Máte kratší pracovní dobu, ale odpracujete více? Na příplatek za přesčasy zapomeňte

Při kratší pracovní době nezískáte příplatek za přesčasy ani za první odpracovanou hodinu navíc. Kdy ale ano?

Pokud máte individuálně sjednánu kratší pracovní dobu, je prací přesčas nikoliv práce přesahující vaší pracovní dobu, ale až přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu (obvykle 40 hodin týdně). Až tehdy můžete získat příplatek.

V pracovní smlouvě nebo dodatku k ní, kdykoliv v průběhu trvání pracovního poměru, se můžete se zaměstnavatelem dohodnout na rozsahu nebo rozvrhu pracovní doby – může být sjednána rovněž kratší pracovní doba. 

isifa.com
isifa.com

Vyplatí se přesčasy?

Kratší pracovní doba, tedy kratší než stanovená týdenní pracovní doba, se sjednává individuálně, na rozdíl od zkrácené pracovní doby. Kratší pracovní době se často říká částečný nebo zkrácený pracovní úvazek. Zaměstnanec vykonává práci pro zaměstnavatele v pracovní době kratší, než je stanovená týdenní pracovní doba a za práci dostává odpovídajícím způsobem sníženou mzdu.

Kratší pracovní doba může být dohodnuta a rozvržena tak, že zaměstnanec bude mít každý pracovní den v týdnu kratší pracovní směnu – odpracuje např. jen 5 hodin denně namísto 8, ale také tak, že pracovní doba bude rozvržena na méně než 5 pracovních dnů v týdnu. Kratší pracovní doba přitom může být rozvržena rovnoměrně i nerovnoměrně, též jako pružná pracovní doba. Tip: Kdy máte nárok na přestávku v práci?

Co na to zákoník práce?

Zákoník práce hovoří o kratší pracovní době jednak ve svém ust. § 80, podle něhož kratší pracovní doba pod rozsah stanovený v ust. § 79 (tj. zásadně 40 hodin týdně, nebo u zaměstnanců pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu 37,5 hodiny týdně, nebo u zaměstnanců s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem 37,5 hodiny týdně, nebo u zaměstnanců s dvousměnným provozem 38,75 hodiny týdně, nebo jiný rozsah dohodnutý kolektivní smlouvou nebo určený vnitřním předpisem zaměstnavatele) může být sjednána pouze mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem (tedy nikoliv v kolektivní smlouvě nebo určena vnitřním předpisem), přičemž zaměstnanci přísluší mzda nebo plat, které odpovídají kratší pracovní době.

Dále se zákoník práce zmiňuje o kratší pracovní době v rámci definice práce přesčas v ust. § 78 odst. 1 písm. i), podle něhož platí pro zaměstnance s kratší pracovní dobou zvláštní právní úprava.

Při sjednané kratší pracovní době se může zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout, že zaměstnanec vykoná práci nad dohodnutou kratší pracovní dobu. O práci přesčas se však nebude jednat až do doby, kdy bude naplněna stanovená, u zaměstnavatele uplatňovaná týdenní pracovní doba. Teprve poté se může jednat o práci přesčas, avšak nikoliv o práci přesčas nařízenou zaměstnavatelem, nýbrž o práci přesčas, na které se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodl (ke které dal zaměstnanec výslovně souhlas na základě požadavku zaměstnavatele). Práci přesčas totiž nelze zaměstnancům s kratší pracovní dobou nařídit, může být jen dohodnuta.

Důvodem, proč zákoník práce stanoví, že u zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas až práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu, je dodržení principu rovnosti v pracovních podmínkách vyplývajících z pracovně-právních vztahů. Jinak by totiž např. zaměstnanci se sjednanou kratší pracovní dobou (kupř. 25 hodin týdně) náleželo mzdové či platové zvýhodnění – příplatek (resp. náhradní volno) již za 26. hodinu práce, zatímco u zaměstnance pracujícího na stanovenou týdenní pracovní dobu (40 hodin týdně) 26. hodina, ani další hodina práce, takto zvýhodněna nebude; mzdové, resp. platové zvýhodnění (nebo náhradní volno), mu náleží až od 41. hodiny práce.

U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je tedy třeba rozlišovat výkon práce nad sjednaný rozsah a výkon práce přesčas. Pokud je zaměstnanec zaměstnán na poloviční úvazek, jeho pracovní doba činí 20 hodin, a odpracuje během týdne 30 hodin, jedná se o 10 hodin výkonu práce nad sjednaný rozsah práce, nikoliv o práci přesčas. O práci přesčas by se jednalo až v případě, že by zaměstnanec odpracoval více než 40 hodin za týden. Čtěte také: Za přesčasy už vám zaměstnavatel platit nemusí

widgety

Pracujete přesčas?

Použitá literatura: Drexlerová, J.: Sjednání kratší pracovní doby a nárok na proplacení práce přesčas, Průvodce pracovně-právními předpisy č. 5/2013