, který se 99% běžných lidí netýká - což opět zneplatňuje vaše argumenty.
No a pokud jste vyřizoval hypotéku na pár jednotek milionů a smlouval kvůli ní čtvrt roku, pak jste pouze nerd, kterého to prostě baví a má na to čas. Zase a opět okrajový případ. Měl byste si zkusit normální život, abyste poznal, co je to žít. Ne, život běžného člověka není o finančních produktech a vyjednávání o smlouvách, to jsou pro něj jen a pouze překážky. Život normálního člověka je o tom milovat svou ženu, děti a přátele každý den se s nimi smát. Bohužel pak existují idioti jako bankéři, operátoři, někteří zaměstnavatelé a podobní, kteří degradují svůj pohled na lidi jen jako na nějaké bankomaty, ze kterých je potřeba vykopat peníze stůj co stůj.
Takže ti lidé nepochybně také nechodí k lékaři, ale léčí se doma sami, nenechávají si opravovat auto v autorservisu, ale opravují si ho sami, na dovolenou jezdí pouze na vlastní chatu a nemovitosti si nekupují přes realitního makléře, ale výhradně sami, že?
Realita je taková, že takový klient klidně zaplatí realitnímu makléři provizi 200 000 Kč, ale zaplatit 20 000 Kč právníkovi, který by mu zkontroloval jak smlouvy na nemovitost tak na hypotéku, to mu přijde drahé. A potom se cítí ošizen, že mu banka účtuje 150 Kč měsíčně poplatek. I když ta hypotéka bude na 30 let, tak té bance na poplatku zaplatí pořád méně, než zaplatil realitnímu makléři za nic.
Abych to vzal popořadě: ne, protože se nemůžou správně diagnostikovat, ani nasadit léky, plus díky pojištění, které si všichni musí povinně platit, není důvod k tomu lékaři nejít. Kdyby si to museli hradit sami, viděl byste ten nárůst domácí medicíny. Ano, spousta věcí na autě je dost jednoduchá, aby to zvládli sami (opravdu není potřeba jezdit do servisu vyměnit kolo, žárovku nebo pojistku). Ano, na dovolenou spousta lidí jezdí jen na chatu, jestli ji vůbec mají. Ano, nemovitost se lidé snaží kupovat bez realitního makléře. Raději zaplatí toho právníka, než realitku, se kterou toho právníka stejně potřebují.
Takže jo, zvolil jste příklady, které se zcela obrátily proti vám a pouze utvrdily mou myšlenku, že nemáte moc tucha, jak funguje obyčejný člověk, nikoli finanční nerd. Jako nerd třeba vyděláváte dost peněz, abyste mohl za všechny ty věci platit, ale rozumný člověk živící se poctivou prací na to ty peníze prostě nemá a snaží se to dát dohromady sám, aby mohl více dopřát své rodině.
Vážně, vyjděte někdy ze svého penězi zaneseného doupěte a podívejte se kolem sebe. Podívejte, jak žijou ti, pro které jsou peníze pouze nezbytný prostředek, jak si udržet životní úroveň, nikoli smysl života.
A to je ten váš omezený pohled. Zase v tom vidíte jenom a pouze peníze. To, že mnoho lidí v tom může být kvůli principu, to vás nenapadá. Zajímalo by mě, jak byste reagoval na to, kdybyste na každé účtence v každém obchodě našel položku za 100 Kč a u ní napsáno, že to obchod účtuje plošně, protože na pokladnách musí být kasa. Jste si jistý, že by takový poplatek byl podle vás zcela v pořádku? A vždyť jde jenom o stovku za jeden nákup, to přece není moc...
Jsou dvě možnosti: buď budou ceny v tom obchodě tak lákavé, že tam budu nakupovat nebo nejsou. Pokud se rozhodnu tam nakupovat, tak jsem přijal i poplatek 100 Kč za účtenku.
Pokud se mi ten poplatek nelíbí, nic mi nebrání odejít bez nákupu a nakoupit jinde.
Ale nakoupit s vědomím poplatku a pak se soudit, že ten poplatek byl neoprávněný, to mi přijde jako nemorální podraz.
Pokud takový obchod neexistuje, je možnost si ho založit. Lze si třeba založit družstvo s ostatními podobně smýšlejícími.
A ohledně bank Vaše přirovnání stejně kulhá: minimálně od roku 2005 je možné si v ČR sjednat hypotéky bez jakéhokoli poplatku, jen s úrokem. Samozřejmě, asi ten úrok bude přiměřeně vyšší. A protože do roku 2005 se poskytovaly fixace maximálně na 5 let, každý, kdo si sjednal hypotéku před rokem 2005, už měl možnost refinancovat u banky bez poplatku, pokud ho to tak trápilo.
