Práce na zkoušku? A zadarmo? Ne ve zkušební době

Pokud vám zaměstnavatel nedal písemnou smlouvu, neznamená to, že nemáte nárok na mzdu – musíte se ale aktivně bránit.

Co když nastoupíte do zaměstnání bez smlouvy, bez nároku na mzdu, aby se ověřilo, zda práci zvládáte a vyhovuje vám?

V praxi se lze setkat s případy, kdy je zaměstnanec přijat k zaměstnavateli tzv. na zkoušku, aby si jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec ověřili, zda zaměstnanci bude zaměstnání vyhovovat. Práce se pak koná bez uzavření pracovní smlouvy nebo dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti a obvykle bez nároku na mzdu, resp. odměnu. Čtěte také: Nejvhodnější pro letní brigádu – dohoda o provedení práceJaké výhody má práce na dohodu o pracovní činnosti?

Zákoník práce nic takového jako práce na zkoušku nezná. Ověřit účastníkům pracovního poměru to, zda bude pracovní poměr vyhovovat, umožňuje zkušební doba. Umožňuje zaměstnavateli posoudit schopnosti a výkonnost zaměstnance; zaměstnavateli také umožňuje případně přijmout i více zaměstnanců na stejnou práci a z nich si během zkušební doby vybrat toho, který se osvědčil nejlépe, a pracovní poměr ostatních snadno a rychle rozvázat. Zaměstnanci zase zkušební doba dává možnost ověřit si, zda mu práce podle pracovní smlouvy vyhovuje, jak z hlediska jeho fyzických i duševních schopností a možností v porovnání s dosahovaným výdělkem, tak i z hlediska pracovního kolektivu, do něhož byl zařazen, přístupu nadřízených apod. Pokud některá ze stran dospěje k závěru, že pracovní poměr nesplňuje její představy, může jej ve zkušební době, tedy v počátečním stadiu existence pracovního poměru, snadno zrušit.

Co umožňuje zákoník práce

Je-li sjednána zkušební doba, pak musí být sjednána písemně a nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru (6 měsíců u vedoucích zaměstnanců). Ve zkušební době lze snadno skončit pracovní poměr, a to jak ze strany zaměstnavatele, tak i zaměstnance. Lze ho zrušit z jakéhokoli důvodu nebo bez konkrétně sděleného důvodu, což je (v porovnání s výpovědí z pracovního poměru) pro zaměstnavatele nespornou výhodou. Protože nejde o výpověď, ale o zrušení, nevztahuje se na toto skončení ochranná doba. Čtěte: Kdy a jak nemoc prodlouží výpovědní dobu?

Během zkušební doby tak lze pracovní poměr zrušit bez ohledu na sociální situaci, v níž se zaměstnanec momentálně nachází (těhotenství, pracovní neschopnost apod.). Během zkušební doby není zaměstnanec v tomto směru nikterak chráněn. Zaměstnavatel pouze nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů a v období od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance. Zrušení pracovního poměru ve zkušební době musí být provedeno písemně; pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější. (O tom všem podrobněji:

Nelegální práce

Práce na zkoušku bez sjednání pracovní smlouvy nebo dohody o práci konané mimo pracovní poměr je vlastně zcela zbytečná a nezákonná a jako taková může mít pro zaměstnavatele, ale i pro zaměstnance citelné důsledky.

Když chybí písemná smlouva

Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně, taktéž dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti. Podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2011 byl zaměstnavatel povinen uzavřít pracovní smlouvu písemně, na druhé straně však s nedostatkem písemné formy nebyla spojena neplatnost pracovní smlouvy. I pracovní smlouva sjednaná ústně či konkludentně (mlčky) byla platná a na jejím základě vznikl platný pracovní poměr. U právních úkonů učiněných po 1. 1. 2012 však již naopak platí, že nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda smluvních stran (v případě pracovní smlouvy tedy písemná forma), je neplatný, ledaže smluvní strany tuto vadu dodatečně odstraní. Pracovní smlouva uzavřená po 1. 1. 2012 jinak než písemně je tedy neplatná, ledaže by smluvní strany tuto vadu odstranily a sjednaly písemnou pracovní smlouvu dodatečně.

widgety

Sankce hrozí i zaměstnanci

Práce na zkoušku může být posouzena jako nelegální práce. Zaměstnavateli hrozí pokuta ve výši 250 000 až 10 000 000 Kč. Ale pozor – peněžitá sankce hrozí i zaměstnanci, a to až do výše 100 000 Kč. V případě, že zaměstnavatel odmítá se zaměstnancem uzavřít smlouvu nebo dohodu, tak to zaměstnance nijak neomlouvá, musí se bránit sám – může dát např. podnět inspektorátu práce nebo úřadu práce, ale neopravňuje ho to k výkonu nelegální práce.

Za práci musíte dostat zaplaceno

Práce na zkoušku, bez sjednání smlouvy nebo dohody, je často prací bezplatnou. Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 29. 8. 2001, spis. zn. 21 Cdo 2014/2000 konstatoval, že rozhodující pro poskytnutí mzdy není okolnost, zda práce byla vykonávána ve sjednaném pracovním poměru. Sama okolnost, že nebyla platně uzavřena pracovní smlouva, totiž ještě neznamená, že zaměstnavateli nemůže vzniknout povinnost peněžitého plnění vůči fyzické osobě. Není-li totiž platně sjednána pracovní smlouva, ale fyzická osoba již začala pro zaměstnavatele s jeho souhlasem pracovat (nebo pro něj po formálním zániku pracovního poměru pracovat nepřestala), vznikne tzv. faktický pracovní poměr, tedy právní vztah. Protože nejde o pracovní poměr, neplatí pro něj ustanovení o skončení pracovního poměru, o délce výpovědních dob apod. Fyzické osobě však vždy musí být vydáno bezdůvodné obohacení, které zaměstnavateli vzniklo tím, že přijal od fyzické osoby plnění z neplatného právního úkonu. Máte tedy reálnou možnost vymáhat finanční odměnu za vykonanou práci po zaměstnavateli soudně.

Anketa

Měli jste ve svém současném zaměstnání zkušební dobu?

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 16. 11. 2013 11:37