Hlavní navigace

Pozor na triky v reklamě

26. 5. 2004
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Reklamou jsme doslova zavaleni. Přináší informace o nových výrobcích a službách, pomáhá v rozhodování. Ale pozor! Znáte triky, které reklama využívá? Bez jejich znalosti jste snadno zranitelní - a obratelní. Jaké triky v reklamě naleznete a jak se proti nim bránit?

Slovíčka „až, maximálně, nejvýše“ apod.

Objevují-li se v reklamě slovíčka „až, do, apod.“, měly by spotřebitele hned upozornit, že to v praxi bude obvykle mnohem méně. Příkladem může být typické reklamní vyjádření „slevy až 80 %“ nebo např. u reklamy na připojení k internetu „rychlost až 512 kb/s“.

Slovíčko „od“

Doplňujícím trikem k tomu předchozímu je reklamní vyjádření „ceny již od“. V praxi to obvykle znamená, že za tuto cenu bude nabízeno jen něco, s čím se většina spotřebitelů nespokojí např. z důvodu velice nízké kvality či absence potřebných doplňků. Ovšem prodávající si zajistí návštěvu kupujícího se záměrem koupit a může mu pak nabídnout hodnotnější výrobky, i když již za mnohem vyšší ceny.

Malá písmenka

V reklamě jsou pro spotřebitele vždy nejdůležitější ta nejmenší písmenka. Právě jimi se obvykle sděluje, že nabídka platí jen pro prvních dvacet zákazníků nebo při uzavření smlouvy alespoň na dva roky. Vždy, když spotřebitel vidí reklamu nabízející výrobky či služby za překvapivě výhodných podmínek, by měl hledat hvězdičky odkazující na podmínky psané malým písmem.

Cena uvedená bez DPH

Cena uváděná v reklamě by měla být vždy konečnou, pokud nejsou vysvětleny podmínky, za kterých se může změnit, či není uveden odkaz na nějaké externí materiály. Není přípustné ani uvádění ceny bez DPH bez vyznačení této skutečnosti. Přesto se to ještě někdy děje. Spotřebitel by měl zbystřit hlavně v oblastech reklamy primárně určené firmám, které mohou být plátci DPH (např. u telekomunikační a výpočetní techniky).

Nevyžádaná reklama

Množství reklamy, které se v posledních letech valí na spotřebitele, dosahuje obrovských rozměrů. V některých případech reklama pro spotřebitele skutečně obtěžuje, pokud vede k jeho přímým nákladům (např. ji musí stáhnout z internetu modemem či se spotřebovává faxový papír), nebo ji dostává, přestože vyjádřil svůj nesouhlas (má schránku označenou zákazem vhazování reklamy). Proti tomuto druhu reklamy se spotřebitel může bránit podnětem k příslušnému dozorovému orgánu.

Reklama předstírající cizí soukromou korespondenci

Poměrně novým druhem reklamy, která se šíří na internetu, je reklama předstírající soukromou korespondenci. Milá Jano, posílám Ti kontakt na tu firmu, co nám udělala tu novou kuchyň, jak jsi ji tak obdivovala. Adresa je ……… Ze všech, co jsme oslovili, byli nejlevnější a jejich vystupování bylo velmi vstřícné a ohleduplné. Věřím, že se mi příště pochlubíš taky novou krásnou kuchyní. Tvoje Martina.

Přestože to může na první pohled vypadat jako velmi věrohodné doporučení jedné přítelkyně druhé, které se k Vám omylem zatoulalo, jedná se v naprosté většině o nevyžádanou reklamu.

Podobná forma se objevuje i v tisku, kdy je vybrán dotaz „náhodného tazatele“ a firma na něj v rámci své reklamní plochy odpovídá propagací svého výrobku (nejčastěji léky apod.). V tomto případě by však měla být tato plocha označená jako inzertní.

Imitace osobního dopisu

Technika v dnešní době již natolik pokročila, že není příliš složité a drahé v reklamních zásilkách imitovat zdání individuálního osobního dopisu. Dopis tak může obsahovat adresu příjemce, začínat oslovením a být zakončen barevně odlišeným podpisem tak, že je od skutečného individuálního dopisu jen těžko rozeznatelný.

Spotřebitel by měl obsah posuzovat podle dvou základních kritérií. Mám nějaký přímý vztah s odesílatelem? A je případně z obsahu zřejmá nějaká jasná vazba, jak adresát získal mé kontaktní údaje? Není-li oboje zřejmé, pak se obvykle jedná o více či méně utajenou reklamu. Pokud spotřebitele tato reklama obtěžuje, má možnost obrátit se na odesílatele a požadovat vymazání svých údajů z jeho databáze.

dan_z_prijmu

Klamavá reklama

Mezi reklamní triky, které však jsou již nelegální, patří i klamavá reklama. Příslušné ustanovení obchodního zákoníku zakazuje šíření takových sdělení, která dokáží vyvolat klamnou představu na úkor spotřebitele či konkurentů prodávajícího. Za klamavý je považován i pravdivý údaj, jestliže je prezentován v souvislostech, které mohou uvést v omyl.

Je však vždy nutno zvažovat, zda se nejedná pouze o nadsázku. Když u osobního vozu bude reklama říkat Tento vůz uveze i slona!, bude se jednat o vyjádření, že auto je prostorné, prostřednictvím nadsázky, protože žádný rozumný spotřebitel nemůže očekávat, že by osobní auto slona opravdu uvezlo. U nákladního automobilu by se však mohlo jednat o klamavou reklamu.

Věříte reklamě?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Na internetové adrese www.spotrebitele.info lze zakoupit tištěné vydání brožury "Spotřebitelská sebeobrana aneb Jak se bránit 80 trikům prodávajících?"...
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).