Spočítejte si...

Zavřít

Pomůže výuka finanční gramotnosti na školách nebo jde o vyhozené peníze?

Finanční gramotnost je nezbytná, aby se člověk uměl v oblastí financí správně rozhodnout. Naučí to však naše děti škola? Možná by si někteří mohli zamést před vlastním prahem.

Téměř 50 let tvrdé totality zanechalo českému národu nesmazatelné stopy. A opětovný návrat do „kapitalismu“ neproběhl úplně podle představ. Z bouřlivých 90. let těžily nově vzniklé společnosti, a to především z bezmezné důvěry lidí a jejich neschopnosti analyzovat jednotlivá finanční rizika. Období mezi léty 2000–2010 bylo zase charakteristické rozvojem různých nebankovních společností, které se neštítily dopouštět ani lichvářství (právní definice však umožňuje různé výklady tohoto pojmu) a dlužníka často připravily o většinu jeho majetku. 

V tom jim také „pomáhali“ exekutoři, jejichž moc v uplynulém období rapidně narostla. To vše ale nebyl velký problém, protože se zdálo, že naše ekonomika se vyznačovala vysokým hospodářským růstem a nízkou nezaměstnaností. Hrubý domácí produkt v roce 2006 (po revizi ČSÚ) vzrostl o 7 % a v roce 2007 o 5,7 %.  V roce 2008 v druhém pololetí se začala krize zvolna projevovat a naplno udeřila v roce 2009, načež nastal propad HDP ve výši 4,7 %. Selhalo také ministerstvo financí, které plánovalo rozpočet s vysokým hospodářským růstem.

Co je však důležité, že nezaměstnanost vzrostla z 5 % v roce 2008 až na dvojnásobek. Mnoho rodin se ocitlo ve složité životní situaci, kterou některé z nich řešily krátkodobě  v podobě nevýhodného zadlužování, což je jen zavedlo do větších problémů. Exekutoři mají díky tomu žně a počet exekucí narůstá. V minulém roce jich bylo neuvěřitelných 936 000, což bylo o 243 000 více než v roce 2010. Otázka finanční gramotnosti obyvatel se proto znovu dostává do popředí.

Co je finanční gramotnost? 

Na téma finanční gramotnosti existují nejrůznější definice.  Obecně ji lze definovat jako takové chování člověka, které se projevuje racionalitou, uvážeností a vztahem na dlouhodobý horizont. Trochu obšírněji řečeno – člověk by měl jednat tak, aby během svého života nedostal do výraznějších finančních problému, a pokud ano, tak aby měl tato rizika dostatečně vykrytá (ať už formou pojištění nebo adekvátní finanční rezervy). 

Pokud se na ni podíváme z pohledu celé ekonomiky, je velmi důležitá, neboť větší finanční gramotnost obyvatelstva vede k vyšší tvorbě úspor, které jsou alokovány do výnosnějších a „produktivnějších“ investic s přiměřeným rizikem. V dlouhodobém horizontu pak má finanční gramotnost vliv na bohatnutí celé společnosti. Sám Alan Greespan, bývalý guvernér centrální banky FED, řekl: Problémem dnešní generace a jejich hospodaření je nedostatek finanční gramotnosti.

Definice finanční gramotnosti

Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat svůj osobní či rodinný rozpočet. Finanční gramotnost je specializovanou součástí širší ekonomické gramotnosti, která navíc zahrnuje např. schopnost zajistit si příjem, zvažovat důsledky osobních rozhodnutí na současný a budoucí příjem, orientaci na trhu pracovních příležitostí, schopnost rozhodovat o výdajích apod.

Autor: Národní ústav odborného vzdělání (NÚOV)

Finanční gramotnost na školách 

Ministerstvo školství společně s Ministerstvem financí začalo už v roce 2006 vážně přemýšlet nad tím, že by se finanční gramotnost vyučovala na školách. Ministerstvo financí ve spolupráci s Ministerstvem školství vytvořilo v roce 2006 tzv. standardy finanční gramotnosti, které popisují cílový stav finančního vzdělávání, tedy, co by měli žáci, resp. občané znát, umět a dovést v oblasti osobních financí, uvedl Lukáš Hula z NÚOV.

Hula také podotkl, že předmět finanční gramotnost není v současné době na základních školách vyučován jako samostatný vzdělávací obor, ale vyučován v rámci vzdělávacího oboru matematika a její aplikace. (Pozn. red.: Některé základní školy finanční gramotnost vyučují v rámci Občanské nauky.) Na prvním stupni je součásti vzdělávacího oboru „Člověk a jeho svět“ a na stupni druhém v oboru „Člověk a společnost“, už je však volitelný.

