Pracovní smlouva - rizika a náležitosti

Bez práce nejsou koláče. Ale i s prací na špatně uzavřenou pracovní smlouvu to nemusí být vždycky růžové. Jaké náležitosti musí pracovní smlouva obsahovat a na co je více než dobré dát si při uzavírání pracovního kontraktu pozor? S čím vás musí zaměstnavatel seznámit předem?

Jedním z nejvýznamnějších institutů pracovního práva, který je předpokladem vzniku pracovněprávního vztahu upraveného Zákoníkem práce, je pracovní smlouva. Zakládá pracovní poměr mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, který se podílí svou prací za mzdu podle pokynů zaměstnavatele na plnění jeho úkolů.

Ještě předtím, než dojde k uzavření pracovní smlouvy, je zaměstnavatel povinen seznámit svého budoucího zaměstnance s jeho právy a povinnostmi, které pro něj z pracovní smlouvy vyplynou, zejména s pracovními a mzdovými podmínkami, za nichž má práci vykonávat. V procesu uzavírání pracovní smlouvy i trvání pracovního poměru jsou zaměstnavatelé povinni zajistit rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, včetně odměňování za práci, jejich odbornou přípravu a příležitosti dosáhnout funkčního a pracovního postupu.

V pracovněprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, státního občanství, sociálního původu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, věku, náboženství, majetku, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině. Je zakázána diskriminace vztahující se k činnosti v politických stranách nebo hnutích a odborových organizací.

Za diskriminaci se ovšem nepovažuje rozdílné zacházení, pokud z povahy pracovních činností vyplývá, že tento důvod představuje podstatný a rozhodující požadavek pro výkon práce, kterou má zaměstnanec vykonávat, a který je pro výkon této práce nezbytný.

Cíl sledovaný takovou výjimkou musí být oprávněný a stanovený požadavek musí být v konkrétní situaci přiměřený. Jde zejména o splnění odborných, zdravotních a fyzických předpokladů pro výkon práce a splnění hygienických a dalších podmínek. Proto ve stanovených případech podle určení orgánů státní zdravotní správy je např. zaměstnavatel povinen zajistit, aby se zaměstnanec podrobil před uzavřením pracovní smlouvy určené lékařské prohlídce.

Náležitosti pracovní smlouvy

Zaměstnavatel je povinen uzavřít pracovní smlouvu písemně. Výjimkou je případ, kdy je uzavírán pracovní poměr na dobu kratší než jeden měsíc, ale i v tomto případě musí být pracovní smlouva písemná, jestliže o to požádá zaměstnanec nebo jde o zaměstnance, který byl rozhodnutím soudu omezen nebo zbaven způsobilosti k právním úkonů. Jedno vyhotovení písemné pracovní smlouvy musí vždy dostat zaměstnanec.

V pracovní smlouvě je zaměstnavatel povinen se se zaměstnancem dohodnout na druhu práce, pro kterou je do pracovního poměru přijímán, místě výkonu práce (obci a organizační jednotce nebo jinak určeném místě) a dni nástupu práce. Mimo to lze v pracovní smlouvě dohodnout další podmínky, na kterých mají účastníci zájem, což bude nepochybně např. údaj o mzdě a způsobu odměňování, termínu výplaty mzdy atd. Pokud zaměstnavatel předpokládá, že s výkonem pracovní činnosti bude spojena nutnost vysílání zaměstnance na pracovní cesty, musí být tato podmínka dohodnuta v pracovní smlouvě.

Je důležité, aby obsah pracovní smlouvy byl jasný, nerozporný a nepřipouštějící různé výklady. Od obsahu pracovní smlouvy je totiž odvozen rozsah práv a povinností obou smluvních stran, a je proto v jejich zájmu, aby pracovní smlouva byla přesná a konkrétní.

Pracovní smlouva je totiž důležitým důkazem v případech, kdy dojde ke sporům o rozsah práv a povinností vyplývajících z pracovního poměru, které mohou v krajním případě skončit až u soudu. Z pracovní smlouvy musí rovněž vyplývat, zda je pracovní poměr sjednáván na dobu neurčitou, nebo zda je jeho trvání vymezen konkrétní dobou.

Pracovní poměr se sjednává v pracovní smlouvě buď na dobu neurčitou, nebo na konkrétně vymezenou dobu. Takový pracovní poměr končí uplynutím uvedené doby. Ta však může být vymezena nejen přesným kalendářním údajem, ale i dobou konání konkrétních prací. Jde např. o sezónní práce spojené se sklizní určitých produktů a práce s tím spojené (např. sezónní práce v cukrovaru).

V případě vymezení ukončení pracovního poměru na dobu určitou bez uvedení konkrétního data má zaměstnavatel povinnost upozornit zaměstnance na skončení těchto prací včas, alespoň tři dny předem. Pokud by zaměstnanec po uplynutí sjednané doby s vědomím zaměstnavatele pokračoval v konání prací, zákon stanoví, že se touto skutečností mění v pracovní poměr uzavřený na dobu neurčitou.

Omezení pracovního poměru na určitou dobu

Zákoník práce stanoví několik omezení, pokud jde o uzavírání pracovního poměru na dobu určitou, a to v zájmu ochrany zaměstnanců a jejich pracovních jistot. Mezi týmiž účastníky lze sjednávat nebo dohodou prodlužovat pracovní poměr na dobu určitou celkem na dobu nejvýše dvou let ode dne vzniku pracovního poměru. Pokud však od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba delší než 6 měsíců, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou se nepřihlíží, což zohledňuje hlavně sezónní charakter některých opakovaných prací.

Zákon stanoví i další výjimky, ale na druhé straně konstatuje, že pokud je sjednán pracovní poměr na dobu určitou, ač proto nebyly splněny uvedené podmínky, a oznámí-li zaměstnanec před uplynutím sjednané doby písemně zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, platí, že pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou, pokud nebyl ve stanovené dvouměsíční lhůtě podán návrh na určení soudu, kdo má pravdu.

Význam zkušební doby

V pracovní smlouvě může být sjednána zkušební doba, a to jak v případě stanovení pracovního poměru na dobu určitou, tak i neurčitou. Zkušební doba musí být sjednána písemně, a pokud nebyla stanovena kratší, může činit až tři měsíce.

Zkušební doba v žádném případě nesmí být dodatečně prodlužována, a to ani v případě, pokud byla sjednána na dobu kratší než tří měsíce. Je stanoveno, že doba překážek v práci, pro které zaměstnanec nemůže během zkušební doby konat práci (např. pro nemoc), se započítává do zkušební doby v rozsahu nejvýše deseti pracovních dnů.

Zrušit může zaměstnanec i zaměstnavatel pracovní poměr během trvání zkušební doby velmi neformálně bez uvedení důvodu nebo z jakéhokoliv důvodu, a to písemným oznámením, které druhé straně musí být doručeno zpravidla alespoň tři dny před dnem, kdy má pracovní poměr skončit.

e

Anketa

Pracujete na pracovní smlouvu?

8 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 23. 2. 2005 11:58