Hlavní navigace

Jak je to s poplatky a úroky z prodlení?

8. 1. 2009
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Každému se může stát, že opomene včas uhradit svůj závazek. Za pozdní úhradu pak většinou následuje sankce v podobě smluvních poplatků nebo sankčních úroků z prodlení. Na tyto sankce je sice zákonný nárok, ale není možné vybírat úroky z úroků.

Úrok z prodlení a poplatek z prodlení jsou zákonnými majetkovými sankcemi vůči dlužníkovi, který řádně a včas nesplní svůj peněžitý dluh. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení (není-li podle občanského zákoníku dlužník povinen platit poplatek z prodlení).

Kdy místo úroků poplatek z prodlení?

Na poplatky myslí přímo zákon. Výše poplatku z prodlení činí za každý den prodlení 2,5 promile (0,0025) dlužné částky, nejméně však 25 Kč za každý i započatý měsíc prodlení. Poplatek z prodlení se však uplatňuje pouze u stanovených nájemních smluv podle občanského zákoníku, a to vůči:

  • nájemci bytu, který nezaplatí nájemné nebo úhradu za poskytované služby spojené s užíváním bytu do 5 dnů po splatnosti;
  • nájemci, jenž je v prodlení s vrácením movité věci, kterou si od podnikatele pronajal (nájemce je povinen až do vrácení věci hradit jak nájemné, tak poplatek z prodlení);
  • bylo-li to dohodnuto, pak i vůči nájemci movité věci, jestliže se věc ztratila nebo byla zničena, a to dokud nájemce ztrátu nebo zničení věci pronajímateli neohlásil nebo dokud se o tom pronajímatel jinak nedozvěděl (pak se platí nájemné i poplatek z prodlení).

V ostatních případech se uplatňují pouze úroky z prodlení.

Automaticky, ale ne povinně

Právo na úroky z prodlení vzniká věřiteli přímo ze zákona, tedy automaticky. Smlouva nebo dohoda (např. o půjčce, kupní smlouva) proto nemusí obsahovat ujednání o povinnosti platit úrok z prodlení pro případ prodlení dlužníka s plněním peněžitého závazku (dluhu). To, že věřitel po vás uplatňuje úroky z prodlení, je jeho právem věřitele, nikoliv povinností.

Úrok z prodlení se počítá za dobu od prvního dne prodlení dlužníka (t.j. ode dne následujícího po dni, kdy mělo být nejpozději zaplaceno) do uspokojení pohledávky věřitele, tedy do dne zaplacení, ačkoliv se v praxi objevují i názory, že úrok z prodlení přísluší jen do dne předcházejícího dni zaplacení dluhu.

Snížení ano, zvýšení ne

Výši úroků z prodlení nelze ve vztazích podléhajících občanskému zákoníku (nebo zákoníku práce) jednostranně stanovit, ani smluvně dohodnout, vždy je nutno uplatnit výši jednotně určenou obecně závazným právním předpisem.

Nicméně věřitel po vás nemusí chtít zaplacení plné výše úroků. Snížení celkové částky může věřitel dosáhnout například tím, že by požadoval úroky v předepsané výši jen za určitou část prodlení, nikoliv za celou dobu prodlení. Věřitel tak může část úroků z prodlení dlužníkovi odpustit. Ovšem zvýšení částky úroků z prodlení je vyloučeno.

Úroky z prodlení činily do 27. dubna 2005 ročně dvojnásobek diskontní sazby stanovené Českou národní bankou a platné k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu. Procentní sazba úroků zůstávala pro konkrétní případ (započatého a trvajícího) prodlení stejná, i když se později změnila diskontní sazba České národní banky. Někdy to bylo výhodné pro věřitele, jindy pro dlužníka. Záleželo jen na tom, zda došlo ke snížení nebo zvýšení diskontní sazby.

Rozlišujte prodlení započaté před a od 28. dubna 2005

Od 28. dubna 2005, jak už jsme naznačili, došlo k výrazné změně – výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. Byl tedy podstatným způsobem změněn dosavadní způsob výpočtu úroků z prodlení. Jednak se v daném období zvýšil majetkový postih dlužníků a jednak už se od té doby neuplatňuje neměnná výše úroků z prodlení.

V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Úroková sazba za prodlení se tedy event. mění vždy k 1. lednu a 1. červenci kalendářního roku. Při vzniku prodlení se výše úroku z prodlení neodvíjí od repo sazby platné v první den prodlení, ale od repo sazby, která platila pro první den toho kalendářního pololetí, v němž prodlení nastalo.

Výše úroků z prodlení se řídí novými pravidly (tedy nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb.), nastalo-li prodlení s plněním peněžitého dluhu ode dne 28. dubna 2005. Výše úroků z prodlení, k němuž došlo přede dnem 28. dubna 2005, se řídí dosavadními (dřívějšími) pravidly dle „staré právní úpravy“ (tedy nařízením vlády č. 142/1994 Sb., v (původním) znění před 28. dubnem 2005).

Určující je první den prodlení, nikoliv období trvání prodlení. Je třeba rozlišovat, kdy k prodlení došlo.

  • Jestliže prodlení nastalo kdykoliv před 28. dubnem 2005 (tedy naposledy dne 27. dubna 2005), vypočte se úrok z prodlení vždy podle dřívější právní úpravy a výše úroků z prodlení se nemění, zůstává stejná po celou dobu (započatého a trvajícího) prodlení.
  • Jestliže prodlení nastalo kdykoliv od 28. dubna 2005 (tedy počínaje tímto dnem), vypočte se úrok z prodlení vždy podle nové (aktuální) právní úpravy, přičemž výše úroků se může měnit, a to vždy k 1. dni kalendářního pololetí podle aktuální výše repo sazby ČNB.