Jo, protože každý může zajít na živnosťák a založit banku... Člověče, proberte se do reality už.
Váš druhý argument není o nic platnější - pokud "konkurence" nabízí 100% úrok, ale bez poplatku, zatímco normální stav je 10%, ale s poplatkem, nejde o žádnou konkurenci ani možnost volby. Konkurence existuje v době, kdy společnosti hledají rovnováhu na trhu. Když jeden obchod bude prodávat rohlík za 100 Kč a druhý za 1,50, přitom ten, co prodává rohlík za 1,50, by si účtoval 50Kč poplatek za přepážku, mluvil byste o konkurenci? Jste-li zdráv, pak zcela jistě ne.
O čem bych mluvil nebo nemluvil ve Vámi popsané situaci je celkem irelevantní. Minimálně Hypoteční banka to měla od roku 2005 nastavené tak, že v celkovém součtu nebyl zásadní rozdíl mezi hypotékou bez poplatku a hypotékou s poplatkem. Pro klienta, který si mohl úrok odečíst z daní, byla hypotéka bez poplatku dokonce výrazně výhodnější.
Samozřejmě, asi se v tom či onom okamžiku vyskytla banka, která měla poplatek, ale v celkovém součtu byla výhodnější. Pokud ale kalkulujete s tímto, tak je evidentní, že poplatek nebyl nějaké principiální zlo, ale součást normální cenové politiky.
Pokud si pod "normální" cenovou politikou představujete poplatek, jehož účtování bylo na hraně zákona (což dokazuje skutečnost, že to zpočátku vypadalo pro BSP dobře, protože vyhráli soudní spor), pak budiž... Já poplatky na hraně zákona a definitivně za hranou morální (jinak by kolem toho nebyl takový humbuk) za "normální" nepovažuji.
Opět jste vytržen mimo realitu. Normální člověk, ač mu to třeba morálně vadí, nemá tolik peněz, aby je vydal za právníka a soudní spory jen z přesvědčení, že se děje křivda. BSP nabídlo bezplatné řešení, tím boj o princip, který je přinejmenším pochybný (jinak bychom nevedli ani tuto diskuzi), získává nový rozměr a naději.
Neobhajuju BSP, protože to, co teď dělá, je svinstvo, ale vážně a opravdu mi vaše černobíle prezentované názory přijdou jako od malého dítěte. A to prosím neberte jako kritiku vaší osobnosti, ale jako konstatování faktu. Když čtu vaše příspěvky a říkám si, kdo sedí za tím druhým počítačem, vychází mi dítě v rozsahu 15 až 18 let, které ve skutečnosti nemá žádné životní zkušenosti a je neuvěřitelně naivní. Jediné, co tento můj "propočet" narušuje, je to, že vím, že dokážete zdejším diskutujícím dát docela fundovanou radu z oboru financí. Ale myslím, že pojem "finanční nerd" vás vystihuje velice přesně - stejně jako techničtí nerdi jste vytržen z reality a nemáte potuchy o tom, jak funguje normální poctivě pracující člověk, který vydělává peníze pro tento stát obvyklé.
Vzhledem k tomu, že všichni odborníci byli přesvědčeni, že finanční arbitr pro tyto spory má pravomoc (a bylo velkým překvapením, že arbitryně řekla něco jiného), mohli to ti klienti klidně zkusit u finančního arbitra. Tam se nic neplatí a naopak arbitr klientům pomáhá. Nezkusili to. Takže o peníze zjevně nešlo.
http://www.finarbitr.cz/cs/informace-pro-verejnost/caste-otazky.html
Je finanční arbitr příslušný k řešení sporů z hypotéčních úvěrů? Je finanční arbitr příslušný řešit můj spor ohledně poplatků za hypotéční úvěr?
Finanční arbitr není příslušný k rozhodování sporů, jejichž předmětem je spotřebitelský úvěr (veřejnosti spíše znám jako hypotéční úvěr) na koupi, výstavbu, opravu nebo údržbu nemovitosti; úvěr poskytnutý pro účely bydlení, kdy je pohledávka zajištěna zástavním právem k nemovitosti a účelem úvěru je mj. nabytí vlastnických práv k nemovitosti, vypořádání vlastnických vztahů k nemovitosti nebo výstavba nemovitosti nebo změna stavby nebo její připojení k veřejným sítím.
Ano. Od začátku sporů. Což ale stále potvrzuje moji tezi: nikoho nenapadlo, že se mu děje příkoří, pokud nepřišel Petr Němec a BSP s tím, že klientum získají peníze za nic.