U středních škol je situace následující: Pro oblast středního vzdělávání byl standard povinně zakomponován (počínaje rokem 2007 až do roku 2010) do všech rámcových vzdělávacích programů, podle nichž střední školy nejpozději do dvou let zahajují výuku žáků dle vlastních školních vzdělávacích programů. Výuka finanční gramotnosti nám tak nabíhá ve středním vzdělávání postupně již od září 2009, uvedl Hula. 

A jaké znalosti by měl mít „absolvent“ tohoto předmětu? Hula odpovídá: Žák má mít na konci docházky do ZŠ vědomosti o nakládání s penězi, hospodaření domácnosti, jak sestavit rozpočet domácnosti, co jsou finanční produkty, funkci bank, pojišťoven apod.

Podle pracovních sešitů, které zpracovala Česká národní banka, se zdá, že výuka jde skutečně správným směrem. Žáci se naučí, jak vypočítat náklady u úvěrů nebo výnosnost jednotlivých investic viz obrázek.


Česká národní banka

Ukázka z pracovního sešitu s názvem „Finanční a ekonomická gramotnost“ 

Je otázkou, zdali výuka finanční gramotnosti skutečně dětem nějak pomůže. To budou moci odborně posoudit až další generace, kteří si tímto předmětem projdou. Co však podle zkušenosti učitelů chybí, je větší interaktivita, která by žáky více zapojila a zábavnou formou by jim vysvětlila fungování finančního trhu. Žáci by kupříkladu mohli za plnění úkolů při tomto předmětů dostávat virtuální peníze, které by mohli zhodnotit v internetové aplikaci, kde bude možné si  peníze uložit do akcií, dluhopisů nebo na běžné účty. Nejlepší student ze třídy by každý rok dostal nějakou drobnou odměnu. Zkrátka zapojit studenty do předmětu finanční gramotnosti dle přísloví Jana Amose Komenského „škola hrou“. Problém je, že jen hrstka učitelů se dokáže zorientovat v nabídce finančních služeb. A nelze jim to mít za zlé, už teď mají co dělat, aby časově zvládli vlastní předměty.

Nadčasové názory Tomáše Bati (i na finanční gramotnost)

Příčinou krise je morální bída. Přelom hospodářské krize? Nevěřím v žádné přelomy samy od sebe. To, čemu jsme zvykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek.

V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku.

Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující, dělat to, co nás pozvedlo z poválečné bídy, pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání.

Máte pravdu, je třeba překonat krisi důvěry, technickými zásahy, finančními a úvěrovými ji však překonat nelze, důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem.

Závěr

Zdá se, že můžeme ministerstvo financí pochválit za snahy o výuku tohoto předmětu. Na druhé straně lze také jako absurdní, že o výuce finanční gramotnosti neustále mluví instituce (ministerstvo financí), která není schopna dlouhodobě udržovat vyrovnaný státní rozpočet.  Kdyby takto dlouhodobě hospodařila rodina, nejspíše by se v brzké době ocitla v osobním bankrotu. Čtete více: Veřejné finance? Větší průšvih, než si myslíte!

Co tedy může udělat stát pro posílení finanční gramotnosti? Možná by skutečně měl začít u sebe a  dodržovat vyrovnaný rozpočet a nastavit takové podnikatelské a ekonomické prostředí, které by bylo transparen­tní a vedlo k vytváření dalších pracovních míst. To všechno bohužel v naší zemi nemáme.  Více v článku: Byrokracie a korupce. V Česku se prostě podniká těžce.

Můžeme se poučit například od Spojených států, kde od roku 2000–2010 vzrostly veřejné (federální) výdaje o 4,9 % ročně, zatímco soukromý sektor rostl každoročně jen o 1,4 % . Suma sumárum: americká ekonomika se socializuje a nelze čekat, že nezaměstnanost znovu klesne na předkrizové hodnoty. Čtete také: Konec amerického snu. Globální lídr jde vstříc socialismu. Proto současné zvyšování daňového zatížení spíše situace dlouhodobě zhoršuje. Čtete také: Kalkulačka: jak se změní vaše mzda v roce 2014?

Nová místa v naší ekonomice budou proto vznikat jen obtížně a nemálo dlouhodobě nezaměstnaných lidí se stane oběťmi některých pochybných a nenasytných úvěrových společností. Často totiž nevidí jiné východisko než svou či rodinnou situaci vyřešit právě půjčkou.

28 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 23. 4. 2012 18:52