Není samozřejmě náhodou, že v ekonomicky nejvyspělejších evropských regionech (dle výše HDP na osobu) jsou nejvyšší mzdy, nejnižší nezaměstnanost a žije zde nejvíce vzdělaných občanů. V těchto regionech se daří podnikání a mají zde sídlo renomované firmy a finanční instituce. Kterých 20 evropských regionů je na tom nejlépe a které jsou naopak na konci pomyslné tabulky dle výše HDP na osobu?
Absolutní špička: Londýn a Brusel
Nejvyspělejším evropským regionem je již několik let za sebou Londýn, tedy město s nepřebernými podnikatelskými možnostmi a sídlem všech významných světových firem. Hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele je v Londýně více než trojnásobně vyšší oproti průměru Evropské unie jako celku.
V Londýně sídlí nejvíce firem zabývajících se informačními a komunikačními technologiemi. Tyto technologie dramaticky ovlivňují náš každodenní život (způsob vykonávání práce, pracovní vztahy, organizaci podniků, přípravu na budoucí povolání, způsob naší vzájemné mezilidské komunikace, …).
Nové a dokonalejší technologie vedou k růstu produktivity a práce průmyslu, ke zvyšování kvality poskytovaných služeb a mnohdy také ke snižování nezaměstnanosti. Dnešní svět je informační společností, ve které jsou klíčovými faktory konkurenceschopnosti jednotlivých firem či podnikatelů, kvalita a rychlost.
Brusel těží především ze svého výsostného postavení, kdy je sídlem řady evropských a světových institucí.
Jediným východoevropským regionem, který se dokázal vměstnat mezi dvacítku nejlepších regionů, je Praha, která vykazuje dokonce 14. nejvyšší HDP na obyvatele v Evropské unii. Všech 20 nejvyspělejších regionů vykazuje HDP na jednoho obyvatele o 50 % vyšší než činí průměr Evropské unie jako celku.
Lucembursko – malý evropský gigant
Malé Lucembursko je stejně jako řada dalších malých členských zemí Evropské unie (Dánsko, Kypr, Malta, Lotyšsko, Litva, Estonsko, Slovinsko) bráno jako jeden region. Z tohoto důvodu je na tom v celkovém hodnocení domácí ekonomika nejlépe ze všech evropských zemí.
Lucemburská ekonomika je výkonná a vyznačuje se vysokou dynamikou rozvoje a růstu. Prim v národním hospodářství hraje ocelářství, finanční služby a telekomunikace. Domácí firmy se můžou pochlubit vysokou produktivitou práce, rozvojem nových technologií a vlastním know-how.
Ekonomika těží z rozvinuté sítě služeb podnikům. V obchodní bilanci vykazuje země každoročně přebytek. Lucembursko je jedna z mála členských zemí Evropské unie, která má v posledních letech vyrovnané státní rozpočty. V zemi je absolutně nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii (4,1 %).
Nezaměstnanost mládeže, starších občanů či dlouhodobá nezaměstnanost nejsou takovým problémem jako ve většině ostatních evropských zemích. Kdo chce v Lucembursku pracovat, ten si práci najde. Lucemburčané tvoří vzdělanou a kvalifikovanou pracovní sílu. Téměř všichni hovoří minimálně dvěmi světovými jazyky (především německy, francouzsky a anglicky).
Produktivita práce je v zemi nejvyšší ze zemí Evropské unie. Dosahuje 170 % průměru Evropské unie jako celku. Mzdy jsou v Lucembursku nejvyšší v Evropské unii. Průměrná mzda činí 3 350 euro za měsíc, minimální mzda činí 1503 euro (od 1. 10. 2005).
Polským regionům patří poslední místa
Dvanáct z dvaceti regionů s nejnižším HDP na obyvatele je z Polska. Tato regionální nevyrovnanost v Polsku se promítla i např. do zákonné úpravy udělování podpory v nezaměstnanosti, kdy délka podpory v nezaměstnanosti záleží na míře nezaměstnanosti v regionu, ve kterém občan žije.
Je-li nezaměstnanost v regionu nižší, než je průměr v zemi, má občan nárok na podporu v nezaměstnanosti po dobu 6 měsíců, když je regionální nezaměstnanost vyšší, než činí průměr v zemi, tak má občan nárok na podporu v nezaměstnanosti po dobu 12 měsíců. Jestliže je v regionu nezaměstnanost dvojnásobně vyšší, než činí průměr v Polsku, má občan nárok na podporu v nezaměstnanosti po dobu 18 měsíců.
Při porovnání jednotlivých členských zemích však vykazuje nižší HDP než Polsko Lotyšsko. Polsku zlepšuje jeho ekonomické ukazatele čtveřice nejvyspělejších regionů. Všech 20 regionů s nejnižším HDP na jednoho obyvatele nevykazuje HDP ani na úrovni 50 % Evropské unie jako celku, poslední Lubeskie dokonce ani jedné třetiny.
Pořadí | Region | Země |
---|---|---|
1 | Inner London | Velká Británie |
2 | Bruxelles-Capitale | Belgie |
3 | Luxembourg | Lucembursko |
4 | Hamburg | Německo |
5 | Ile de France | Francie |
6 | Wien | Rakousko |
7 | Berkshire, Bucks and Oxfordshire | Velká Británie |
8 | Provincia Autonoma Bolzano | Itálie |
9 | Stockholm | Švédsko |
10 | Oberbayern | Německo |
11 | Aland | Finsko |
12 | Utrecht | Nizozemsko |
13 | Darmstadt | Německo |
14 | Praha | Česko |
15 | North Eastern Scotland | Velká Británie |
16 | Bremen | Německo |
17 | Southern and Eastern | Irsko |
18 | Noord-Holland | Nizozemsko |
19 | Lombardia | Itálie |
20 | Groningen | Nizozemsko |
Pramen: Eurostat 04/04/2005: NUTS2 regions, Eligibility simulation 2007–2013
Pořadí | Region | Země |
---|---|---|
1 | Lubeskie | Polsko |
2 | Podkarpackie | Polsko |
3 | Wschodni | Polsko |
4 | Warminsko-Mazurskie | Polsko |
5 | Podlaskie | Polsko |
6 | Swietokrzyskie | Polsko |
7 | Észak-Magyarország | Maďarsko |
8 | Opolskie | Polsko |
9 | Észak-Alföld | Maďarsko |
10 | Východné Slovensko | Slovensko |
11 | Lotyšsko | Lotyšsko |
12 | Malopolskie | Polsko |
13 | Lubuskie | Polsko |
14 | Dél-Alföld | Maďarsko |
15 | Lódzkie | Polsko |
16 | Kujawsko-Pomorskie | Polsko |
17 | Litva | Litva |
18 | Stredné Slovensko | Slovensko |
19 | Dél-Dunántúl | Maďarsko |
20 | Zachodniopomorskie | Polsko |
Pramen: Eurostat 04/04/2005: NUTS2 regions, Eligibility simulation 2007–2013