Názory k článku
Poplatek za vedení běžného účtu není absurdní

Článek na mě působí dojmem, že byl napsán na objednávku některé z bank účtující tyto nesmyslné poplatky. Navíc poplatek za vedení účtu nijak nevysvětluje, a zdůvodnění často dosti pokulhává.
1) technické vybavení, personál atd. - je sice režií banky, ale u spousty služeb (např. založení trvalého příkazu, platba kartou) se rovněž žádný poplatek neúčtuje
2) výpis z účtu je samostatně účtovaný poplatek, takže poplatek za vedení účtu nevysvětluje
3) chybí zde ING bank, která má sice omezenou nabídku služeb, ale mezi účty zdarma rozhodně patří

Záleží, jestli ten nákup hrazený platební kartou bude skutečně dražší než ten samý, ale hrazený cash. V obchodech, kde si můžete vybrat způsob platby, stojí /až na výjimky/ zboží stejně bez ohledu na způsob placení.
Kaufland třeba zatím karty nebere (snad jediný z řetězců), ale pokud nekupujete jejich privátní srač*y, a kupujete kvalitnější, značkové zboží (kterým Kaufland zrovna moc nepřetéká), tak mnohdy zaplatíte za nákup víc nebo stejně jako v jiném obchodě, kde karty berou. Kydům typu "nejlevnější ve městě" už dávno díky praxi získané častým nakupováním nevěřím (a nejde jen o Kaufland ...). Každý obchodník má nějakou průměrnou marži a tak zatímco v Kauflandu stojí zboží A a B po stokoruně a u konkurence po 110,--, tak zase zboží C a D vás v Kauflandu vyjde po 110,-- a u konkurence za stovku. Jde o to, jestli do vozíku dáte jen A a B nebo jen C a D - to pak můžete ušetřit nebo prodělat podle toho, kde zboží nakoupíte. Pokud dáte do vozíku kombinaci A a C nebo B a D, jste u obou obchodů na tom stejně.

Co mne tuhle zarazilo, byl nákup plechovky jakési barvy. U nás v místní drogerii za 199,--, v Obi a Baumaxu za 299,-- Stejný výrobce, stejné balení. Drogista karty nebere, řetezce ano. V tomto případě stokoruna rozdílu nemá s 2 - 3 % za nákup hrazený kartou své opodstatnění - jedná se o nepřiměřený zisk řetezců.

Dobrý den - zdravím Vás, paní Jarmilo!
Tu barvu nekupuji za X let, ale nyní dost často. A je otázka, zda při obdobné cenové politice i u ostatních stavebních materiálů nepořídím rekontrukci bytu u jednoho prodejce za 100 tisíc a u druhého jen za 60 tisíc.
S tím kuřetem - v ceně bohužel vítězí řetězec, aspoň u nás. U nás jsou za těch 65 u soukromníků, a většinou ještě mražené, tzn. že kupujete ještě vodu, jak jste v nějakém příspěvku kdysi uváděla. Řetězce jsou v případě kuřat levnější. No a nejlepší je zajet si pro kuře do Polska - tam vychází na 30 - 35/kg - samozřejmě výhodné jen pro nás pro pohraničníky, co to máme "co by kamenem dohodil" a ještě když seženeme výhodnější kurz zlotého.

Dobrý den paní Jarmilo,
bydlím na hranicích, kde je 1 mezinárodní SM - tam to vypadá jak u snědeného krámu. A sem tam nějaký soukromník. Právě kvůli hranicím je zde v ladasčem draho, takže i kdybych dělal nevím co, tak tady kuře za 45 zkrátka nekoupím. Ale koupím tu ony levné (nejen) barvy. A pracuji cca 20 km dál, kde máme všemožné SM a HM vč. Obi a Baumaxu, takže velký nákup děláme v místě pracoviště. Pominu, že letáky obsahují nabídky atraktivního zboží, které je na přídělový systém jak za socíku a první den akce je zboží beznadějně vyprodáno (netýká se jediného řetězce - Globusu, který měl vždy vše z akční nabídky).

Bezpečnostní služby, které sváží tržbu z obchodňáků a supermarketů jsou snad zadarmo?

k tem ospravedlnenym nakladum na zakladani a vedeni - zalezi na obchodnim modelu, jak si to kazda spolecnost do ceho zahrne. Stejne jako u predplacenych sluzeb mobilnich operatoru...

