Spočítejte si...

Zavřít

Právníci chystají "hon na banky". Pozor, co podepisujete, může vás to přijít draho

Nově spuštěný projekt slibuje snadnou cestu vrácení zaplacených poplatků za vedení úvěrového účtu. Jedná se o čirý altruismus nebo vlka v beránčím rouše?

Kolem poplatků za vedení úvěrového účtu se začíná roztáčet nebývalý kolotoč. Celý příběh přitom začal 7. června 2011, kdy Spolkový soudní dvůr v Německu rozhodl, že zdejší banky nesmějí vybírat poplatek za vedení spotřebitelských úvěrů (Bundesgerichtshof, XI ZR 388/10). Podle rozhodnutí soudu toto chování totiž odporuje unijní legislativě a ustanovení ve smlouvách o tom, že klient bance musí platit měsíční poplatek za vedení kont a správu úvěru, jsou neplatná. Jak reagovaly banky, si můžete přečíst v článku Banky možná vybírají nezákonně poplatek. Rušit ho však neplánují

První nepříjemnou připomínku rozhodnutí německého nejvyššího soudu bankám připravil v roce 2012 mediátor a právník Petr Němec. Tomu Komerční banka uhradila zaplacené poplatky dříve, než mohl vzniknout užitečný a pro banky nebezpečný precedent pro další obdobné spory. Více si přečtěte v rozhovoru Každý se musí o zaplacené bankovní poplatky poprat sám, vzkazuje právník

Nyní vody svou výraznou kampaní čeří projekt Poplatkyzpět.cz, za kterým stojí společnost BSP Lawyer Partners ve spolupráci s advokátní kanceláří Toman, Devátý & partneři

O kauzách, ve kterých figurovala společnost BSP Lawyer Partners informoval v minulosti náš sesterský server Podnikatel.cz v článcích Kruh se uzavírá. Ovládá BSPLB lidi z České televize? a „Legendární“ vymahači opět na scéně, poplatky za televizi jen vyměnili za mýto

Služby se značkou Ideál

Využití služby je přitom velice jednoduché. Zájemcům stačí jen stáhnout z webu formulář plné moci (projekt má velmi slušnou kampaň také v médiích, takže je možné formulář vystřihnout například také z novin – viz. např. dvoustránková inzerce v Mladé Frontě vydané 7. února 2013, obrázek níže), a ten podepsaný doručit na adresu společnosti BSP Lawyer Partners.

Dále pak přebírá řešení celého případu advokátní kancelář. Plná moc ji pověřuje k organizačnímu zajištění uplatnění nároku na vrácení poplatků a úroků z prodlení jakož i nákladů spojených s jeho uplatněním. Pak také s případným výběrem advokáta a uzavřením smlouvy jménem klienta o právním zastoupení při mimosoudním i soudním uplatnění nároku vůči bance. 

Klient by měl být o průběhu záležitosti informován pomocí e-mailu a SMS zpráv.

Služba se zdá být jednoduchou a pro klienty velice pohodlnou cestou, jak z banky dostat zaplacené poplatky. Jedinou pochybnost na altruistický projekt společnosti BSP Lawyer Partners vrhají některé formulace v plné moci, kterou musí zájemci podepsat. 

Pomoc nebo moc?

Formulář plné moci jsme podrobně prostudovali a při čtení jsme se zarazili u dvou bodů (2 a 4). Obrátili jsme se proto na tvůrce projektu s prosbou o konkrétnější vysvětlení.


Autor: BSP Lawyer Partners

Místo toho jsme obdrželi od mluvčí projektu Pavlíny Dankové (bývalé tváře pořadu Občanské judo v televizi Nova) odpověď s odmítnutím se k danému vyjádřit, podbarvenou výčitkou o podrývání projektu. Dotazy byly přitom původně zamýšlené pouze jako žádost o širší vysvětlení uvedených ustanovení na plné moci. Způsob komunikace ze strany paní Dankové ale podnítila naši zvědavost se nad důsledky podpisu této plné moci zamyslet hlouběji.

