Důležité je, že v případě obecně prospěšných prací jde o trest – jak jeho název napovídá – prospěšný a ve své podstatě pracovitý, efekt z práce přinášející. Podíváme se na něj trochu podrobněji a povíme si, proč není více využíván.
Jaké tresty naše trestní právo zná?
Trestní zákon stanoví, že za spáchané trestné činy lze uložit pouze tyto tresty:
- odnětí svobody,
- obecně prospěšné práce,
- ztrátu čestných titulů a vyznamenání,
- ztrátu vojenské hodnosti,
- zákaz činnosti,
- propadnutí majetku,
- peněžitý trest,
- propadnutí věci,
- vyhoštění,
- zákaz pobytu.
Současně jsou zákonem stanoveny podmínky, za kterých lze jednotlivé tresty nebo i více z nich souběžně uložit. Zvlášť je pak definován výjimečný trest jako trest odnětí svobody nad patnáct až do dvaceti pěti let a trest odnětí svobody na doživotí.
Definice obecně prospěšných prací
Trest spočívá v tom, že odsouzenému je stanovena povinnost provést ve stanoveném rozsahu práce k obecně prospěšným účelům spočívající v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo vykonávat jiné obdobné činnosti ve prospěch obcí, státních či jiných obecně prospěšných institucí, které se zabývají vzděláním a vědou, kulturou, školstvím, ochranou zdraví, požární ochranou, ochranou životního prostředí, podporou a ochranou mládeže, ochranou zvířat, humanitární, sociální, charitativní, náboženskou, tělovýchovnou a sportovní činností. Všechny uvedené práce nesmí sloužit výdělečným účelům.
Kdy je možno tento trest uložit?
Stejně jako ostatní tresty stanovené v trestním zákoně může tento trest uložit pouze soud, a to tehdy, odsuzuje-li pachatele pro v trestním zákoně specifikovaný trestný čin. V daném případě pak tehdy, stanoví-li zákon u daného trestného činu trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let (takových trestných činů je v trestním zákoně však většina), a to za podmínky, že s ohledem na povahu spáchaného trestného činu a možnosti nápravy pachatele uložení jiného trestu – a to zejména uvedeného trestu odnětí svobody – není třeba.
Tento trest se neuloží, je-li pachatel nezpůsobilý k soustavnému výkonu práce.
V jakém rozsahu se trest ukládá a jak se vykonává?
Trest obecně prospěšných prací může soud uložit ve výměře od 50 do 400 hodin. Soud může uložit na dobu jeho výkonu pachateli i přiměřená omezení (např. zákaz nadměrného požívání alkoholických nápojů, zákaz návštěv určitých zařízení apod.) nebo přiměřené povinnosti směřující k tomu, aby vedl řádný život; zpravidla mu též uloží, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil.
Obecně prospěšné práce je odsouzený povinen vykonat osobně a bezplatně ve svém volném čase nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy mu soud nařídil jeho výkon. Trest se vykonává v místě bydliště odsouzeného, což odpovídá obsahu a okolnostem jeho aplikace ve volném čase odsouzeného.
Zákonný postup v případě, když trest není vykonán
Jestliže odsouzený v době do skončení výkonu trestu obecně prospěšných prací nevedl řádný život, nebo zaviněně nevykonal ve stanovené době uložený trest, soud mu jej přemění (nebo jeho nevykonaný zbytek) v trest odnětí svobody nepodmíněný. Při přeměně trestu se postupuje tak, že každé i jen započaté dvě hodiny nevykonaného trestu se počítají za jeden den odnětí svobody.
Problémy s realizací uvedeného trestu
Přestože by celá řada obecních úřadů nebo institucí, v nichž by výkon tohoto trestu mohl být vykonáván, nepochybně práci odsouzených uvítala, problém je v organizaci a kontrole výkonu tohoto trestu; tedy v typicky českých problémech „úřadování“. A tak přestože by odsouzení k tomuto trestu byli pro společnost užitečnější než ti, kteří zbůhdarma doslova proflákají svůj trest na pryčně vězeňského zařízení, máme kolem sebe parky, veřejná prostranství a další zařízení, která by dobře přiložené koště k úklidu jenom uvítala. Otázkou je, zda by se toto příslovečné koště nemělo použít i někde jinde…