Já někde zase četl vyjádření tiskové nluvčí ČS, proč že tu jsou poplatky na rozdíl od mateřské banky tak vysoké - protože jsou klienti o c h o t n i je platit. Mne se ale nikdo na ochotu neptal a nevím, jak svou nevoli bych měl vyjádřit. Dopisováním si s generálním, stesky na přepážce? . Naopak, zvyšovali a zvyšovali, slyšel jsem remcání lidí u přepážek, ale asi se to nedostalo od přepážkového pracovníka výš. A pracovníci jsou školeni na to, jak v klientech vzbudit pocit, že je v ČS levno a kvalitno.

Já to vyřešil následovně: jako klient jsem odešel, jako akcionář se těším z dividend. Pamatuji si, jak mne v době po kuponové privatizaci na nabídku dalšího, přednostního nákupu akcií ČS tamní odborníci z kapitálového oddělení okresní pobočky ČS přesvědčovali, ať si akcie za tyhle peníze nekupuji. Já koupil, přežil i nátlaky na odkup akcií ze strany vlastníka a nyní několik let po sobě pobírám dividendy. Jen mne mrzí, že jsem akcií tenkrát nekoupil více, ale tuším, že šlo o nějaký poměr stanovený k dosavadnímu investování bodů v kupónovce, za který pak byl konkrétní počet akcií . Část akcií spořitelny patřilo kdysi i městům, ta se však akcií, když ještě nenesly takové dividendy, zbavila a Erste zrušila i veřejnou obchodovatelnost, takže nyní jde většina zisku do ciziny. A mám pocit, že do krize generovali roční zisk ve výši, za kterou kdysi stát prodal ČS do Rakouska.

Co způsobí nynější ekonomická krize v dividendách v následujících letech, teprv uvidím. Zaplatit si dovolenou příští rok budu muset asi z jiných zdrojů, nebo budu sedět doma na prde*i...

Na vaši ochotu se nikdo neptá, tu totiž pozná sám. Buď jste ochoten ty poplatky platit a pak je platíte a nebo nejste a pak jdete jinam. Jako klient máte své hlasovací lístky o tom, co preferujete, v peněžence.

Může mi někdo vysvětlit kam banka vede můj účet??

No vidíte, banky, které mají o mnoho vyšší poplatky, nekrachují, ale ještě se v médiích capí 2ciferným růstem zisku.
Teď sice v souvislosti s krizí vyšlo najevo, že třeba ČS nebo Erste měla nějaké "malé, nevýznamné" aktivity na Islandu, tak že se jí sníží rating a hlavně svůj roční nebo 1/4letní zisk (teď si nejsem zcela jistý, tak abych nekecal, uvádím obě varianty) musí obětovat na blaho Islandu. Tak se klienti těšte, pokud se budou chtít v médiích prezentovat stále stejným ziskem, tak ten zisk musí oproti "zdravému období" ještě jednou zdvojnásobit.

Co se týče výpočetní techniky, tak ta se musí obměňovat ve všech bankách, tedy i těch, které neúčtují poplatky za každý prd. Představa, že banky s nízkými poplatky jedou na technice z 50. let a v úřadovnách mají kamna na tuhá paliva, je absurdní...

Kolega z práce musel osobně do pobočky, aby mu tam mohli vnutit zase nějaký výhodný superprodukt FS ČS. Pochopte, že při surfování na netu nebo telefonickém hovoru nikoho neuloví.

Na co jsou pobočky v ČS dobré - to je na reklamace. Díky vynikající akustice nemohu neslyšet výlevy klientů, že proč jim tento příkaz neprošel, když tam peníze byly, proč jim naúčtovali poplatky, které jim slíbili neúčtovat atp. V období po rozeslání výpisů to tam fakt stojí za to ... Zrovna tak jako po výplatách sociálních dávek ...

Jiank je vcelku pochopitelné, že kvůli zadání 1 příkazu v měsíci je vydržování internetu luxusem. Každý doma komp nemá, ne každý má přístup k netu natož do internetového bankovnictví v práci, takže někdo hold musí občas udělat něco pro své zdraví - zvednout zadek z gauče od telky a na tu pobočku zavítat. Aspoň se přesvědčí, zda ústav ještě stojí a nekrachnul.

tak si udělej účet u České nebo Komerčky tam můžeš platit i za ty příchozí:))

Jak to, že se hrozí krachem bank, kdyby všichni střadatelé své vklady vybrali?

