Hlavní navigace

Pracovat se nevyplácí

17. 5. 2004
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Také se divíte, proč řada lidí raději pobírá sociální podporu, než by pracovali za nízkou mzdu? Nedivte se! Pracovat se nevyplácí! Nezaměstnaný si může díky štědrému státu přijít i na vyšší příjem, a bez práce, než poctivě pracující. Jak je to možné?

Bez práce

Pokud se ocitneme bez práce máme díky sociální síti našeho státu poměrně velkou naději, že nezemřeme hlady. V době, kdy jsme práci měli, jsme platili zdravotní a sociální pojištění a stát se o nás na oplátku na přechodnou dobu postará. Jak toho využít co nejlépe?

První naše kroky budou mířit na úřad práce. Všechny pobočky lze najít na www.uradprace.cz. Tam si vyhledáme naši místně příslušnou pobočku, podíváme se na otevírací dobu a můžeme vyrazit. Budete potřebovat spoustu dokumentů a všelijakých dokladů, proto radím, připravte si vše předem, ať nemusíte stát fronty zbytečně dvakrát.

Na úřadu práce nás zaregistrují a zahájí správní řízení o výši hmotného zabezpečení. To se vyplácí jen půl roku nebo do ukončení rekvalifikace, nově osoby starší 50 let mají nárok na devítiměsíční dávky, osoby starší 55 let až po dobu jednoho roku. Výše hmotného zabezpečení se stanoví v prvních třech měsících ve výši 50 %, ve zbývajícím období 40 % a při nástupu do rekvalifikačních kurzů, na které nás vyšle úřad práce, 60 % průměrného čistého měsíčního výdělku, jehož jsme dosáhli v posledním zaměstnání.

Pro uchazeče, který před podáním žádosti o zprostředkování zaměstnání vykonával samostatně výdělečnou činnost a byl účastníkem důchodového pojištění, se hmotné zabezpečení stanoví obdobně z posledního vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění. Pro uchazeče, kterému nárok na hmotné zabezpečení vznikl započtením náhradní doby, nebo který bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního výdělku, se stanoví hmotné zabezpečení příslušnou procentní sazbou z aktuální výše životního minima platného pro jednotlivého občana staršího 26 let.

Životní minimum(platí od 1. 10. 2001)
Částka určena na zajištění výživy a základních osobních potřeb Částka určená na zajištění nezbytných potřeb na provoz domácnosti
pro dítě do 6 let 1 690 Kč pro jednotlivce 1 780 Kč
od 6 do 10 let 1 890 Kč pro dvoučlennou rodinu 2 320 Kč
od 10 do 15 let 2 230 Kč pro tří nebo čtyřčlennou r. 2 880 Kč
od 15 do 26 let 2 450 Kč pětičlenná rodina 3 230 Kč
pro ostatní občany 2 320 Kč vícečlenná rodina 3 230 Kč
Ale pozor! Hmotné zabezpečení může činit nejvýše 2,5 násobek životního minima a při rekvalifikaci 2,8 násobek aktuálního životního minima platného pro jednotlivého občana staršího 26 let.

Pokud hmotné zabezpečení nedosahuje výše životního minima, naše kroky dále povedou na úřad státní sociální podpory.

Občané s nízkými příjmy si mohou žádat o příspěvky, které jsou testovány na příjem:

  • Přídavek na dítě
  • Sociální příplatek
  • Přípěvek na dopravu
  • Příspěvek na bydlení (k 30. 6. 2004 zrušen)

Dávky, které nejsou testovány na příjem, jsou následující:

  • Dávky pěstounské péče
  • Zaopatřovací přípěvek
  • Porodné
  • Pohřebné

Např. čtyřčlenná rodina se dvěma dětmi do šesti let má stanovené životní minimum na 10 900 Kč. Může si žádat o přídavky na děti tj. 2×541 Kč, sociální příplatek tj. 2×423 Kč a příspěvek na bydlení, tj. 720 Kč. V případě, že jsou oba dospělí nezaměstnaní, je minimální zaručený příjem rodiny, zajištěný sociálními dávkami, 13 548 Kč.

Dávky státní sociální podpory se počítají do příjmů jako kterékoliv jiné příjmy. Když příjmy nedosahují životního minima a jdete si na Městský či obecní úřad požádat o tzv. „Dávky na dorovnání životního minima“, jeden z prvních dokladů, co je požadován, je potvrzení o Dávkách státní sociální podpory.

Uvedená rodina bude mít příjem 10 900 Kč, nikoli 13 548 Kč.

Všechny podrobné informace získáte také na zelené lince 800 189 810 pro dotazy o státní sociální podpoře.

Možností, jak se vyhnout frontám a ušetřit čas, je zaslání všech žádostí o sociální podporu elektronickou formou.

S prací

Pokud jste si již našli práci, ale zrovna si moc nevyděláte, máte ze zákona právo na určitou minimální mzdu i státní přípěvky.

S platností od 1. ledna 2004 zvýšila vláda svým nařízením č. 463/2003 Sb. minimální mzdu.