Stránková inzerce  BSP Lawyer Partners a.s. v MF Dnes 7. 2. 2013

Stránková inzerce BSP Lawyer Partners a.s. v MF Dnes 7. 2. 2013

Proč být obezřetný?

V plné moci podepisujete mimo jiné také větu Současně ukládám zmocněnci a jím zvolenému advokátovi, aby vyvinuli veškeré úsilí směřující (…) a k vrácení již zaplacených poplatků včetně úroků z prodlení a nákladů spojených s jejich uplatněním, a to za podmínek, že (…) a náklady spojené s jejich uplatněním požadované zmocněncem nebo jím zvoleným advokátem (odměna advokáta dle advokátního tarifu) po mé osobě nebudou přesahovat výši náhrady nákladů zaplacených mé osobě bankou.

Kromě toho se výše uvádí, že zmocňujete k tomu, aby byly vymáhány poplatky včetně úroků z prodlení i náklady spojené s uplatněním vašeho nároku. Kromě jiného to znamená také náhradu nákladů na právní zastoupení za každého klienta pro tvůrce projektu. 

Banky nebudou chtít jít k soudu

Je zřejmé, že banky budou při vyjednávání spíše upřednostňovat formu mimosoudní dohody. Některé pravděpodobně svolí k tomu poplatky klientům vrátit, případně nahradit také úroky z prodlení. Není ale možné, že jednání se budou protahovat kvůli výši náhrad za právní zastoupení a místo rychlého vrácení poplatků nakonec půjde o boj o náhradu nákladů na vymáhání? Z tohoto pohledů by to byl pro advokátní kanceláře dobrý byznys.

Předseda představenstva společnosti BPS Lawyer Partners David Paľko na tiskové konferenci mimo jiné uvedl, že je připraven se o tyto náhrady nákladů s bankami i soudit. Přitom v návaznosti na jinou otázku ale řekl, že prvotním motivem není zisk, ale spíše marketing. 

Co když banky k soudu půjdou?

V případě, že zkrachují mimosoudní vyjednávání, půjde spor se souhlasem klienta k soudu (ne přes hromadnou žalobu). V tom případě musí klient zaplatit soudní poplatek. 

Výše soudního poplatku je závislá na žalované částce. Vzhledem k tomu, že na webu projektu se uvádí, že pokud žalovaná částka nepřesáhne 10 000 Kč, bude poplatek ve výši 400 Kč, bude se jednat o návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož předmětem je peněžité plnění. 

Pokud se ale budou vymáhat i poplatky za vedení úvěrového účtu u hypoték, mohou být částky –  vzhledem k dlouhé době splatnosti těchto úvěrů – mnohem vyšší. Pokud se tedy budete soudit o více než 10 000 Kč (do částky 20 000 Kč včetně), zaplatíte podle zákona o soudních poplatcích už 800 Kč. Nad tuto hranici už je poplatek stanovován jako 4 % ze sporné částky.

Jak sami tvůrci projektu upozornili ve svých materiálech, měsíční poplatky za vedení úvěrového účtu mohou nebo v minulosti mohly dosáhnout i 600 Kč měsíčně. (V drtivé většině měsíční poplatky dosahují částky kolem 150 – 200 Kč.) Pokud by se tedy soudil o své, v minulosti zaplacené, poplatky takovýto klient, který zaplatil ročně za vedení úvěrového účtu 7200 Kč a měl hypotéku se splatností kolem 20 let, může už jít o částku kolem 150 000 Kč. Pak by soudní poplatek činil 6000 Kč. V případě vyhraného sporu ho získáte zpět, pokud prohrajete, nesete tento náklad sami. (Daniel Paľko na tiskové konferenci uvedl, že plánuje vymáhat i poplatky, jejichž nárokování by mělo být již promlčené, a to navzdory tomu, že se s jistotou dá očekávat namítání promlčení ze strany banky. Neupřesnil však, jak moc do minulosti má v plánu firma poplatky vymáhat.)

Na webu Poplatkyzpět.cz je sice uvedeno, že klientům v sociální nebo ekonomické tísni jsme ochotni soudní poplatek uhradit, nikde ale není specifikováno, co je to sociální či ekonomická tíseň a přímo v plné moci zde není o tomto příslibu ani zmínka.

