Pracovní prostředky můžete soukromě využít jen se souhlasem

Pracovní pomůcky nebo výrobní prostředky jsou nákladem zaměstnavatele. Proto je nemůžete jen tak využívat pro svou potřebu.

Zaměstnavatel zajišťuje na svůj náklad výrobní prostředky, pracovní pomůcky pro zaměstnance, ty tvoří jeho majetek, a proto je zaměstnanci nemohou využívat pro svou osobní potřebu.

Podle ust. § 316 odst. 1 zákoníku práce nesmíte bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele včetně výpočetní techniky ani jeho telekomunikační zařízení. Dodržování zákazu je oprávněn zaměstnavatel přiměřeně kontrolovat. 

Zákoník práce vychází z toho, že jste povinni plně využívat pracovní dobu a nemáte oprávnění si v pracovní době vyřizovat své soukromé záležitosti a zneužívat výpočetní a jiné techniky zaměstnavatele, a to ani mimo pracovní dobu. 

Internetové připojení počítače na pracovišti je však dnes zcela běžné a snadno dostupné. Jeho využívání k soukromým účelům (čtení a odesílání e-mailů, surfování po internetu nikoliv v pracovní záležitosti) je porušením zákoníku práce. Používání počítače zaměstnavatele k soukromým účelům může vést k ukončení pracovního poměru zaměstnavatelem výpovědí nebo i okamžitým zrušením pracovního poměru pro porušení povinností (tzv. pracovní kázně) zaměstnancem zvlášť hrubým způsobem. 

Vyhazov za surfování

Takový případ, který jsme si již přiblížili v článku Za surfování na webu vyletěl na hodinu.

Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 8. 2012, spis. zn. 21 Cdo 1771/2011, lze za zvlášť hrubé porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, pro které s ním lze okamžitě zrušit pracovní poměr, považovat také prohlížení internetových stránek v rozporu s pracovním řádem zaměstnavatele. V uvedeném případě strávil pracovník téměř 103 hodiny za měsíc, tedy více než polovinu své pracovní doby (vlastně odpracoval jen 8 z 21 dnů), prohlížením internetových stránek, přestože služební počítač nesměl dle pracovního řádu používat k soukromým účelům.

Důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru zaměstnavatel prokázal detailním výpisem aktivit zaměstnance na internetu. Ten takový důkaz napadl jako nepřípustný a argumentoval tím, že jej zaměstnavatel skrytě sledoval, a tím zasáhl do jeho soukromí. Nejvyšší soud ČR však podobnou obranu odmítl s tím, že zaměstnavatel je oprávněn přiměřeným způsobem kontrolovat, zda zaměstnanec nevyužívá pracovní prostředky pro soukromé účely. Vzhledem k tomu, že nebylo cílem zaměstnavatele zjistit, jaké konkrétní stránky zaměstnanec sleduje, ale zda porušuje zákaz používat služební počítač k soukromý účelům, nejednalo se o nepřiměřený zásah do soukromí zaměstnance. Detailní výpis aktivit zaměstnance na internetu lze považovat za přiměřenou kontrolu.

Zaměstnavatel může být velkorysý a dát souhlas

Není vyloučeno, abyste využívali výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele včetně výpočetní techniky, případně jeho telekomunikační zařízení i pro svou osobní potřebu, ale můžete tak činit pouze se souhlasem zaměstnavatele. Ten tak může vyslovit souhlas s tím, aby např. služební telefon byl používán i k soukromým telefonátům nebo aby počítač byl využit i k soukromé korespondenci a surfování po internetu např. mimo pracovní dobu. Stanovení rozsahu souhlasu k použití výrobních a pracovních prostředků zaměstnavatele pro osobní potřebu zaměstnance je zcela na jeho vůli – může dát souhlas bez omezení, omezit jej na mimopracovní dobu nebo na výjimečné jednorázové použití atp. 

Zaměstnavatel tak např. může souhlasit s provoláním 60 minut za měsíc soukromě ze služebního telefonu nebo odsouhlasit např. používání telefonu k pasivnímu přijímání telefonních hovorů atp. Zaměstnancům je také kupř. možno povolit podle konkrétních podmínek poslání jen určitého (limitovaného) počtu (5, 10, 15 apod.) e-mailů např. za týden nebo třeba i nelimitovaného počtu e-mailů, avšak výhradně po pracovní době (směně) resp. před pracovní směnou či o přestávce v práci (přičemž určité typy e-mailů mohou být zakázány).

Kontrola má svá pravidla a limity

Zaměstnavatel je oprávněn provádět kontrolu dodržování zákazu užívání jeho majetku k osobní potřebě, a může proto také sledovat bez vašeho souhlasu a vědomí váš pohyb na internetu za pomocí služebního počítače v pracovní době i mimo ni. 

Zaměstnavatel by měl pouze monitorovat adresáty vámi odesílaných e-mailů, hlavičky zpráv (předměty, názvy) a názvy příloh, které jsou k e-mailům připojeny, ale nikoli obsah. Při sledování těchto kritérií by měl být zaměstnavatel schopen rozpoznat, zda skutečně užíváte nebo neužíváte e-mail výhradně k plnění svých pracovních povinností, aniž by přitom narušil tajemství přepravovaných zpráv. 

Souhlas se čtením a kontrolou pošty je neplatný

Případně udělený souhlas, např. v pracovní smlouvě, kterým pracovník uděluje zaměstnavateli souhlas se čtením a kontrolou jeho pošty, který zaměstnavatelé mnohdy vyžadují, je však neplatný. 

Zaměstnavatel, pokud k tomu nemá závažný (výjimečný a také ve smyslu ust. § 316 odst. 2 zákoníku práce obhajitelný) důvod spočívající ve zvláštní povaze jeho činnosti (jako je resp. může být např. ochrana citlivých a utajovaných údajů), se zásadně nesmí seznamovat s obsahem vámi odesílaných a přijímaných e-mailů, byť poslaných nebo čtených resp. doručených vám o pracovní době, resp. jinak narušovat vaše soukromí. Čtěte více: Může váš zaměstnavatel kontrolovat e-maily?

Použitá literatura: Drexlerová, J.: Používání pracovních prostředků zaměstnavatele pro soukromé účely, Průvodce pracovně-právními předpisy č. 4/2013; starší příspěvky autora k tématu

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 11. 6. 2013 9:12