Příklad (resp. návod vyvracející mylnou domněnku z praxe): Pokud byl určitý peněžitý závazek (dluh) splatný např. 1. dubna 2005 a dlužník jej neuhradil, pak se mu počítá úrok z prodlení za celou dobu prodlení stále podle staré právní úpravy, i když dluh vyrovná kupř. v březnu r. 2009. Nebude tomu tedy tak, že úrok z prodlení příslušející od prvního dne prodlení do dne 27. dubna 2005 se vypočte podle staré právní úpravy a úrok z prodlení od 28. dubna 2005 již podle nové právní úpravy. Pro uplatnění té které právní úpravy je rozhodující, kdy nastalo prodlení, nikoliv kdy toto prodlení trvalo.

Aktuální sazba úroků z prodlení (v době od 1. ledna do 30. června 2009) činí 9,25 % ročně (jde o reposazbu 2,25 %, stanovenou ČNB s účinností od 18. prosince 2008 a platnou nadále i k 1. lednu 2009, navýšenou o 7 procentních bodů.)

Vývoj výše úroků z prodlení
Období od – do Roční výše úroku z prodlení (v %)
1. 1. 1966 – 14. 7. 1994 3
15. 7. 1994 – 23. 10. 1994 16
24.10.1994 – 25. 6. 1995 17
26. 6. 1995 – 20. 6. 1996 19
21. 6. 1996 – 26. 5. 1997 21
27. 5. 1997 – 13. 8. 1998 26
14. 8. 1998 – 26. 10. 1998 23
27. 10. 1998 – 22. 12. 1998 20
23. 12. 1998 – 11. 3. 1999 15
12. 3. 1999 – 2. 9. 1999 12
3. 9. 1999 – 26. 10. 1999 11
27. 10. 1999 – 22. 2. 2001 10
23. 2. 2001 – 26. 7. 2001 8
27.7. 2001 – 29. 11. 2001 8,5
30.11.2001 – 21. 1. 2002 7,5
22. 1. 2002 – 31. 1. 2002 7
1.2. 2002 – 25. 4. 2002 6,5
26. 4. 2002 – 25. 7. 2002 5,5
26. 7. 2002 – 31. 10. 2002 4
1. 11. 2002 – 30. 1. 2003 3,5
31. 1. 2003 – 25. 6. 2003 3
26. 6. 2003 – 31. 7. 2003 2,5
1. 8. 2003 – 24. 6. 2004 2
25. 6. 2004 – 26. 8. 2004 2,5
27. 8. 2004 – 27. 1. 2005 3
28. 1. 2005 – 31. 3. 2005 2,5
1. 4. 2005 – 27. 4. 2005 2
28. 4. 2005 – 30. 6. 2005 9,5
1. 7. 2005 – 31. 12. 2005 (2. pololetí r. 2005)
8,75
1. 1. 2006 – 31. 12. 2006 (1. a 2. pololetí r. 2006)
9
1. 1. 2007 – 30. 6. 2007 (1. pololetí r. 2007)
9,5
1. 7. 2007 – 31. 12. 2007 (2. pololetí r. 2007)
9,75
1.1. 2008 – 30. 6. 2008 (1. pololetí r. 2008)
10,5
1. 7. 2008 – 31. 12. 2008 (2. pololetí r. 2008)
10,75
1. 1. 2009 – 30. 6. 2009 (1. pololetí r. 2009)
9,25

Zdroj: www.cnb.cz, autor

Zákaz anatocismu (zákaz braní úroků z úroků)

Při prodlení se zaplacením úroků z prodlení nemá věřitel právo požadovat z nich další úroky z prodlení. Včasné nesplacení úroků z prodlení z dlužné částky je totiž prodlením s plněním příslušenství pohledávky, nikoliv s plněním vlastního dluhu.

skoleni_15_4

Soudní vymáhání není zpravidla zpoplatněno

Úroky z prodlení jsou příslušenstvím pohledávky. Je-li dlužná peněžitá částka vymáhána soudně, nevyměřuje se z jejího příslušenství soudní poplatek. Soudní poplatek se z příslušenství vyměřuje jen v případech, je-li příslušenství samostatným předmětem řízení; tedy např. pokud by dlužník uhradil dluh, ale nikoliv jeho příslušenství, požadované věřitelem, který by je následně vymáhal soudní cestou.

Požadované nároky formulujte přesně

Při sestavování žalobních návrhů, jakož i v dalším průběhu soudního řízení, je třeba věnovat náležitou pozornost a péči formulaci žalobního petitu (tj. navrhovaného výroku soudu), pokud jde o přiznání a vymáhání úroků z prodlení. Bez dalšího nelze opisovat zažitá a překonaná znění žalobních petitů, mnohdy ještě v praxi obsažená v užívaných vzorech soudních podání. Žalobní návrhy je třeba (pokud se tak dosud nestalo…) přizpůsobit nové aktuální právní úpravě, popř. zkombinovat dřívější způsob vyjádření úroků z prodlení s vyjádřením úroků dle novelizovaného znění. Lze navíc doporučit před vyhlášením rozhodnutí soudu prvního stupně upřesnit dosavadní – k příslušnému dni vzniklé úroky z prodlení konkrétní vypočtenou částkou.

Platili jste někdy úrok z prodlení?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).