Quo vadis?

Zde se dostáváme na poměrně významné rozcestí. V případě vámi vyhraného soudního sporu tedy banka bude muset vrátit poplatky, úroky z prodlení a také zaplatit náhradu nákladů právního zastoupení advokátem v soudním řízení. Tuto náhradu ale budete muset z většiny (nebo maximálně celou), na základě plné moci, uhradit zajištěnému advokátovi.

Situaci, kdy byste jako klient soudní spor prohráli, se věnuje 4. bod v plné moci: v případě neúspěchu ve věci po mně nebude požadována jakákoliv úhrada nákladů spojených s uplatněním mého nároku, kromě případu, kdy tuto plnou moc vypovím dříve, než dojde k úspěšnému navrácení pohledávky s příslušenstvím.

Pokud podepíšete plnou moc a odsouhlasíte soudní spor, nemáte už možnost vycouvat (i pokud by se chtěla banka během rozjetého sporu vyrovnat mimosoudně a hned), protože v opačném případě budete nahrazovat náklady spojené s uplatněním vašeho nároku.

Bod 4 říká, že pokud prohrajete soudní spor, nebude po vás chtít společnost BSP Lawyer Partners náhradu svých nákladů. Nikde se ale v plné moci nezmiňuje o tom, že za vás uhradí také náhradu nákladů soudního řízení, které budete muset zaplatit na základě rozhodnutí soudu vítězné straně sporu – bude-li zastoupená advokátem. 

Na webu Poplatkyzpět.cz se sice uvádí, že v případě, že by byly tyto náhrady po klientech vyžadovány (banka by se nechala zastoupit advokátem), jsou tvůrci projektu připraveni je za klienty uhradit. Přímo v plné moci toto ale uvedeno není. Kromě toho pokud by společnost BSP rozjela řadu soudních sporů, které by posléze prohrála, mohlo by jí nahrazování těchto nákladů bankám za klienty přivést až k vyhlášení insolvence, které by výplatu náhrad za klienty spolehlivě zastavilo. 

Tvůrci projektu ubezpečují, že české soudy náhradu nákladů právního zastoupení běžně nepřiznávají subjektům, které mají svá vlastní právní oddělení a reálně si advokáty najímat nepotřebují. Banky sice mají vlastní právní oddělení, to ale neznamená, že si na kauzy takto plošného charakteru externího advokáta přece jen nenajmou.

Náklady nejsou jen soudní poplatek

Vyčíslená částka soudního poplatku jako vašeho možného nákladu může být ale jen jednou z položek. Účastník, který spor prohrál (soudní spor se povede vaším jménem), nese i další náklady soudního řízení, do kterých patří:

  • hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, např. jízdné, poštovné;
  • soudní poplatek;
  • ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců;
  • náklady na zjištění, zajištění a provedení důkazů, včetně tzv. svědečného,
  • úplaty za znalecké posudky,
  • náklady právního zastoupení.

Palmární odměna za zastupování patří ke kompenzovaným nákladům řízení jen, je-li zástupcem advokát, uvádí právník Richard W. Fetter. Vaším jménem bude u soudu jednat právě vybraný advokát. 

Právník – advokát se s klientem mohou dohodnout na libovolně vysoké smluvní ceně (palmární odměně) za právní zastoupení. Nedohodnou-li se, tak platí klient za poskytnuté služby podle advokátního tarifu, tedy vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., v platném znění. V prvém případě jde o smluvní odměnu, ve druhém o tzv. mimosmluvní odměnu. Náhrada nákladů za právní zastoupení advokátem se však zásadně stanoví nikoliv ve výši skutečně vynaložených (právníkovi zaplacených) částek, nýbrž podle paušálních sazeb předepsaných vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb., v platném znění, pro civilní soudní řízení v jednom stupni. Na to je advokát povinen klienta upozornit. Je-li poskytovatel právní služby – advokát plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšují se sazby náhrad palmáre o DPH, vysvětlil Fetter. 