  • Minimální mzdou se rozumí nejnižší peněžité plnění, které je povinen podle zákona poskytovat zaměstnavatel zaměstnanci za práci.
  • Minimální mzda se vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním poměru nebo v obdobném pracovním vztahu. Nerozlišuje se, jde-li o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou, o hlavní, vedlejší nebo souběžné pracovní poměry.
  • Nárok na minimální mzdu vzniká v každém pracovním poměru samostatně.
  • Nevztahuje se na činnosti prováděné na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Výše minimální mzdy činí:

  • 39,60 Kč za každou hodinu odpracovanou zaměstnancem v rámci stanovené pracovní doby,
  • 6 700 Kč za měsíc pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou.

Ve stanovených situacích jsou uplatňovány nižší (měsíční i hodinové) sazby minimální mzdy:

  • 90 % uvedených částek, jde-li o první pracovní poměr nebo obdobný pracovní vztah zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru nebo obdobného pracovního vztahu,
  • 80 % uvedených částek, jde-li o mladistvého zaměstnance,
  • 75 % uvedených částek, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem částečného invalidního důchodu,
  • 50 % uvedených částek, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem plného invalidního důchodu a mladistvého zaměstnance, který je plně invalidní a nepobírá plný invalidní důchod.

Pokud vezmeme v úvahu rodinu se dvěma dětmi do šesti let, kde oba dospělí pracují za minimální mzdu 6 700 Kč hrubého, dostanou čistého 5 457 Kč (bez odečtu na děti) a 5 862 Kč (uplatněn odečet na děti). Celkem tedy 11 319 Kč. Jejich příjem činí 1,04 násobek životního minima, mají tedy nárok na přídavky na děti 2×541 Kč, sociální příplatek 2×423 Kč a příspěvek na bydlení 720 Kč. Celkem jejich čistý měsíční příjem bude činit 13 967 Kč, o 419 Kč více, než kdyby byli nezaměstnaní.

Co je lepší?

Má-li si rodina vybrat, zda bude pracovat za minimální mzdu, nebo být zcela odkázána na státní sociální podporu, rozhoduje se na základě příjmu, který je o 3 067 Kč vyšší v případě zaměstnání. Ovšem zvýší se též životní náklady – například na dopravu do zaměstnání – a v neposlední řadě přijde o čas, který lze věnovat třeba práci na zahrádce (poměrně zajímavý způsob přivýdělku) nebo práci na černo (ještě zajímavější způsob).

skoleni_15_4

Jak se budou vyvíjet životní náklady v roce 2004, vidíte v přiložené tabulce odhad životních nákladů.

Odhad vývoje spotřebitelských cenna rok 2004 za domácnosti celkem (růst v %)
Deregulační (administrativní) opatření běžná inflace celkem proti prosinci r.2003 proti st.měsíci r.2003 meziroč. průměr od poč.r.
titul dopad (proc.body)
leden zvýšení spotř. daní a úpravy sazeb DPH 1) 0,5 0,9 1,8 1,8 2,3 2,3
(skut.) zvýšení cen elektřiny (+4,2%) a plynu (+3,0%) 0,3
ostatní 2) 0,1
únor zvýšení ceny tepla a teplé vody (+0,6 %) 0,03 0,1 0,2 2 2,3 2,3
(skut.) ostatní změny regulovaných cen 4) 0,02
zvýšení spotřebních daní 5) 0,02
březen zvýšení spotřebních daní 6) 0,1 0,1 0,2 2,2 2,6 2,4
duben snížení ceny plynu (v průměru o 3,5 %)  –0,2 0,1 0,2 2,4 2,6 2,4
zvýšení spotřebních daní 6) 0,3
květen pravděpodobný dopad úpravy sazeb DPH 7) 0,6 0,2 0,8 3,2 3,4 2,6
červen  –  – 0,3 0,3 3,5 3,7 2,8
červenec  –  – 0,2 0,2 3,7 3,8 3
srpen  –  –  –0,1  –0,1 3,6 3,9 3,1
září  –  –  –0,1  –0,1 3,5 4,3 3,2
říjen  –  – 0,3 0,3 3,9 4,5 3,3
listopad  –  – 0,2 0,2 4,1 4,2 3,4
prosinec  –  – 0,1 0,1 4,2 4,2 3,5
CELKEM 1,8 2,3

1) převod části zboží a služeb z dosavadní 5%-ní sazby DPH do 22%-ní sazby,
2) zvýšení spotřebních daní u pohonných hmot se projevilo plně, u alkoholu částečně, u tabáku se neprojevilo (vliv předzásobení prodejců),
3) zejména zvýšení cen vodného (+4,1%), stočného (+4,7%) a odvozu pevného odpadu (+5,5%),
4) zejména zvýšení poplatků za pobyt v domovech důchodců (+2,3 %),
5) zvýšení spotřebních daní u alkoholu,
6) očekávané zvýšení spotřebních daní u tabákových výrobků (schválené již k 1.1.2004),
7) základní sazba DPH 19%, snížená sazba 5% + přesun některých položek.

Kolik procent příjmů vám zbylo po ztrátě zaměstnání?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).