Hlavní navigace

Práce v Belgii? Počítejte s vysokými daněmi!

7. 8. 2007
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Belgie, jako jedna ze šesti zakladatelských zemí Evropské unie, se může pochlubit nízkou nezaměstnaností, rostoucí průměrnou mzdou i životní úrovní lidí. Hlavní město Brusel těží ze své role sídla a neoficiálního hlavního města EU, což s sebou nese spoustu dobře placených úřednických míst a možností pro podnikatele v oblasti služeb. Na druhou stranu ale Belgičané rozhodně nemají radost z nejvyššího zdanění příjmů v EU. Jak funguje belgický trh práce a jak se liší hrubá mzda od čisté?

Belgický trh práce je velmi pružný

Produktivita práce je v Belgii třetí nejvyšší v Evropské unii. Podle důležitého ekonomického ukazatele – míry rigity pracovní síly (každoročně hodnocené Světovou bankou) – je čtvrtý nejpružnější v Evropě. Do míry rigity pracovní síly se promítá například legislativní úprava pracovně-právních vztahů, rychlost získání nového pracovníka, možnost propouštění, administrativní složitost zaměstnávání pracovníků, možnost využívání nestandardních pracovních smluv, síla odborů v zemi, zákonná pracovní doba či délka výpovědní lhůty.

Zákonem stanovená týdenní pracovní doba činí 38 hodin, průměrná pracovní doba za rok je 1542 hodin, a patří tak k jedněm z nejnižších v Evropské unii. Jedním z důvodů je poměrně oblíbená práce na zkrácený pracovní úvazek, kdy téměř každý pátý občan využívá tento typ zaměstnaneckého poměru. Naopak u přesčasových hodin náleží příplatek ve výši 50 %, jejich maximální počet je však zákonem povolen ve výši 260 hodin za rok.

Belgičan odevzdá na daních až polovinu příjmu

Daňové zatížení v Belgii je jedno z nejvyšších z členských zemí Evropské unie (vyšší je pouze ve Švédsku a Dánsku). Výše zdanění byla v Belgii vždy vysoká a koncem devadesátých let dosáhla maxima. Vysoké daňové zatížení se tak stávalo již neúnosné, a proto od roku 1999 dochází k mírnému snižování celkové daňové zátěže. Daň z příjmů fyzických osob se liší podle výše příjmu, daňové sazby jsou: 25 %, 30 %, 40 %, 45 % a 50 %. Průměrný hrubý příjem za rok 2006 byl 37271 euro (minimální mzda je 1259 euro měsíčně), v tabulce jsou uvedeny všechny povinné odvody u jednotlivých typů mezd v zemi:

Výše zdanění u jednotlivých příjmů
Mzdové odvody Průměrný příjem (v %)
67 100 133 167
Centrální daň z příjmů fyzických osob 20 26 29,8 32,2
Místní daň z příjmů fyzických osob 1,4 1,8 2,1 2,3
Celkem daň z příjmů 21,4 27,8 31,9 34,5
Sociální pojištění hrazené zaměstnancem 13,4 14 14 14,1
Celkové odvody zaměstnancem 34,8 41,8 45,9 48,6
Sociální pojištění hrazené zaměstnavatelem 28,3 30,4 31,3 30,8
Celkové zdanění práce 49,1 55,4 58,8 60,7

Průměrná hrubá mzda v Belgii je v porovnání s tou v Česku (242 532 Kč za uplynulý rok) 4,5krát vyšší. Ale mnohem důležitější je porovnání čistých mezd, tedy po zdanění: Belgičan pobírající průměrnou čistou mzdou je na tom lépe než Čech s průměrnou čistou mzdou již pouze 3,4krát. Zohledníme-li rozdílnou úroveň cen zboží a služeb, dostaneme se dokonce pod dvojnásobek. Navíc průměrnou mzdu v Belgii pobírá díky větším mzdovým rozdílům ve společnosti méně lidí než v Česku. Současně v Česku roste reálná mzda podstatně rychleji než v Belgii. Můžeme tedy říci, že rozdíl v životní úrovni není závratný a rok od roku se snižuje. Nastavení minimální mzdy je v obou zemích velmi podobné – cca. 40 % průměrné mzdy. Belgie patří k zemím EU s vysokou průměrnou hrubou mzdou, ale první příčku zde zaujímá Dánsko, kterému se budeme věnovat příště.

Do důchodu až v 65 letech

V Belgii se neplatí zvlášť zdravotní a sociální pojištění. Systém sociálního zabezpečení pokrývá zdravotní péči, nemocenské pojištění, příspěvky v nezaměstnanosti, příspěvky na děti, mateřskou dovolenou a penze plynoucí ze zákona. Zaměstnanec ze své hrubé mzdy odvádí na sociálním pojištění 13,07 % a zaměstnavatel za něj odvádí 32,35 %. Osoby samostatně výdělečně činné musí přispívat do fondu sociálního pojištění. K této povinnosti se musí přihlásit nejpozději do 90 dnů od začátku podnikání. Všichni zaměstnanci jsou sociálně pojištěni a zaměstnavatelé musí platit příspěvky na sociální pojištění čtvrtletně, zaměstnavatel je zodpovědný za vybírání sociálního pojištění placeného zaměstnancem.