Kam by se tedy mohly vyšplhat celkové náklady na advokáta v případě, že by bylo předmětem řízení zaplacení peněžité částky opravdu zmíněných 150 000 Kč? Ve smyslu ust. § 3 odst. 1 bodu 7 vyhlášky č. 484/2000 Sb., která stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování advokátem (v jednom stupni řízení), přiznávané jako náhrada nákladů řízení vítězi sporu, bude činit náhrada nákladů právního zastoupení 31 300 Kč, vyčíslil Richard Fetter v rámci modelového příkladu. 

To je však pouze výpočet sazby odměny advokáta při zastoupení v soudním řízení (zde částka bez DPH). K tomu přináleží také paušalizace za hotové výdaje za každý úkon právní služby 300 Kč bez DPH a zmíněný zaplacený soudní poplatek. 

Tato částka (připomínáme, že vycházíme z modelového příkladu při poplatku za vedení úvěrového účtu ve výši 600 Kč měsíčně a zhruba 20leté splatnosti úvěru), spolu s dalšími případnými náklady (například cestovní výdaje) tedy může být vaším nákladem, pokud u soudu prohrajete. Nebo může být nákladem BSP, pokud vám opravdu tyto náklady nahradí tak, jak se uvádí na Poplatkyzpět.cz (ale nikoli přímo v plné moci, kterou podepíšete). Nebo může být nákladem banky, pokud spor prohraje ona a na základě rozhodnutí soudu bude muset tuto náhradu nákladů zaplatit vítězi sporu. 

V příkladech náhrad, které by vítězné straně přiznal soud, uvažujeme případ plného úspěchu účastníka sporu. Soud ale může také přiznat náhradu nákladů řízení podle poměru úspěchu ve věci (tedy ani jeden účastník nedosáhl plného úspěchu) nebo může rozhodnout, že žádnému účastníkovi se náhrada řízení nepřizná. Pak by vám uhrazený soudní poplatek, nebyl nahrazen.

Altruismus nebo jen beránčí roucho?

Našim cílem není podrývání myšlenky tohoto projektu, ale rozbor důsledků podpisu plné moci. Altruistické snahy zastoupit klienty, kteří se neorientují v právní problematice a často se tak nenacházejí v rovném postavení k bance, kvitujeme. Neochota blíže diskutovat nad některými částmi plné moci ale vzbuzuje otazníky, zda se opravdu jedná o to, pomoci širší veřejnosti nebo spíše o to, získat armádu klientů.

Zda samotný „hon na banky“ bude úspěšný a pro koho, je otázkou pro jiný článek.

Po uzavírce vydání článku jsme obdrželi další vyjádření. Mluvčí projektu paní Danková nás upozornila, že na webu Poplatkyzpět.cz nově visí ještě upřesňující informace k podmínkám spolupráce mezi BSP Lawyer Partners a klienty. Ty, kromě jiného, obsahují opět ujištění, že případné náklady řízení, které by po prohraném sporu měl klient hradit, ponese společnost BSP Lawyer Partners. (V plné moci však tento příslib uveden není a plná moc se sama o sobě na žádné upřesňující podmínky neodvolává). Také zde naleznete upřesňující informaci, že pokud byste chtěli vypovědět plnou moc po podání žaloby, budete muset zaplatit náklady advokáta, maximálně však částku 4500 Kč vč. DPH. Společnost BSP Lawyer Partners zde ubezpečuje, že jediným nákladem je soudní poplatek max. ve výši 800 Kč (ten ale platí pouze do částky 20 000 Kč, pak se stanovuje jako 4 % ze sporné částky). Zároveň ale na hlavní straně uvádí, že lze získat zpět i 28 800 Kč, což přesahuje limit pro soudní poplatek ve výši 800 Kč (skutečný poplatek by byl tedy ve výši 1152 Kč). Pokud bychom se měli držet uvedené částky 28 800 Kč, myslí se tím to, že se budou vymáhat poplatky uhrazené za poslední 4 roky, tedy do doby promlčení(600×12×4). Pan Paľko však na tiskové konferenci uváděl, že by rád vymáhal i uhrazené poplatky po promlčecí lhůtě. 

37 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 16. 2. 2015 1:59
Zasílat nově přidané názory e-mailem