Spočítejte si...

Zavřít

Pozor na padělané šeky!

V poslední době se v Česku opět množí případy podvodů s padělanými šeky. Do bank s nimi míří hlavně lidé, kteří je získali při obchodování po internetu. Hrozí jim nejen zklamání a finanční ztráty, ale i nepříjemné vysvětlování na policii. Jaké šeky jsou nebezpečné a kterých se bát nemusíte?

„Dej fem ten fek!“

Tuhle kouzelnou větu pronášel pan Kemr coby bezzubý mafián ve skvělé komedii „Čtyři vraždy stačí, drahoušku!“, když se domáhal na panu Lipském v roli Jamese šeku na milión dolarů. James šek raději snědl, pročež se ho mafiáni rozhodli operovat přímo na jídelním stole. Bohužel si už ale nevzpomínám, zda byl onen šek falešný a jak to celé dopadlo.

Kolem dolarových šeků se netočí jen děj sedmatřicet let staré bláznivé české komedie, ale i daleko smutnější dnešní příběhy. Jejich aktéři i sumy na šecích se liší, ale pointa zůstává stejná.

Na začátku je obvykle smrtící kombinace naivity a ziskuchtivosti. Lidé získají možnost díky soukromému nebo bankovnímu šeku, který jim nabídne neznámý zahraniční partner jako formu úhrady za zboží nebo služby v rámci internetového obchodu bezpracně, získat zajímavý výnos. Může jít třeba o úhradu ceny z internetové aukce. Lidé sice váhají, ale nakonec šek přijmou a po předložení v bance na ně čeká nepříjemné překvapení v podobě zjištění, že šek je falešný. Nejen že nedostanou žádné peníze, ale přijdou i o poplatek za předložení šeku. Navíc je čeká i vysvětlování na policii, která je může podezírat ze spolupachatelství podvodu.

Popsaná situace představuje tu lepší variantu. Pokud se bude jednat o kvalitně padělaný, nekrytý nebo třeba odcizený šek, banka jej může přijmout a jeho předkladateli vyplatit příslušnou sumu nebo mu ji připsat na jeho bankovní účet. Tím veškerá ostražitost opadne a lidé neváhají na bankovní účet nebo adresu údajného výstavce šeku převést přeplatek částky, případně po vrácení zboží celou hodnotu šeku po odečtení své tučné provize. O to větší je jejich překvapení, když pak banka po pár týdnech zjistí, že proplacený šek byl nekrytý a začne po osobě, jíž šek proplatila, požadovat vrácení celé vyplacené částky včetně poplatků.

Banka přitom postupuje v souladu s předpisy a na vrácení neoprávněně vyplacených peněz má nárok. Není třeba dodávat, že peníze vrácené údajnému výstavci šeku obvykle skončí někde v exotické cizině, kde ani nemá smysl se pokoušet je vypátrat. Vidina snadného výdělku lidi neodradí od zaslání peněz třeba někam do Nigérie. Policie celou záležitost bude vyšetřovat jako podvod a s největší pravděpodobností nakonec věc odloží, protože se jí pachatele nepodaří odhalit. Tímto způsobem přišlo v Česku o statisícové sumy už přinejmenším několik desítek lidí.

Výňatek z textu upozornění na zvýšený výskyt falešných šeků vydaného dne 7. 3. 2007 Českou spořitelnou: Je důležité, abyste věděli, že podle Trestního zákona (č. 140/1961 Sb. ust. § 140 a násl.) u každé osoby, která šíří falešné, padělané šeky a požaduje jejich proplacení s tím, že předstírá jejich pravost, lze hovořit o podvodu z nedbalosti. Již samotné předložení takového šeku k proplacení může být kvalifikováno jako napomáhání padělaný šek na území ČR šířit, jako odstraňování překážek a pomoc při dokončení trestného činu.

Bílý kůň, černý jezdec

Nigerijci jsou v oblasti finančních podvodů vůbec hodně vynalézaví a obyvatelé české kotliny zase hodně naivní. Takzvané nigerijské dopisy se staly fenoménem několika minulých let. Obvykle v nich ministr, konzul nebo třeba vdova po diktátorovi některé z afrických zemí nabízeli firmám i jednotlivcům možnost zisku ve formě provize za zprostředkování převodu větší finanční částky ze země. K získání několika desítek tisíc dolarů měl adresát zaslat své osobní údaje a údaje o bankovním účtu, popřípadě poskytnout i finanční zálohu.

Soudnému člověku muselo být zřejmé na první pohled, že se jedná o podvod. Přesto se našla spousta lidí, jimž vidina snadného výdělku dokonale zatemnila mozek a citlivé údaje nebo i peníze podvodníkům skutečně zaslali. Jedním z nich byl i mělnický lékař Jiří Pasovský, který pak ze zoufalství v únoru 2003 zastřelil přímo na nigerijském vyslanectví v Praze konzula a postřelil recepčního. Lékař podle znaleckých posudků nebyl v době vraždy příčetný, takže nebyl ani odsouzen. Následovala nigerijská protestní nóta a pak zrušení ambasády.