Důchodový věk je v Belgii 65 let u mužů a i ženy budou mít od roku 2009 nárok na důchod až od 65 let. V Belgii není celá lékařská péče zdarma. Je zavedena výše spoluúčasti, kdy se platí celé stomatologické ošetření, léky a nemocniční péče. Výše spoluúčasti u léků se liší podle jejich důležitosti: skupina A (těžká onemocnění) žádná spoluúčast, skupina B (nezbytné léky) 25 %, max. 10,20 euro, skupina C (méně nezbytné léky) 50 %, max. 17,00 euro, skupina CS (běžné léky) 60 %, skupina Cx 80 %, léky vydávané na předpis max. 1,10 – 2,20 euro. Při nemocniční péči je denní spoluúčast (vícelůžkový pokoj) necelých 15 euro, jednorázový paušální poplatek dle typu péče 30 euro, paušální spoluúčast na léky euro na den. V Česku máme oproti Belgii zdravotní péči v podstatě „zadarmo“, doplatky za léky jsou nízké a pobyt v nemocnici je bez poplatku. S Belgií však má Česko jedno společné – sazby sociálního pojištění jsou nejvyšší v Evropské unii.

dan_z_prijmu

Na sociálních dávkách se v Belgii nešetří

Belgie patří mezi země s poměrně štědrým sociálním systémem – stejně jako Česko (vždyť výše porodného je v Česku vzhledem k výši průměrné mzdy nejvyšší v Evropské unii). Ani ostatní dávky v Česku nezaostávají za úrovní v Belgii, a to máme nižší daně. My si uvedeme několik příkladů v Belgii:

  • Příspěvek na dítě dostávají rodiče do věku 18 let dítěte, v případě jeho studia do 25 let. Na 1 dítě dostávají 78 euro, na dvě děti 143 euro, na 3 a více dětí 213 euro.
  • Výše podpory v nezaměstnanosti závisí na situaci rodiny (počet dětí, finanční zabezpečení, …) a počtu let pojištění občana. Systém je poměrně složitý. Výše podpory se pohybuje od 44 % do 60 % z průměrného denního příjmu za poslední čtvrtletí. Starší lidé ve věku 50 až 58 let mohou čerpat již předčasnou rentu (pro někoho výhodnější než podpora v nezaměstnanosti). Délka podpory v nezaměstnanosti není časově omezena.
  • Nemocenské dávky jsou po dobu prvních 30 dní ve výši 60 % průměrného příjmu za uplynulé čtvrtletí. Od 31. dne ve výši 55 % průměrného příjmu za uplynulé čtvrtletí. Maximální výše je 105,30 euro na den.
  • Životní minimum v Belgii činí na jednoho dospělého člověka 626 euro měsíčně, na manželský pár s jedním dítětem (10 let) je to 977 euro měsíčně, na manželský pár se dvěma dětmi (8 a 12 let) 1185 euro měsíčně, na manželský pár se třemi dětmi (8, 10 a 12 let) 1429 euro měsíčně, samoživitel s jedním dítětem (8 let) dostane 977 euro měsíčně a samoživitel se dvěma dětmi (8 a 10 let) 1171 euro měsíčně.
  • Mladý pár dostává v Belgii při porodu prvního dítěte porodné ve výši 1043 euro, při narození každého dalšího dítěte již 785 euro. Částka je vyplacena jednorázově.
  • Žena má nárok na peněžitou pomoc v mateřství 7 týdnů před porodem a 9 týdnů po porodu. Prvních 30 dní je výše peněžité podpory v mateřství 82 % vyměřovacího základu, od 31. dne ve výši 75 %.

Prameny:

  • The Worldbank – Doing Business 2007
  • OECD FACTBOOK 2007
  • Centrall Inteligence Agency – The World Factbook 2007
  • „Sozial Kompass Europa“, Herausgeber: Bundesministerium fur Gesundheit und soziale Sicherung – Bundesrepublik Deutschland
  • The Federation of European Employers

Jsou podle vás české sociální dávky štědré?

  • Ano, ale jak pro koho.
    41 %
  • Bezpochyby ano v porovnání s jinými státy EU.
    17 %
  • Určitě ne, stát štědrý rozhodně není.
    22 %
  • Nevím, sociální dávky jsem nikdy nevyužil/a.
    18 %
  • Myslím, že ano, nemohu si stěžovat.
    2 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Vydané knihy:. Evropská unie v otázkách a odpovědích (2002). Matematika zábavně a hravě (2002) . Sportovní matematika (2004) . Další publikační činnost: . Daně a právo v praxi (Aspi, a.s.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).