Protože pokud by si všichni střadatelé přišli vybrat všechny své vklady, těžko by banka mohla vrátit všechny, když některé prostředky půjčila.
Než se příště zeptáte, zkuste se zamyslet. Tohle není vysokoškolská ekonomie, ale logika tak někde na úrovni druhého stupně základní školy.

Tak si to vezmeme krok za krokem (zjednodušil jsem poplatek vždy na 2Kč).

1. Dyba dá bance vklad 100, čili Dyba má 98Kč, kterými momentálně disponuje banka.

2. Klaus si od banky půjčí 98Kč. Dyba má pohledávku za bankou 98Kč banka za Klausem 98Kč.

3. Klaus jí dá Károvi, čili se nic moc nemění. Dyba má pohledávku za bankou 98Kč, banka za Klausem 98Kč a Kára má 98Kč v ruce

4. Kára si dá peníze do banky. Dyba má pohledávku za bankou 98Kč, banka za Klausem 98Kč, a Kára za bankou 96Kč.

5. Banka půjčí Zemanovi. V současné chvíli má Dyba pohledávku za bankou 98Kč, Kára za bankou 96Kč, banka za Klausem 98Kč, za Zemanem 96Kč a Zeman má v ruce 96Kč.

V tuto chvíli se příběh pozastavil a vidím tam jediné.
Za bankou jdou pohledávky 194Kč (Dyba a Kára), banka má pohledávky 194Kč a Zeman má hotovost 96Kč. Pokud nejsem úplné pako, tak vidím, že pohledávky banky 194Kč se rovnají jejím závazkům (tzn. můžeme vzájemně vyrušit) a ze stovky, která do příběhu vstupovala v ruce Dyby, máme 96Kč, které momentálně drží v ruce Zeman. 4Kč vydělala banka na poplatcích. Jedeme v právu šaria, takže žádné úroky vkladů ani úvěrů se nepočítají.

Takže začali jsme ze stovkou u Dyby, skončili jsme s 96Kč u Zemana a 4Kč u banky (což je dohromady také stovka). Můžete mi objasnit ten způsob, jakým z toho chcete udělat 50.000?

To jste opravdu tak natvrdlej nebo to pořád nevidíte? Dobře, přistoupím na vaší teorii, že Kára dostane 98Kč na účet.

Takže ve třetím bodě máme situaci:
- Dyba má pohledávku za bankou 98Kč
- banka má pohledávku za Klausem 98Kč
- Kára má pohledávku za bankou 98Kč (když to dostal na účet)
- banka má 98Kč na pokladně.

A teď nastane vyrovnání. Do banky přijde Klaus a vrátí 98Kč. V tu chvíli bude mít banka na pokladně 196Kč. Přijde Kára a těch svých 98Kč si bude chtít vybrat. Pak přijde Dyba a vybere si také svých 98Kč na hotovosti. Všichni mají, co mají mít, nikdo nikomu nic nedluží a nikde nic nepřebývá.

Házíte tady pojmy jako "run na banku" a přitom neumíte ani do dvouset počítat. Run na banku nastane v případě, kdy přijde Dyba s Károu a bude chtít každý svých 98Kč a přitom má banka na pokladně peníze jen pro jednoho z nich. Protože druhých 98Kč jí dluží Klaus, ze kterýho je banka jak na potvoru nemůže dostat. A proto je banka v problémech, protože její dlužník (=Klaus) jí znemožňuje hradit vlastní závazky. Vy už do diskuzí nepište, akorát byste se zesměšnil více.

Vy idiote. Je zcela samozřejmé, že většina úvěrů je bez problémů zaplacena. Zeptejte se v bankách, kolik % úvěrů není uhrazeno. Takže když banka půjčuje 98Kč Klausovi, samozřejmě mu půjčuje s tím, že je Klaus vrátí. Buďte tak laskav a nedoporučujte mi ke čtení věci, kterým stejně nerozumíte, já měl z ekonomie u státnic za jedna a pojmům, které vy jste někde vygooglil, narozdíl od vás rozumím.