Protože kdyby to lidé cítili jako příkoří, mohli se obrátit na finančního arbitra daleko dříve. Ale nikdo to ani nezkusil. Protože kdyby to zkusil, tak by finanční arbitr buď rozhodl, nebo by mnohem dřív začal říkat, že to není v jeho pravomoci.
život běžného člověka není o finančních produktech a vyjednávání o smlouvách, to jsou pro něj jen a pouze překážky. Život normálního člověka je o tom milovat svou ženu, děti a přátele každý den se s nimi smát.
Ano, normální člověk se o peníze nezajímá. Utvrzuji se o tom každý den kolem sebe. A mimo jiné i proto tu máme každý rok milion exekucí.
Lidé jsou, co se peněz týče, neuvěřitelně lehkovážní. Přesně, jak je to v reklamě jedné banky. Pojedou 30 km pro levnější benzín, ale pak si vezmou spotřebitelskou půjčku s úrokem 20 % p.a., nebo splácí kreditku s úrokem 30 % p.a. a když už jim ani ti kreditku nedají, půjčí si u nebankovní společnosti za několik tísíc procent ročně.
Bohužel naše společnost je o penězích. Od narození do smrti. Můžeme se tvářit, že tomu tak není, že peníze nejsou důležité, ale pak budeme my ti, kdo tahají za kratší konec. Nebo přistoupíme na pravidla hry a začneme si především vážit vlastního podpisu. Vše, co podepíšeme si důkladně prostudujeme a pokud půjde o větší částky, tak si najmeme někoho, kdo se tomu bude věnovat za nás.
Tak to jste musel kupovat nemovitost, o kterou nebyl zájem, jestli se za čtvrt roku, co jste "licitoval o ceně", nenašel jiný zájemce a RK tu nemovitost neprodala jemu.
Úprava hypoteční smlouvy - poraďte nám tedy, jak na to? Já jsem úvěrovou smlouvu dostal poštou a v doprovodném dopise bylo, že 1. nesmím nic měnit a 2. mám jí vrátit podepsanou do 10 dnů. Takže jsem měl jen dvě možnosti: podepsat či nepodepsat, žádná třetí možnost (vyjednávat o změně smlouvy) tu nebyla.
Možná jste měl jen štěstí, nebo jste kupoval nemovitost za 10 mil. a více, tam věřím, že u vyšších částek už banky jsou schopny smlouvy individuálně upravit. Ale u běžných hypoték (2-3 mil. Kč) je to klasický retail, buď to ber, nebo neber.
No jo, když se necháte prodávajícím/RK zatlačit ve stylu "hned dneska podepište, protože mi volal jiný zájemce, že zítra přinese zálohu", tak se samozřejmě ocitáte v nevýhodné situaci. Nejen vůči bance, ale hlavně vůči tomu prodávajícímu.
Je fakt, že já tohle odmítám i za cenu rizika, že mi tu nemovitost někdo vyfoukne. Resp. dvě nemovitosti jsem si takhle vyfouknout nechal (zatímco já tlačil na slevu, někdo jiný koupil za nabídkovou cenu). Ale nemovitost, kterou jsem nakonec koupil, jsem koupil za minimálně o 30% lepší cenu než byla kterákoli z těchto vyfouknutých.
Co se týče úvěrové smlouvy: já jsem si explicitně vyžádal, že smlouvu dostanu nejdřív mailem, takže to bylo snažší. Ve Vaší situaci nezbývá, než napsat, že bance navrhujete změnit to a to ustanovení tak a tak z toho a z toho důvodu. Ale samozřejmě, musíte najít řešení, které bude pro banku přijatelné.
Jo a nemovitost nestála ani těch 10 milionů. A navíc to bylo v Praze, takže na místní poměry cena nemovitosti nebyla nijak výjimečná. Je fakt, že jsem kupoval na konci roku, kdy byli bankovní obchodníci pod větším tlakem obchod udělat i se slevou, aby splnili plán. Ale to je taky součást vyjednávací taktiky. Dům, stejně jako auto, je lepší kupovat na podzim než na jaře.
