Vyberte si "svůj" stát, kde chcete mít zdravotní péči

Pracující zaměstnance v zahraničí i OSVČ čekají od května příjemné změny. Spravedlivější bude zvláště posuzování pojištění a nároku na zdravotní péči.

Když se před šesti lety stala Česká republika součástí Evropské unie, začali se při svém pohybu v rámci Společenství řídit naši občané Nařízeními Rady (EHS) č. 1408/71 a 574/72. V důsledku četných změn se však stala tato nařízení příliš rozsáhlými a složitými, přičemž v některých oblastech již vývoj stávající právní úpravu překonal.

Zejména z těchto důvodů se s účinností od 1.5.2010 tato nařízení nahrazují Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení včetně prováděcího Nařízení č. 987/2009 (dále jen Nařízení). Záměrem nové úpravy je dále zvýšit míru právní jistoty v oblasti sociálního zabezpečení a rovněž zpřehlednit pravidla fungování vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Nicméně dosud platná Nařízení č. 1408/71 a 574/72 však definitivně nepozbývají platnosti, protože se podle nich bude i po 1.5.2010 dočasně  postupovat ve vztahu k osobám ze států Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko), ze Švýcarska a ze „třetích“ zemí.

Změny pro ty, kteří pracují ve více státech

Nově se řeší příslušnost k pojištění při souběžném výkonu výdělečné činnosti. Za výdělečnou činnost se považuje ta činnost, která je za zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost považována předpisy o sociálním zabezpečení státu pojištění – tedy státu výkonu zaměstnání. V případě výkonu výdělečné činnosti ve dvou nebo více členských státech se na osobu vztahují právní předpisy státu bydliště za předpokladu, že vykonává v tomto státě podstatnou část své činnosti. Podmínka podstatné části činnosti se považuje za splněnou tehdy, jedná-li se alespoň o 25% z hlediska:

  • pracovní doby nebo mzdy zaměstnance,
  • obratu, pracovní doby, množství poskytovaných služeb a příjmu u OSVČ ,

přičemž je brán v úvahu i očekávaný vývoj v příštích 12 měsících.

V jednom státě bydlím a ve druhém podnikám

Příslušnost k pojištění je na žádost osoby určena pověřenou institucí státu bydliště, kdy v České republice je touto institucí Česká správa sociálního zabezpečení.

Pokud OSVČ vyvíjí svoji činnost ve dvou státech a ani v jednom z nich nebydlí, je v tomto případě určující centrum činnosti. Při souběhu zaměstnání s podnikáním podléhá osoba předpisům státu, ve kterém vykonává zaměstnání. V případě výkonu výdělečné činnosti ve dvou státech pro zaměstnavatele ze třetího státu je z hlediska pojištění příslušný stát bydliště.

Vyberte si „svůj“ stát

Po datu 1.5.2010 již nepřichází v úvahu, aby občan podléhal právním předpisů dvou států, což bylo dříve umožněno přílohou č. VII Nařízení č. 1408/71. Nicméně problematiku dvojího pojištění nemůžeme definitivně zařadit do minulosti, neboť tato legislativní úprava (včetně zmíněné přílohy č. VII) nadále platí v případě, kdy osoba – po dobu maximálně 10 let – nepožádá o přehodnocení podle nového nařízení. Naopak, pokud požádá o přehodnocení:

  • do tří měsíců od účinnosti nového nařízení, nastane změna k datu 1.5.2010,
  • později, bude tato změna účinná k 1. dni následujícího kalendářního měsíce.

Tato filozofie prakticky umožňuje, aby byl občan nadále účasten v režimu, který je pro něj výhodnější.

