Pracovní pohotovost: Co s placeným čekáním na práci?

Jestliže si se zaměstnavatelem dohodnete režim pracovní pohotovosti, pak vám i v případě, že se k práci nedostanete, náleží odměna minimálně ve výši 10 procent z výdělku.

Pracovní pohotovostí je doba, kdy sice nepracujete, ale jste mimo pracoviště – např. ve svém bydlišti – připraveni k výkonu práce pro svého zaměstnavatele. I když nepracujete, musí být vaše připravenost k práci odměněna.

Zákoník práce definuje pracovní pohotovost v ust. § 78 odst. 1 písm. h) jako dobu, v níž jste připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn. Pracovní pohotovost může být jen na jiném místě dohodnutém se zaměstnancem, odlišném od pracoviště zaměstnavatele.

Jen mimo pracoviště

Během pracovní pohotovosti nemůžete být (čekat) na pracovišti (někdejší pracovní pohotovost na pracovišti byla k 1. 1. 2007 zrušena). Kdybyste byli připraveni k práci na pracovišti, aniž byste tedy pracovali, šlo by i tak o pracovní dobu. Pracovní dobou je totiž jak doba, v níž jste povinen vykonávat práci pro zaměstnavatele, tak i doba, v níž jste na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele (viz ust. § 78 odst. 1 písm. a) zákoníku práce). Jako pracovní doba se tedy posuzuje (a také odměňuje) jakákoli doba vaší přítomnosti na pracovišti, s výjimkou přestávky v práci na jídlo a oddech, která se do pracovní doby nezapočítává. Více: Přestávky v práci: Kdy jsou placené a kdy neplacené

Za pracovní dobu se tedy považuje nejen doba, v níž jste povinni vykonávat pro zaměstnavatele práci, ale i doba, v níž jste na pracovišti připraveni k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele. Pracovní pohotovost může být (je povolena) jen na jiném (na kterém se s vámi zaměstnavatel musí domluvit) než je vaše pracoviště.

Není-li v pracovní smlouvě sjednáno pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad, je vaším pravidelným pracovištěm místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě (viz ust. § 34 odst. 2 zákoníku práce).

Je-li místo výkonu práce sjednáno šíře, nikoliv úzce jako sídlo zaměstnavatele nebo adresa jeho provozovny, kupř. tedy jako obec nebo více než jedna obec či region (např. je za místo výkonu práce označena Praha či Rychnov nad Kněžnou a Vamberk nebo Liberecký kraj), pak je pochopitelné, že nelze požadovat, abyste se v pracovní pohotovosti zdržovali mimo něj. Čtěte také: Zdánlivá maličkost v pracovní smlouvě bude stát vašeho chlebodárce tři platy

Podmínkou uplatnění pracovní pohotovosti je předpoklad výkonu neodkladné práce mimo rámec pracovní doby zaměstnance.

Z judikatury: Čas strávený v koloně není pro řidiče pracovní pohotovostí

Podmínkou pracovní pohotovosti je předpoklad výkonu neodkladné práce mimo rámec pracovní doby zaměstnance. Není-li dán předpoklad výkonu neodkladné práce mimo rámec pracovní doby, nemůže být proto za pracovní pohotovost považována předem určená (plánovaná) doba „čekání“ v pravidelné hromadné dopravě nařízená schváleným rozvrhem směn (turnusem) mezi ukončením jednoho a započetím příštího spoje.

Doba „čekání“ řidiče autobusu v pravidelné hromadné dopravě nařízená schváleným rozvrhem směn (turnusem) mezi ukončením jednoho a započetím příštího spoje není pracovní pohotovostí, nýbrž jde o výkon práce, za který zaměstnanci náleží mzda.

Jestliže právní předpis považuje přerušení řízení na dobu kratší 15-ti minut, za dobu řízení zařazenou do pracovní doby, je třeba odměňovat tento časový úsek pracovní doby stejně, jako dobu vlastního řízení autobusu. Jako výkon práce je třeba odměňovat i přerušení řízení v důsledku čerpání bezpečnostní přestávky v „době čekání“.

Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 2845/2004, ze dne 15. listopadu 2005.

Jen na základě dohody   

Pracovní pohotovost lze se zaměstnancem pouze dohodnout, nikoliv mu ji nařídit (viz ust. § 95 odst. 1 zákoníku práce). V rámci (obecně, předem) dohodnuté pracovní pohotovosti vám však už může zaměstnavatel (konkrétní) pracovní pohotovost (v určité době) nařídit (určit). Souhlas s výkonem pracovní pohotovosti může být písemný i ústní. Přitom lze za souhlas považovat i její skutečný výkon, váš nástup, resp. vaši faktickou připravenost ke konání práce mimo obvyklou pracovní dobu (rozvrh pracovních směn).

Dohoda o pracovní pohotovosti může být sjednána na dobu neurčitou, resp. na celou dobu trvání pracovně-právního vztahu, může být sjednána na určité vymezené období, také může být sjednávána jen pro určité konkrétní situace – případy její potřeby. Obsah dohody není předepsán. Se zaměstnavatel se můžete dohodnout např. na maximálním rozsahu pracovní pohotovosti v určitém časovém období, jakož i na maximálním rozsahu případného výkonu práce v rámci této pohotovosti; na způsobu vaší dopravy na pracoviště; na tom, na jakém místě budete vyčkávat případného pokynu zaměstnavatele k nástupu do práce; na tom, v jakém časovém předstihu po vás bude zaměstnavatel práci požadovat atp.

Pracovní pohotovost lze dohodnout i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi směnami. Pracovní pohotovost, při které nedojde k výkonu práce, se do pracovní doby nezapočítává, a jedná se tak o dobu odpočinku. V případě výkonu práce v době pracovní pohotovosti se již o dobu odpočinku nejedná, nýbrž se pochopitelně jedná o výkon práce.

Za nejméně 10 % výdělku

Za dobu pracovní pohotovosti vám přísluší odměna nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku (viz ust. § 140 zákoníku práce). Za výkon práce v době pracovní pohotovosti vám přísluší mzda nebo plat (odměna za pracovní pohotovost v uvedené výši za tuto dobu nepřísluší). Výkon práce v době pracovní pohotovosti nad stanovenou týdenní pracovní dobu je pak prací přesčas a jako taková (s příslušným zvýhodněním) musí být odměněna.

Pracovní pohotovost, při které k výkonu práce nedojde, se do pracovní doby nezapočítává.

Doporučená literatura pro zájemce o další podrobnosti:

Zejména k vybraným problémům s odměňováním jednotlivých fází pracovní pohotovosti, resp. i cesty k výkonu práce, viz Zrutský, J.: Pracovní doba, Právní rádce č. 4/2010, Economia a.s., k obsahu a formě případné dohody o pracovní pohotovosti viz Bognárová, V.: Dohoda o pracovní pohotovosti, Personalistika a mzdy – profi, Verlag Dashöfer, 14. 7. 2009, k problematice pravidelného pracoviště v souvislosti s pracovní pohotovostí a dalšímu viz Pracovní pohotovost dle nového zákoníku práce, článek č. 46202, 22. 2. 2007, epravo.cz.

Použitá literatura: Zrutský, J.: Pracovní doba, Právní rádce č. 4/2010, Economia a.s.

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 16. 12. 2010 17:57