Pokud se nechává prodávající zastupovat RK, tak jinak než s rezervační smlouvou to prostě nejde (byl bych velmi překvapen, kdyby některá RK zprostředkovávala prodej bez rezervační smlouvy s kupujícím jen na čestné slovo). Samozřejmě, že prodává-li majitel sám nebo s právníkem, je to jednodušší, protože odpadne vyjednávání s RK, přímých prodejů je ale menšina. Já mám zkušenost takovou, že nejdřív musíte vyjednávat o znění rezervační smlouvy a pak o znění budoucí kupní a pak kupní (= 3 smluvní vyjednávání). Občas odpadne budoucí kupní smlouva. Spousta RK odmítá měnit texty svých smluv - typicky franšízové nebo velké RK - třeba jsem chtěl koupit byt v nabídce M&M a ta zrovna má tak nevýhodné rezervační smlouvy, že jsem jí nakonec nepodepsal (oni odmítli do smlouvy přidat moji podmínku, že v rezervační lhůtě 2 měsíců bude vymazáno předkupní právo, jinak mi vrátí rezervační poplatek).
Banky jsem se zeptal, jestli mi můžou poslat smlouvu emailem, no bankéř mi řekl, že ty smlouvy chodí poštou už hotové a že v nich nejde nic měnit.
Nevylučuji, že nevím něco, co bych vědět měl, ale asi tedy neumím s realitkami a bankami vyjednávat. A to jsem samozřejmě při prodeji využíval svého právníka. Ten mi ale teaké nedokázal nic jiného poradit, než jen, že když s podmínkami nesouhlasím, tak ať to nepodepisuju :-)
Fakt nevím, v čem je rozdíl.
Možná chcete kupovat jen nemovitosti, o které je takový zájem, že si je realitka jistá, že najde někoho jiného. Ale takové nemovitosti podle mne od roku 2008 na trhu prakticky nejsou.
Nebo možná jste naopak příliš měkký. V situaci, kterou popisujete (v katastru je něco, co se mi nelíbí, a co může být vymazáno v rezervační lhůtě), můj výchozí protinávrh je, že pokud vymazáno nebude, tak kupující vrácenu dostane provizi + ještě jednou tolik. To samozřejmě pro realitku není moc přijatelné, takže buď přejdeme rovnou ke smlouvě o smlouvě budoucí, kde na sebe tento závazek vezme prodávající (čímž je realitka z obliga), nebo výsledný kompromis je to, co navrhujete Vy.
Nebo je na Vás vidět, že ten obchod strašně moc chcete udělat. Vyjednávání je velmi složité umění, které je nezřídka mnohem víc o instinktu než o nějakých pevných pravidlech. Prostě poker. Velmi často je to jen "chicken game": kdo "vycuká" první? Bankéř Vám samozřejmě řekne, že ve smlouvě nelze nic měnit, protože pro něj je to práce navíc. A pokud je Vám na očích vidět, že ten barák a tím pádem i hypotéku hrozně moc chcete, tak mu jen stačí vytrvat.
Ale v okamžiku, kdy se on začne bát o svůj čvrtletní bonus, zatímco Vy vypadáte, že nemáte co ztratit, jste na koni Vy.
Takže z vás jasně vypadlo, že na to prostě máte čas, jak jsem říkal hned ze startu. Výborně. A potvrdil jste kolegovo "nejde o zajímavou nemovitost", protože jinak by vám ji vyfoukli. Takže jste na koupi nijak nespěchal, měl jste zájem o ležák, který nikdo jiný nechtěl, a holedbáte se tu, jak jste si dokázal vyjednat lepší podmínky...
Teď ukažte, jak umíte vyjednávat, a vyjednejte lepší podmínky za 14 dnů (nebo ne, budu na vás hodný, měsíc) pro nemovitost, o kterou je značný zájem. Jsem zvědav, co předvedete - dle mého názoru vůbec nic.
Když ten čas nemáte, tak si ho prostě musíte vytvořit. Tady může třeba velmi pomoci ta smlouva o smlouvě budoucí, ve které si můžete udělat třeba 3 měsíce lhůtu. Jakmile si realitka uvědomí, že jí nechcete upřít její provizi, ale jen se pojistit, tak Vám sama pomůže.
V mém případě se smlouva o smlouvě budoucí ani nepodepisovala, navzájem nám stačilo podání ruky, které proběhlo docela rychle. Prodávající (bez realitky - na ceduli na jabloni jsme zareagovali tak rychle, že ani za žádnou realitkou nešla) byla doslova vystrašená ze spekulantů, kteří jí sice nabízeli lepší cenu než já, ale do smlouvy si dávali statisícové smluvní pokuty za každou drobnost, takže uvítala, že ji nikam netlačím.
No a pak si prostě dáváte záležet s vyřízením všech ostatních formalit, jako třeba přesné vyplnění kupní smlouvy (musíte do ní přece opsat všechny nabývací tituly, které se musejí dohledat v katastru, a ten je na druhém konci města - ale Vy prodávající galantně nabídnete, že tam samozřejmě zajedete - jen co Vám práce dovolí) - a mezitím licitujete s bankami, čehož si prodávající nemusí být vůbec vědom.
