Nejdůležitější povinnosti OSVČ ve zdravotním pojištění

Pokud se pojištěnec (což může být mj. i osoba, která nemá na území České republiky trvalý pobyt) rozhodne podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná, platí pro ni ve zdravotním pojištění mnohé povinnosti, které musí respektovat.

V opačném případě se vystavuje nebezpečí, že zdravotní pojišťovna bude po nezodpovědném podnikateli uplatňovat dlužné pojistné (zálohy na pojistné) včetně penále, případně může provinilci uložit pokutu za porušení některých ustanovení zákona. Z hlediska placení pojistného je zapotřebí vycházet ze skutečnosti, že osoba samostatně výdělečná činná (OSVČ) – jako jediná ze skupin plátců – hradí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného. Jaké jsou tedy nejdůležitější povinnosti, které by měla OSVČ v oblasti zdravotního pojištění ve vlastním zájmu dodržet?

Základem je platit zálohy na pojistné včetně případného doplatku pojistného včas a ve správné výši. Zálohy na pojistné se platí při zahájení samostatné výdělečné činnosti jako hlavního zdroje příjmů nebo dále v návaznosti na podaný Přehled pravidelně každý měsíc, a to nejpozději do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Připadne-li poslední den na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem této lhůty nejbližší následující pracovní den. Od pravidelného placení záloh jsou osvobozeny OSVČ, které jsou souběžně se samostatnou výdělečnou činností zaměstnány, přičemž příjmy ze zaměstnání jsou pro ně hlavním zdrojem příjmů (viz dále). V prvním roce podnikání nemusí platit zálohy ty OSVČ, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění současně stát.

Podmínky pro letošní rok

V roce 2009 platí OSVČ, pro kterou je její samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, minimální měsíční zálohy na pojistné ve výši 1590 Kč (13,5 % z částky 11 777,50 Kč, což je 50 % z průměrné mzdy, vycházející v roce 2009 ze všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za rok 2007 – viz nařízení vlády č. 365/2008 Sb. ze dne 22. září 2008). Podobné téma: Dopady Janotova balíčku: zchudneme v roce 2010?

Vždy je třeba dbát na to, aby byly veškeré platby prováděny na správný účet a pod správným variabilním symbolem. Pokud OSVČ uhradí zálohu na pojistné (příp. doplatek pojistného) jinému subjektu, než příslušné zdravotní pojišťovně, považuje se tato platba za neuhrazenou a důsledkem této chyby je vznik penále. Platí-li OSVČ zálohy na pojistné pod nesprávným variabilním symbolem, způsobuje potíže jak sobě, tak zdravotní pojišťovně, neboť plátce lze v takovém případě stěží identifikovat. Po dohodě s OSVČ pak musí být tato platba dohledána a plátci přiřazena.

Platí-li OSVČ zálohy na pojistné formou trvalého příkazu a změní-li se výše zálohy v návaznosti na podaný Přehled či příslušnou legislativní úpravu, musí neprodleně změnit trvalý příkaz v peněžním ústavu. Jinak dochází k porušení zákonného ustanovení, podle kterého je mimo jiné nutno od měsíce, ve kterém je podán Přehled, platit novou výši zálohy ve vazbě na výsledky samostatné výdělečné činnosti v předcházejí­cím roce.

Velmi důležitou povinností OSVČ je podat zdravotní pojišťovně (zdravotním pojišťovnám v případě změny) Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání za příslušný kalendářní rok. Pokud OSVČ zpracovává daňové přiznání daňový poradce, je OSVČ povinna tuto skutečnost doložit zdravotní pojišťovně do 30. dubna kalendářního roku, ve kterém má povinnost podat daňové přiznání za předchozí kalendářní rok. Není-li pojištěnec povinen podávat daňové přiznání, je datum pro podání Přehledu stanoveno na 8. dubna. V případě dodatečně zjištěných změn ve výsledcích podnikatelské činnosti je OSVČ povinna předložit zdravotní pojišťovně (zdravotním pojišťovnám) Opravný přehled s uvedením správných údajů. Neoznámení těchto změn lze zjistit v rámci předávání informací mezi dotčenými institucemi (finanční úřady, okresní správy sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny). Podobné téma: Do kdy uhradit nedoplatky na sociálním a zdravotním pojištění?

Za kalendářní měsíce, ve kterých OSVČ měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství jako osoba samostatně výdělečně činná, není sice povinna platit v případě nemoci trvající celý kalendářní měsíc zálohy, ale pojistné se po podání daňového přiznání doplácí i za tyto měsíce. Zvýhodnění spočívá ve skutečnosti, že v měsíci, ve kterém OSVČ po celý kalendářní měsíc splňovala výše uvedené podmínky, nemusí dodržet minimální vyměřovací základ.

Pokud se OSVČ při výkonu své samostatné výdělečné činnosti rozhodne v souladu se zákonem o daních z příjmů spolupracovat s jinou osobu, je třeba vzít na vědomí, že osoby spolupracující s OSVČ, na které taková OSVČ převádí část příjmů a výdajů, mají vůči zdravotní pojišťovně tytéž povinnosti jako OSVČ. To znamená, že musí v zákonné osmidenní lhůtě oznámit zahájení spolupráce, platit měsíční zálohy (nejsou-li od placení těchto záloh zákonem osvobozeny), podat po odevzdání daňového přiznání Přehled apod. Podobné téma: Úskalí nemocenské pracujících důchodců

Výsledkem samostatné výdělečné činnosti může být u OSVČ za rozhodné období kalendářního roku nejen doplatek pojistného, ale naopak může dojít k přeplatku v situaci, kdy zaplacené zálohy převyšují celkové pojistné, které je OSVČ za příslušný kalendářní rok povinna zaplatit. Přeplatek pojistného používá zdravotní pojišťovna na úhradu splatných závazků (dlužné pojistné, penále, pokuty), pokud je vůči plátci eviduje. V této souvislosti upozorňuji, že vzniklý přeplatek může být plátci buď vrácen nebo použit s jeho souhlasem na (částečnou) úhradu záloh na příští období. Za podání žádosti o vrácení přeplatku se považuje i předložení Přehledu zdravotní pojišťovně.

Ve zdravotním pojištění je důležité, zda je samostatná výdělečná činnost pojištěnce hlavním nebo vedlejším zdrojem jeho příjmů. Tuto podstatnou skutečnost sděluje OSVČ zdravotní pojišťovně jednak při jednání s pojišťovnou v rámci plnění oznamovací povinnosti, jednak ji uvádí na podávaném Přehledu. To znamená, že hlavním zdrojem příjmů pojištěnce mohou být buď příjmy ze zaměstnání (případně společně s dalšími příjmy) nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti.

Anketa

Měli jste někdy s placením zdravotního pojištění potíže?

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 21. 10. 2009 13:59