Vy jste tu blábolil něco o tom, že banka nějak virtuálně vytváří peníze, že ze stovky udělá padesát tisíc. Když vám vaši idioicii vysvětlím, že ty peníze nikde virtuálně nevytváří, ale má je kryté úvěry, začnete blekotat něco o tom, že "v praxi to tak naivně nefunguje". Naopak, funguje, důkazem budiž již zmíněné nízké procento nevymahatelných úvěrů.

Tak ještě jednou a zcela konkrétně: kde v tom původním příběhu vzniká nějaký přebytek, který po patřičném násobení udělá ze stovky padesát tisíc? A bez vytáček a keců.

Aha, takže jsem se dočkal keců namísto jasného zdůvodnění. Přiznám se, že jsem nečekal nic jiného. Já jsem nechtěl v ničem přesvědčovat, jen jsem vás žádal, abyste doložil své tvrzení. To jste samozřejmě neudělal, akorát jste ty okecávky zabalil do nějakých větiček o Bohu, jednorožcích a Luďkovi.

V celém příběhu, v každém bodě existuje vždy jen jedna jediná fyzická stovka. Proto jsem to rozepisoval krok za krokem. Pokud bychom se drželi pouze fyzických peněz, tak nakoupit by mohl jít pouze Kára, protože Dyba měl svou stovku fyzicky uloženou v bance. Ta jí půjčila Klausovi, ten zaplatil Károvi. Pohyb té stovky se dá krásně vysledovat a nikde žádné peníze nevznikají.

Pokud připustíme i bezhotovostní operace, pak je skutečně možné, že v čase T půjde nakoupit Dyba i s Károu, každý za svou stovkou. Dyba za bezhotovostní, Kára za tu fyzickou (jak jste si všiml, pro jednoduchost pomíjím ty 2Kč bance). Kde se vzala ta druhá? Tu bance dluží Klaus. Ten jediný do systému nic nevložil a přesto utrácel.
Ano, teoreticky se může stát, že Klaus bance úvěr nesplatí a pak v systému bude stovka chybět. Jak jsem již uvedl výše, to je situace výjimečná a celý systém je založen na tom, že dlužníci své závazky hradí (jsou schopni hradit a jsou ochotni hradit).

Vy jeden tlachale, už jsem vás jednou žádal, abyste doložil, KDE a JAK banky ty peníze "množí". Jasně jsem předvedl, že v každém kroku vašeho příběhu jsou strany má dáti i dal vyrovnány.

Dyba totiž motá dohromady dvě situace. On si myslí, že když banky někomu půjčí, že "virtuálně vyrábí nové, nekryté peníze". Není to pravda, jsou kryté úvěry. Pravdu by Dyba i ty filmy měly, pokud by banky půjčovaly peníze tak, že by žádnými pohledávkami kryté nebyly.

Než mi odpovíte na tu otázku, čemuž se pořád vyhýbáte, nemá smysl s vámi diskutovat. Rozumíte tomu jako koza petrželi a ještě chcete ostatní poučovat. Nejste bratr Aničky Dajdou?

Já vám ho neberu. Jen vemte v potaz, že úvěry jako takové jsou součástí lidského života prakticky od nemapěti. A těch problémových situací, kdy to "nefunguje" právě kvůli tomu, že dochází k problémům s krytím, je relativně málo na to, jak moc je onen systém rozšířen. Já to beru právě jako potvrzení, že když to v 97% případů je OK, tak to je potvrzení, že to funguje. Pro vás jsou ta dejme tomu 3% důkaz, že to nefunguje. A to si myslím, že problematických momentů je podstatně méně než 3%, když to vezmete celosvětově a za tu tu předlouhou dobu, co jsou úvěry běžné.
Kdo z nás má pravdu se asi nedozvíme, protože pokud se celý svět
(dle vás postaven na virtuálních penězích) nezhroutí, já to budu vidět jako důkaz, že je to OK, vy jako přechodný stav, že to ještě neprasklo :-)

Selský rozum mi řiká, že kdyby lhůty splatností banky vůči vkladatelům byly větší než doby splatností dlužníků banky, tak by panika z výběru vkladů nemohla nastat nebo by byla výrazně menší.

Ano, s tím naprosto souhlasím. Problém bývá v situaci, kdy tomu tak není a klienti banky si jdou pro peníze, které banka fyzicky nemá a dlužníci v prodlení se splatností nejsou.