Přiveďte mi klienta a můžeme to zkusit.
No asi si u vás tu službu jednou objednám, už jen proto, abych se něco naučil. To jsem tedy zvědavý, co tady v Praze, kde se o kvalitní byty zájemci perou, vymyslíte.
Média už dva roky krmí čtenáře, že o byty klesá zájem, ale já tedy pozoroval něco jiného. Po kvalitním bytě za dobrou cenu se do 14 dnů zapráší. Na nějaké smluvní vyjednávání tady není nikdo zvědavý.
Možná někde v Prachaticích, kde se prodá 1 byt za měsíc, jsou realitky svolnější, nevím.
No právě.....
Takže buď kupuji něco za mizernou cenu... a potom je čas a příležitost se někde handrkovat 3 měsíce o podmínky hypotéky a podobné. Anebo je to dobrá nabídka, a potom na tohle není nikdo zvědavý. Ani prodávající, ani kupující - nebude riskovat kvůli pár max. desítkám tisíc.
snad si lidi nemysleli, že co projde v Německu může projít tou žumpou v CR, kde je vše tak provázané a propojené....
A ted podle not bank...hádky právnické firmy, která si dovolila jít proti nim a okradenejma klientama, které odrbaly banky...
Je potřeba na výstrahu popravit všechny...
absolutne nechapu lidi co se jdou soudit se svou bankou kvuli poplatkum (ikdyby mohli na 100% vyhrat) kdyz mnohem jednodussi a smene starostmi je zmenit banku na tu bez poplatku, ja presel k takove pred 7 lety a jen na poplatcich jsem od te doby usetril 16800,- a zadne bezesne noci, jak dopadne soudni rizeni o nespravedlivem poplatku...
A to jste třeba refinancoval hypotéku? Zkuste si to dneska, jaké je to martyrium, jaké klacky vám bude banka, od které odcházíte, házet pod nohy. Bude se snažit z vás vytřískat ještě solidních pár tisíc, než přejdete. Mnohdy je to dost velká částka, aby se to buď nevyplatilo vůbec, nebo jen tak tak. V každém případě je to částka, která splňuje svůj účel - demotivovat odchod.
A když to vezmeme do extrému, banky často poskytovaly volbu mezi hypotékou bez poplatku (s vyšším úrokem) a s poplatkem (s nižším úrokem), čímž obě varianty vycházely +- nastejno a každý si mohl vybrat, která mu vyhovovala více. Pokud by nyní ti, co měli variantu s poplatky získali poplatky zpět, byli by znevýhodněni ti, co měli variantu bez poplatků (a s větším úrokem). Nemohli by potom tito klienti žalovat banku o vrácení rozdílu úroků? (Řekl bych, že minimálně morální právo by na to pak měli větší než ti, co žalovali banku o vrácení poplatků).
Které a kdy? Já když jsem se o to zajímal, je to asi 5-6 let, tedy ještě před "poplatkovou aférou", tak to, jak ty popisuješ, nenabízela žádná.
Ostatně ona je to z principu pitomost, co píšeš. To je jednoduchá matematika. Vždy tu bude nějaká hranice, kde je výhodnější vyšší úrok, a kde poplatky. Z úvěru 100 Kč lépe platit o nějakou desetinu vyšší úrok, nežli 150 Kč poplatku. A z úvěru 100.000.000 Kč zase naopak.
No a ta hranice ležela někde kolem 300 - 350.000 Kč. Takže "nabídka" na vyšší úrok bez poplatku byla "před aférou" jen do počtu. Možná existovala nějaká individuelní výjimka, ale obecně to tak bylo. Tak malý úvěr, kde by se to KLIENTU vyplatilo, to většinou jako nové hypo zamítali. Při refinancu takto malého zbytku zase ber jen s poplatky, tohle není pro refinanc malého úvěru.
Ono je lépe znát a umět s počítat, nežli začneš moralizovat.
HA, HA
Uz vidim jak kvůli nekomu, komu se po par letech zacina zajídat hypo, ti kluci pravnici prodavaji domy a auta, stehuji se na ubytovny, do práce jezdi na koloběžce a ještě po vecerech uklizeji ulice ... nebo se stehuji do sve materske domoviny past kravy ...
To nemůžete snad myslet vazne. Cely kontrakt ma cca 30mio, s exekucemi i vice ... detail byl jen v tom jestli to budou platit banky nebo klienti a obou stranam je co vzit.
Proste rychly prachy.