Hlavní navigace

Potravinové doplňky: byznys za miliardy

26. 9. 2008
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Výrobci potravinových doplňků si mnou ruce. Díky masivní reklamě na celém světě vydělávají na lidské nevědomosti obrovské peníze. Nemusíte se však bát, o zdraví vás nepřipraví, jen budete o pár korun chudší. Myšlenka placeba zabaleného v neškodné látce je chytře převedena do ziskových čísel.

Bohužel, je mnoho lidí natolik naivních, že reklamám věří. O co jde? Výrobce i prodejce vychází z reality, kterou je „kdo není v televizi nebo v bulváru, jako by nebyl“. Jinými slovy – pokud nebudu přehánět, nikdo si můj produkt nekoupí! Co si pomyslet o tom, když v reklamě na nějaký doplněk vystupují a otevřeně lžou mediálně známé osobnosti nebo dokonce vysoce postavení odborníci z řad lékařů? Tak tomu bude i nadále do té doby, než se vytvoří skupina nezávislých odborníků, kteří budou mít jako hlavní práci kontrolu tvrzení výrobců – ať už jsou to výrobci doplňků nebo dokonce jakýchsi na zdraví příznivě působících speciálních druhů potravin, říká pro Měšec.cz RNDr. Petr Fořt, specialista pro výživu sportovců. 

Zejména starší lidé si automaticky spojí návštěvu lékárny, kde se doplňky velmi úspěšně prodávají, s logickým, ale nepřesným názorem, že zde dostanou – co jiného – léky.

Podle Petra Fořta by se situace radikálně změnila, kdyby se doplňky prodávaly v supermarketech a prodejnách zdravé výživy. Vždyť už svým názvem patří mnohem víc mezi potraviny než mezi léky. Nic takového však hned tak nenastane, protože pro lékárníky je prodej doplňků významným zdrojem příjmů.

Jde o peníze! Ale komu?

Všem zainteresovaným! Od výrobců surovin, používaných výrobci doplňků, výrobcům doplňků a na konci řady především prodejcům těchto doplňků, ale pozor – jsou jimi také výrobci (a prodejci) léčiv! Ti první využívají stávající legislativy ve smyslu možnosti nabízet k prodeji látky, neregistrované jako léčivo, ti druzí jsou velmi rozladěni „nespravedlivostí“ legislativy, která jim jako producentům léčiv nařizuje neskutečně drahý vývoj a testování (oni to pak doženou cenou), kdežto na producentech doplňků se žádá pouze osvědčení, že produkt není kontaminován těžkými kovy a mikroby. Účinek potravinových doplňků je pouze mechanismem placeba. V tom ale tkví síla reklamy. Například u erektilních dysfunkcí je účinnost placeba vysoká, kolem 30 procent. Takže, pokud u čtyř lidí z deseti budou mít dobrý efekt, zcela jistě bude k dispozici řada dobrých zkušeností, které lze dále v marketingu využít. Jednou z vlastností placeba je však fakt, že časem svojí účinnost ztrácí, dodává ředitel Psychiatrické léčebny v Praze – Bohnicích MUDr. Martin Hollý.

Kontrolní orgány – Státní zdravotní ústav a Ministerstvo zdravotnictví – vyžadují nejenom testy na kovy a mikroby, ale také důkladně kontrolují texty, popisující produkt, v nichž nesmí být ani slovo o léčebných účincích, dokonce ani o tom, že „pomáhají léčit“. Daleko nejdůležitější je, že doplněk je schválen k prodeji až poté, kdy je upraveno dávkování tak, aby ani zcela nepravděpodobné riziko předávkování  (ale koho by napadlo spáchat sebevraždu doplňkem, třeba jakýmsi „cukrem“) nevedlo k poškození zdraví konzumenta. A dávkování je nakonec také upraveno na jeho pokyn tak, aby nedosáhlo takzvané „terapeutické“ dávky. Tak že by přece jen obavy, že takový produkt může „léčit“? 

Na druhé straně – když bude spotřebitel dodržovat doporučené dávkování, nemusí se ničeho bát. Bohužel, ani toho, že jím draze zaplacený produkt bude nějak výrazně účinkovat. Je pravdou, že mnoho výrobců doplňků lže. Chtějí upoutat pozornost a daří se jim to, protože neexistuje kontrola toho, co tvrdí. Někdy to však ani nejsou výrobci, kdo lže, protože to jsou prodejci! Většinou proto, že se prodejem zabývají naprostí laici, rozhořčuje se Petr Fořt.

Podle jeho slov neexistuje ani dostatečně účinná kontrola, zda jde o produkty, které česká legislativa schválila k prodeji. A tak se na náš trh dostává celá řada zahraničních výrobků, které nemají schválení ministerstva zdravotnictví. Jako potencionální konzumenti nějakého doplňku bychom museli obejít několik lékáren a doma poté prostudovat dostupné prameny na internetu. Na něm se ovšem dovíte, že 50 % studií tvrdí to a druhých 50 % něco jiného. Nicméně standardní spotřebitel, který si přečetl neetickou reklamu o účincích jakéhosi doplňku, by musel předtím, než si ho koupí, strávit hodně času ověřováním. S ohledem na vysokou cenu některých doplňků by to však určitě nebylo od věci.

dan_z_prijmu

Existují i firmy, které se neštítí okrádat nemocné a staré lidi, a to nejen vnucováním zázračných potravinových doplňků. Zažila jsem případ, kdy podomní prodejci prodávali po celé republice tzv. zázračný přístroj, který umí vyléčit vše – od chřipky až po rakovinu. Za cenu 27 tisíc korun ho vnucovali především důchodcům, dodává předsedkyně Sdružení na obranu spotřebitele Ivana Picková. Dokud nebude ustanoven jediný centrální odborně vysoce fundovaný a technicky vybavený orgán, který by kontroloval všechny parametry produktu, nejenom kovy a mikroby, který bude hlídat kvalitu surovin i výsledného produktu, který bude obrovskými pokutami trestat pokoutní výrobce stejně jako neoprávněné dovozce či prodejce, aniž by si nechal cokoli diktovat farmaceutickými lobby, můžeme neustále dokola upozorňovat spotřebitele, že jsou obelháváni nebo dokonce okrádáni.

Evropská legislativa vytváří seznam zdravotních tvrzení, který přesně určí pravidla, jak mohou výrobci své doplňky nabízet. Bohužel, dočkáme se ho až v roce 2010.

Užíváte pravidelně nějaký potravinový doplněk?

  • Ano, denně, i několik druhů.
    33 %
  • Ano, občas, když mi připadá, že mi něco chybí.
    20 %
  • Jen zřídka to zkusím, ale obvykle to k ničemu není.
    14 %
  • Ne.
    33 %

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Neúnavná cestovatelka po zemích známých i objevitelských, pravidelná návštěvnice fitness centra, milovnice vysokohorské turistiky v Alpách. Objevila jsem i kouzlo paraglidingu.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).