Vlákno názorů k článku
Poplatek za vedení běžného účtu není absurdní

Jak to, že se hrozí krachem bank, kdyby všichni střadatelé své vklady vybrali?

Protože pokud by si všichni střadatelé přišli vybrat všechny své vklady, těžko by banka mohla vrátit všechny, když některé prostředky půjčila.
Než se příště zeptáte, zkuste se zamyslet. Tohle není vysokoškolská ekonomie, ale logika tak někde na úrovni druhého stupně základní školy.

Tak si to vezmeme krok za krokem (zjednodušil jsem poplatek vždy na 2Kč).

1. Dyba dá bance vklad 100, čili Dyba má 98Kč, kterými momentálně disponuje banka.

2. Klaus si od banky půjčí 98Kč. Dyba má pohledávku za bankou 98Kč banka za Klausem 98Kč.

3. Klaus jí dá Károvi, čili se nic moc nemění. Dyba má pohledávku za bankou 98Kč, banka za Klausem 98Kč a Kára má 98Kč v ruce

4. Kára si dá peníze do banky. Dyba má pohledávku za bankou 98Kč, banka za Klausem 98Kč, a Kára za bankou 96Kč.

5. Banka půjčí Zemanovi. V současné chvíli má Dyba pohledávku za bankou 98Kč, Kára za bankou 96Kč, banka za Klausem 98Kč, za Zemanem 96Kč a Zeman má v ruce 96Kč.

V tuto chvíli se příběh pozastavil a vidím tam jediné.
Za bankou jdou pohledávky 194Kč (Dyba a Kára), banka má pohledávky 194Kč a Zeman má hotovost 96Kč. Pokud nejsem úplné pako, tak vidím, že pohledávky banky 194Kč se rovnají jejím závazkům (tzn. můžeme vzájemně vyrušit) a ze stovky, která do příběhu vstupovala v ruce Dyby, máme 96Kč, které momentálně drží v ruce Zeman. 4Kč vydělala banka na poplatcích. Jedeme v právu šaria, takže žádné úroky vkladů ani úvěrů se nepočítají.

Takže začali jsme ze stovkou u Dyby, skončili jsme s 96Kč u Zemana a 4Kč u banky (což je dohromady také stovka). Můžete mi objasnit ten způsob, jakým z toho chcete udělat 50.000?

To jste opravdu tak natvrdlej nebo to pořád nevidíte? Dobře, přistoupím na vaší teorii, že Kára dostane 98Kč na účet.

Takže ve třetím bodě máme situaci:
- Dyba má pohledávku za bankou 98Kč
- banka má pohledávku za Klausem 98Kč
- Kára má pohledávku za bankou 98Kč (když to dostal na účet)
- banka má 98Kč na pokladně.

A teď nastane vyrovnání. Do banky přijde Klaus a vrátí 98Kč. V tu chvíli bude mít banka na pokladně 196Kč. Přijde Kára a těch svých 98Kč si bude chtít vybrat. Pak přijde Dyba a vybere si také svých 98Kč na hotovosti. Všichni mají, co mají mít, nikdo nikomu nic nedluží a nikde nic nepřebývá.

Házíte tady pojmy jako "run na banku" a přitom neumíte ani do dvouset počítat. Run na banku nastane v případě, kdy přijde Dyba s Károu a bude chtít každý svých 98Kč a přitom má banka na pokladně peníze jen pro jednoho z nich. Protože druhých 98Kč jí dluží Klaus, ze kterýho je banka jak na potvoru nemůže dostat. A proto je banka v problémech, protože její dlužník (=Klaus) jí znemožňuje hradit vlastní závazky. Vy už do diskuzí nepište, akorát byste se zesměšnil více.

Vy idiote. Je zcela samozřejmé, že většina úvěrů je bez problémů zaplacena. Zeptejte se v bankách, kolik % úvěrů není uhrazeno. Takže když banka půjčuje 98Kč Klausovi, samozřejmě mu půjčuje s tím, že je Klaus vrátí. Buďte tak laskav a nedoporučujte mi ke čtení věci, kterým stejně nerozumíte, já měl z ekonomie u státnic za jedna a pojmům, které vy jste někde vygooglil, narozdíl od vás rozumím.

Vy jste tu blábolil něco o tom, že banka nějak virtuálně vytváří peníze, že ze stovky udělá padesát tisíc. Když vám vaši idioicii vysvětlím, že ty peníze nikde virtuálně nevytváří, ale má je kryté úvěry, začnete blekotat něco o tom, že "v praxi to tak naivně nefunguje". Naopak, funguje, důkazem budiž již zmíněné nízké procento nevymahatelných úvěrů.

Tak ještě jednou a zcela konkrétně: kde v tom původním příběhu vzniká nějaký přebytek, který po patřičném násobení udělá ze stovky padesát tisíc? A bez vytáček a keců.

