Povodně přinesou kromě zkázy o 1200 korun vyšší daň z příjmů

V bleskovém tempu povodní pokračuje vláda, a tak nás s velkou pravděpodobností čeká již od příštího roku vyšší daň z příjmů.

S povodní přišla také nová daň. Tedy přesněji korekce stávajících pravidel u daně z příjmů. Současná sleva na poplatníka (tedy na každého, kdo vydělává a vykazuje to v daňovém přiznání) bude snížena. Tím získá stát dodatečné prostředky, které podle zatím známých plánů poputují do speciálního daňového fondu. Z toho budou pak moci být prostředky čerpány pouze na likvidaci či prevenci povodní.

Tak to alespoň nastínil v médiích premiér Petr Nečas. Problém je, že vzhledem k dalším okolnostem tomu lze důvěřovat jen obtížně. Proč? Všimli jste si, kdy se tento návrh v médiích objevil? Psalo se o něm hned v pondělí, což znamená, že vláda reagovala s podobnou dynamikou, s jakou se zjevily samotné povodně. Vláda byla ale ještě rychlejší. Jak totiž zjistil zpravodajský server Aktuálně.cz, návrh na snížení slevy na poplatníka, tedy onu tzv. povodňovou daň, podalo ministerstvo financí ještě před víkendem, než povodně sever Čech zasáhly.

Má tedy ministr financí v týmu schopnější meteorology než Český hydrometeorologický ústav? Nemá. Jen přišel s dalším návrhem, jak zvýšit příjmy státní kasy. Navázal tak na úvahu předešlého ministra financí Janoty, a to i přes to, že TOP 09 slibovala před volbami, že přímé daně zvyšovat nebude. Stejný slib dala i ODS. Nicméně situace je krizová, a tak premiér Nečas přetvořil návrh na zvýšení daně z příjmu na lépe vypadající povodňovou daň. A protože z minulosti víme, jak moc politici myslí na prevenci za rok či dva po povodních, může se stát, že snížená sleva na dani bude, zatímco povodňový fond nikoli. Čtěte také: Progresivní daň není léčba, spíše solidarita

Stokoruna na hlavu

Samotná podoba daně je velice jednoduchá. Podle současných pravidel si každý poplatník daně z příjmů (fyzická osoba) může měsíčně odečíst základní slevu ve výši 2070 Kč. Po zavedení plánovaného opatření by měsíční sleva měla klesnout na 1970 Kč, což bude v praxi znamenat, že většina zaměstnanců dostane o stokorunu menší plat a státní kasa si ročně polepší až o 4,5 miliardy ko­run.

I přesto, že podle průzkumu, který, rovněž bleskově, provedla agentura SC&C pro Českou televizi 80 % lidí s takovým opatřením nesouhlasí, bude s velkou pravděpodobností platit již od 1. ledna příštího roku. Návrh totiž bude přilepen k novele zákona o dani z příjmů, která je již připravená a měla by zdanit paušální náhrady poslanců a senátorů.

Nevíte, na co všechno můžete získat daňovou slevu?

Přehled slev na dani z příjmů pro rok 2010

V pátečním návrhu ministerstva financí nebyla pozdější povodňová daň jediným navrhovaným opatřením. Zhruba 400 milionů korun mělo státní kase přinést snížení další daňové slevy. Tentokrát si ministr Kalousek vyhlédnul slevu na dítě, která by se podle opatření snížila o 240 Kč ročně. Miroslav Kalousek Hospodářským novinám tento návrh zdůvodnil takto: Zvýšení slev na dani o 240 korun na každé dítě prosadila KDU-ČSL v rámci Topolánkova batohu na poplatky u lékaře pro děti. Ty už ale u lékaře neplatí, takže toto zvýšení slevy už nemá žádné opodstatnění.

Vcelku logická argumentace ale s největší pravděpodobností návrhu k prosazení nepomůže. Jak ODS tak Věci veřejné se již vyjádřili v tom smyslu, že rodinám daně zvyšovat nechtějí. Čtěte také: Ceny bytů jsou na dně, kupujte

Spravedlnost?

V již zmiňovaném průzkumu společnosti SC&C se 70 % z více jak 900 dotázaných vyjádřilo tak, že způsob jakým má být povodňová daň aplikována je nespravedlivý. S tím nezbývá než souhlasit. Stačí si porovnat třeba sazbu povodňové daně u zaměstnanců s hrubým měsíčním příjmem 15 000 Kč a s příjmem dvojnásobným. Sazba je, a jistě vás to nepřekvapí, degresivní.

Tato degrese startuje, pokud nejsou započítány jiné daňové slevy, na nejvyšším bodě u měsíčního hrubého příjmu 10 300 Kč. Daň z příjmů před slevou totiž u tohoto příjmu přesně odpovídá výši současné slevy na poplatníka. Stokorunu měsíčně navíc tak od příštího roku odvede na dani z příjmu každý zaměstnanec, jehož hrubý příjem činí alespoň 10 300 Kč (samozřejmě za podmínky, že neuplatňuje nějakou další slevu, např. na dítě).

Jak je patrné z grafu, tak do zmíněné výše příjmu sazba nejprve roste, při minimální mzdě (8000 Kč) tak i nadále nebude zaměstnanec platit daň z příjmů žádnou. Na to je, za předpokladu, že neuplatňuje žádnou další daňovou slevu, momentálně zvyklý i ten, kdo si vydělá měsíčně 10 000 Kč. Se zavedením „povodňové daně“ se mu ale roční daň z příjmu zvýší o 480 Kč, což v praxi znamená, že se mu čistý měsíční plat sníží o 40 Kč.

Zatímco tedy zaměstnanci s příjmem nad 10 300 Kč přijdou o stokorunu měsíčně, živnostníků se snížení slevy na poplatníka dotkne až s podstatně vyšším příjmem. Například při uplatnění 40% nákladového paušálu, se jich snížení slevy na poplatníka v plné výši dotkne až při průměrném měsíčním příjmu 23 000 Kč. Vedlejším projevem „povodňové daně“ tak může být motivace (v podobě 1200 Kč za rok) zaměstnanců k přechodu na švarc systém. To samozřejmě není možné bez „spolupráce“ se zaměstnavatelem, pro ty je ale švarc systém výhodný již dlouho. Více: Využíváte švarc systém? Hrozí vám pokuta až 300 000 Kč

18 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 20. 9. 2010 15:19