Nigerijci si však nedají pokoj. V poslední době se vyskytly případy falešných šeků, za jejichž proplacení byla nabízena velmi slušná provize. Stačilo vzít šek, nechat si ho v bance proplatit a tři čtvrtiny vyplacené částky poslat na bankovní účet nebo adresu kamsi do subsaharské Afriky. Vidina snadného výdělku opět funguje a čeští občané klidně vezmou roli bílého koně bez ohledu na následky. Masovějšímu rozšíření těchto podvodů v Česku zatím naštěstí brání jazyková bariéra.

Banka, která neexistuje

Velkých podvodů s padělanými bankovními šeky je v Česku zatím méně. Pokusů o neoprávněnou výplatu vysokých částek na základě falešných šeků zahraničních bank, které vyšetřovala policie nebo které skončily před soudem, tu ovšem už pár bylo. Většinou se je podařilo odhalit už ve fázi pokusu. Vždy, když jde o větší sumu peněz nebo šek vystavený nějakou nepříliš známou bankou, jsou totiž všechny banky při jeho proplácení hodně opatrné.

Asi největší mediální publicity se dostalo případu havířovského podnikatele Petra Kellovského. Jednalo se o klasický podvod s falešnými bankovními šeky americké Security Pacific National Bank v nominální hodnotě 30 miliónů dolarů. Šeky předložil podnikatel se svými společníky k proplacení pobočce Deutsche Bank ve Švýcarsku. Banka však šeky odmítla proplatit, neboť se jednalo o padělky vyrobené v bývalé Jugoslávii. Americká banka, která měla šeky vystavit, už totiž dvacet let neexistuje. Kellovský se svými společníky byl v Česku obviněn z podvodu, avšak u soudu se mu vinu nepodařilo prokázat.

Přímo v Praze chtěl na základě dvou padělaných bankovních šeků vystavených na 600 tisíc liber a 200 tisíc dolarů získat před třemi lety zhruba 34 miliónů korun bývalý ministr izraelské vlády Gonen Segev. Ani jemu se to nepodařilo a u soudu se pak hájil, že neproplacení šeků pro něj bylo velkým překvapením, protože o tom, že jsou falešné, se dozvěděl až v pražské bance. Údajně je obdržel jako splátku dluhu od svého obchodního partnera. Segev byl také vyšetřován pro pašování drog, takže jen on ví, jak to s šeky bylo ve skutečnosti.

Běžný občan s bankovním šekem na statisíce liber či dolarů nejspíš v Česku moc často do styku nepřijde. Jedná-li se ovšem o firmu, už to tak nereálné není. Zejména v USA, Velké Británii a Německu je tato forma plateb dosti oblíbena. Při obchodování s prověřenými obchodními partnery je riziko problémů s falešným šekem menší a jedná-li se navíc o šek vystavený velkou bankou nebo přímo bankou, kde jej budete předkládat k proplacení, není velký důvod k obavám. Ve všech ostatních případech je však jistější zvolit i za cenu vyšších nákladů spíše bankovní převod.

Jak nejlépe vydělat na falšování šeků

Pokušení vydělat na padělání šeků je však silné, protože pro amatéra se to zdá být jednodušší než padělání bankovek. Profesionál má zase naději, že jedním nebo několika špičkovými padělky může získat celé jmění, pokud se mu je podaří udat. Otázkou je, zda to stojí za podstoupené riziko. Padělání bankovek, šeků a dalších cenin je přísně postihováno všude na světě. Odhalený pachatel má pak dost velkou naději, že stráví přinejmenším část svého dalšího života ve vězení.

Předložíte-li v české bance falešný šek a nakonec se prokáže, že jste o jeho pravosti měli pochybnosti, hrozí vám podle § 141 Trestního zákona trest odnětí svobody až na dvě léta nebo peněžitý trest nebo propadnutí věci či jiné majetkové hodnoty. Pokud by se prokázalo, že jste se jako člen organizované skupiny přímo podíleli na jeho padělání, hrozí vám podle § 140 odst. 3 Trestního zákona trest odnětí svobody dokonce na deset až patnáct let. Obdobné je to všude v civilizovaném světě. V tom necivilizovaném vás pak možná rovnou zastřelí.

O tom, že se dá na znalostech nabytých při falšování šeků hodně vydělat, svědčí osud jednoho z nejúspěšnějších podvodníků historie Spojených států, Franka W. Abagnalea. Od svých šestnácti let se úspěšně živil falšováním šeků a dalšími finančními podvody, za což po zásluze skončil ve vězení. Velmi slušný majetek však získal až po té, co své znalosti a zkušenosti zúročil při spolupráci s bankami a policií v boji proti padělatelům. Jeho příběhem se pak inspiroval americký film Stevena Spielberga „Chyť mě, když to dokážeš“ s Leonardem DiCapriem a Tomem Hanksem v hlavních rolích.

Anketa

Setkal/a jste se s falešným šekem?