Aha, takže jsem se dočkal keců namísto jasného zdůvodnění. Přiznám se, že jsem nečekal nic jiného. Já jsem nechtěl v ničem přesvědčovat, jen jsem vás žádal, abyste doložil své tvrzení. To jste samozřejmě neudělal, akorát jste ty okecávky zabalil do nějakých větiček o Bohu, jednorožcích a Luďkovi.

V celém příběhu, v každém bodě existuje vždy jen jedna jediná fyzická stovka. Proto jsem to rozepisoval krok za krokem. Pokud bychom se drželi pouze fyzických peněz, tak nakoupit by mohl jít pouze Kára, protože Dyba měl svou stovku fyzicky uloženou v bance. Ta jí půjčila Klausovi, ten zaplatil Károvi. Pohyb té stovky se dá krásně vysledovat a nikde žádné peníze nevznikají.

Pokud připustíme i bezhotovostní operace, pak je skutečně možné, že v čase T půjde nakoupit Dyba i s Károu, každý za svou stovkou. Dyba za bezhotovostní, Kára za tu fyzickou (jak jste si všiml, pro jednoduchost pomíjím ty 2Kč bance). Kde se vzala ta druhá? Tu bance dluží Klaus. Ten jediný do systému nic nevložil a přesto utrácel.
Ano, teoreticky se může stát, že Klaus bance úvěr nesplatí a pak v systému bude stovka chybět. Jak jsem již uvedl výše, to je situace výjimečná a celý systém je založen na tom, že dlužníci své závazky hradí (jsou schopni hradit a jsou ochotni hradit).

Vy jeden tlachale, už jsem vás jednou žádal, abyste doložil, KDE a JAK banky ty peníze "množí". Jasně jsem předvedl, že v každém kroku vašeho příběhu jsou strany má dáti i dal vyrovnány.

Dyba totiž motá dohromady dvě situace. On si myslí, že když banky někomu půjčí, že "virtuálně vyrábí nové, nekryté peníze". Není to pravda, jsou kryté úvěry. Pravdu by Dyba i ty filmy měly, pokud by banky půjčovaly peníze tak, že by žádnými pohledávkami kryté nebyly.

Než mi odpovíte na tu otázku, čemuž se pořád vyhýbáte, nemá smysl s vámi diskutovat. Rozumíte tomu jako koza petrželi a ještě chcete ostatní poučovat. Nejste bratr Aničky Dajdou?

Já vám ho neberu. Jen vemte v potaz, že úvěry jako takové jsou součástí lidského života prakticky od nemapěti. A těch problémových situací, kdy to "nefunguje" právě kvůli tomu, že dochází k problémům s krytím, je relativně málo na to, jak moc je onen systém rozšířen. Já to beru právě jako potvrzení, že když to v 97% případů je OK, tak to je potvrzení, že to funguje. Pro vás jsou ta dejme tomu 3% důkaz, že to nefunguje. A to si myslím, že problematických momentů je podstatně méně než 3%, když to vezmete celosvětově a za tu tu předlouhou dobu, co jsou úvěry běžné.
Kdo z nás má pravdu se asi nedozvíme, protože pokud se celý svět
(dle vás postaven na virtuálních penězích) nezhroutí, já to budu vidět jako důkaz, že je to OK, vy jako přechodný stav, že to ještě neprasklo :-)

Selský rozum mi řiká, že kdyby lhůty splatností banky vůči vkladatelům byly větší než doby splatností dlužníků banky, tak by panika z výběru vkladů nemohla nastat nebo by byla výrazně menší.

Ano, s tím naprosto souhlasím. Problém bývá v situaci, kdy tomu tak není a klienti banky si jdou pro peníze, které banka fyzicky nemá a dlužníci v prodlení se splatností nejsou.

To, že třeba banky u nás měly obrovské problémy, které jsme všichni nemalými prostředky hradili, opravdu není důsledek toho, že si banky vytvářely virtuální peníze, jak se snaží Dyba naznačit. To byl důsledek toho, že utrácely víc, než si mohly dovolit a zároveň poskytovaly mnoho úvěrů, které nebyly splaceny (vím o několika případech, kdy se se splacením úvěru vůbec nepočítalo a bankovní úředník, co takový úvěr za banku schválil, dostal 10% z hodnoty úvěru jako provizi).
Podobně, jako kdybyste vy půjčil Deziderovi Lakatošovi půl milionu s tím, že vám do konce roku vrátí 750 tisíc a on "kupodivu" nic nevrátil, tak vám to způsobí poměrně problémy a taky si žádné virtuální peníze nemusíte vytvářet.

Plácáte se ti v číslech a ještě jste nám nevysvětlil, jakým způsobem banka ty peníze "vytvoří".
Váš případný předpoklad, že dlužníci bance úvěry nebudou splácet není relevantní, protože v takovém případě můžu zase já předpokládat, že ti, co u banky peníze mají uloženy, je nebudou používat.