Ke změně došlo i v případě vyslání pracovníka do jiného státu, kdy doba vyslání může činit maximálně 24 měsíců oproti dosavadním 12 měsícům, nesmí se však jednat o nahrazení jiného vyslaného pracovníka. K dalším předpokladům pro vyslání patří:

  • udržení přímé vazby zaměstnance se zaměstnavatelem,
  • skutečnost, že zaměstnavatel vykonává podstatnou část činnosti ve státě, ve kterém sídlí,
  • předchozí příslušnost osoby k pojištění státu, ve kterém sídlí vysílající subjekt, a to alespoň po dobu jednoho měsíce.

Na obdobném principu je založeno i vyslání osoby samostatně výdělečně činné, kde je však podmínkou udržení prostředků pro výkon samostatné výdělečné činnosti v původním státě.

Pendleři získají plnou zdravotní péči

Přeshraničními pracovníky neboli pendlery rozumíme osoby, které pracují v jiném (zpravidla sousedním) státě a denně nebo alespoň jednou týdně se vracejí do státu bydliště. Tito pendleři a jejich nezaopatření rodinní příslušníci mají nově nárok na poskytnutí plné zdravotní péče jak ve státě bydliště, tak ve státě zaměstnání pendlera, s výjimkou rodin pendlerů pojištěných ve státech vyjmenovaných v příloze č. III Nařízení č. 883/2004, což se však České republiky netýká. Pendleři mají po odchodu do důchodu právo na doléčení ve státě, ve kterém vykonávali výdělečnou činnost za podmínky, že nemoc vznikla během této předchozí výdělečné činnosti.

Občané ze států EU, zaměstnaní pouze v České republice, jsou zdravotně (i nemocensky, důchodově, úrazově atd.) pojištěni v ČR bez ohledu na skutečnost, že mají bydliště v  jiném státě EU. Po dobu, kdy jsou tyto osoby z titulu výkonu zaměstnání (výdělečné činnosti) pojištěny v ČR, nemusí ani tyto osoby, ani jejich nezaopatření rodinní příslušníci přispívat do systému zdravotního pojištění země, ve které bydlí. Z hlediska nároků na poskytování zdravotní péče mají na základě Nařízení nárok na plnou zdravotní péči v ČR i v zemi bydliště jak výdělečně činné osoby, tak jejich nezaopatření rodinní příslušníci.

Podnikání v zahraničí znamená i změnu průkazu EHIC

Pokud se naopak rozhodne občan s bydlištěm v České republice vykonávat výdělečnou činnost (pracovat) v jiném členském státě Evropské unie, postupuje se v takovém případě ve smyslu výše uvedených Nařízení č. 883/2004 a 987/2009. Jakmile český občan začne v jiném státě EU vykonávat výdělečnou činnost, podléhá právním předpisům příslušného státu. Stává se tak pojištěncem státu, ve kterém pracuje a na základě principu jednoho pojištění je účasten všech systémů sociálního zabezpečení daného státu. Přestává být českým pojištěncem a vrací české zdravotní pojišťovně Evropský průkaz zdravotního pojištění (EHIC – European Health Insurance Card).

Zahájení výkonu výdělečné činnosti jiném státě EU oznamuje pojištěnec české zdravotní pojišťovně. Po ukončení výdělečné činnosti v jiném státě EU sděluje český občan své české zdravotní pojišťovně, že již opět podléhá českým právním předpisům v oblasti zdravotního pojištění a dokládá dobu pojištění (zaměstnání) v příslušném státě tak, aby po něm nemohlo být požadováno doplacení pojistného za toto období.

Na základě EHIC může z obecného pohledu čerpat český pojištěnec v České republice plnou neboli komplexní zdravotní péči. Při pohybu v rámci Společenství má pak nárok na poskytnutí lékařsky nezbytné zdravotní péče, neboli péče, jejíž poskytnutí je nezbytné z lékařského hlediska. Péče musí být poskytnuta v takovém rozsahu, aby se pojištěnec nemusel vracet do země pojištění dříve, než zamýšlel. Pokud bude muset český pojištěnec zaplatit za zdravotní péči spoluúčast, čerpanou na základě EHIC, nebude mu tato jeho zdravotní pojišťovnou proplacena.