To, že třeba banky u nás měly obrovské problémy, které jsme všichni nemalými prostředky hradili, opravdu není důsledek toho, že si banky vytvářely virtuální peníze, jak se snaží Dyba naznačit. To byl důsledek toho, že utrácely víc, než si mohly dovolit a zároveň poskytovaly mnoho úvěrů, které nebyly splaceny (vím o několika případech, kdy se se splacením úvěru vůbec nepočítalo a bankovní úředník, co takový úvěr za banku schválil, dostal 10% z hodnoty úvěru jako provizi).
Podobně, jako kdybyste vy půjčil Deziderovi Lakatošovi půl milionu s tím, že vám do konce roku vrátí 750 tisíc a on "kupodivu" nic nevrátil, tak vám to způsobí poměrně problémy a taky si žádné virtuální peníze nemusíte vytvářet.

Plácáte se ti v číslech a ještě jste nám nevysvětlil, jakým způsobem banka ty peníze "vytvoří".
Váš případný předpoklad, že dlužníci bance úvěry nebudou splácet není relevantní, protože v takovém případě můžu zase já předpokládat, že ti, co u banky peníze mají uloženy, je nebudou používat.

Otevření a vedení běžného účtu je služba, kterou banka poskytuje klientovi s vynaložením určitých nákladů. Potřebuje k tomu technické vybavení, personál a také musí hradit provozní náklady. Klient s otevřením účtu získá možnost bezhotovostních převodů i hotovostních vkladů a výběrů peněz v pobočkové síti banky i jinde.

Vážení zákazníci obchodních domů Kesco, možnost nákupu v našich prodejnách je služba, kterou naše obchodní domy poskytují klientům s vynaložením určitých nákladů. Potřebujeme k tomu technické vybavení, personál a také musíme hradit provozní náklady. Klient s otevřením prodejny získá možnost nákupu zboží, porovnávání a zkoumání jejich vlastností i kvalifikované odpovědi personálu.

Z tohoto důvodu bude od zítřejšího dne zpoplatněn vstup do prodejny částkou 30Kč a pobyt v prodejně delší než 90 minut poplatkem 15Kč za každých započatých 30 minut. Pro věrné klienty nabízíme výhodné balíčky, například balíček "Dvacet odpoledních hodin v Kescu" za výhodných 99Kč nebo balíček "Osahej si 100 produktů" za příznivých 199Kč.

Pokuud vám nepřijde absurdní první odstavec, neměly by vám přijít absurdní ani další dva. Jak by k tomu Kesco přišlo, kdybyste jen tak vlezli do prodejny, kde je personál, zboží, kde se topí, platí ochranka apod., když byste nic nekoupili? A přitom vám je personál kdykoliv k dispozici a můžete si nakoupit i 24 hodin denně.

Případně si namísto "běžný účet" doplňte třeba "účet Billa klubu". Ten vám v prodejně také vedou, platí v celé síti prodejen, s vedením prodejen i účtu jsou nepochybně také náklady a přesto lidem přijde normální, že za to nic neplatí a platí až za konkrétní služby, které využívají.

Záleží, na co ty vaše peníze jdou. Možná byste se divil. Na něco jde jen ta stovečka a třeba na radar, parlament, senát, vše okolo unie - tam tečou miliardy bez jakéhokoliv efektu. Pak byste zjistil , že ženská na sociálce má daleko vyšší produktivitu za nižší finanční ohodnocení než v kterékoliv bance, jen ji to nesmí zhatit hafo dalších školících středisek a rádobymanažerů a dalších neproduktivních složek.

No a co to vedení účtu u Billa karty? Když u nás budou 14 dní opravovat Billu, taky se žádné informace o tom, kolik jsem nasbíral Billa bodů apod. neztratí.

Mně argument na obhajování poplatků za vedení účtu připomíná Žlutý mor (telekomunisty), kteří ještě v dobách regulovaných cen pořád žbrblali, jak paušál 350Kč či kolik to bylo ani náhodou nepokryje jejich náklady na údržbu sítě a podobné kydy. Pak přišla konkurence a najednou se zjistilo, že to samé může jít skoro zadarmo. Já chápu, že banky budou žbrblat, jak je pro ně vedení účtu neuvěřitelně nákladné apod., protože jak jinak vás mají přesvědčit, abyste se nechali oškubat.
Ale že jim to někdo bude žrát, to mi rozum nebere.

Však se taky kromě vstupného chystají příplatky "za vedení účtu o zpětném prodeji elektrospotřebičů".