Pomůže české ekonomice zkrácení pracovního týdne?

Česko se stále potýká s rostoucí nezaměstnaností. V důsledku dopadů hospodářské krize na český pracovní trh Ministerstvo práce a sociálních věcí odhaduje, že kvůli přibývajícímu počtu lidí bez práce dosáhnou v letošním roce výdaje na tyto dávky 15,034 miliardy korun.

Zkrácený týden, nazývaný také kurzarbeit, který úspěšně funguje v Německu, představuje levnější variantu než vyplácení podpor v nezaměstnanosti. Zaměstnanci by se ve volných dnech mohli například účastnit vzdělávacích či rekvalifikačních kurzů, které by hradil stát. Pracovníkovi na nucené dovolené by vyplácel šedesát procent platu zaměstnavatel a dvacet procent stát. Podobné téma: Za jakých podmínek lze převádět a proplácet nevyčerpanou dovolenou?

Podniky návrhy vítají

Podnikatelé by zavedení systému chtěli uvést do života co nejdříve, protože věří, že by jim mohl pomoci udržet kvalifikované pracovníky a zároveň snížit jejich finanční náklady. Josef Středula, předseda největšího odborového svazu KOVO, řekl pro finanční server Měšec.cz: Kurzarbeit může být praktikován ve všech průmyslových odvětvích, zejména ve výrobě a při restrukturalizaci firem. V průmyslu, kde nyní pracuje zhruba 350 tisíc zaměstnanců, by se to týkalo zhruba 30 až 50 tisíc lidí. Pokud by se zaměstnanec, který přistoupí na zkrácenou pracovní dobu, rekvalifikoval, pobíral by po dobu rekvalifikace 100 % mzdy, ostatní 80 procent. Podobné téma: Zaměstnavatel je v konkurzu? Máte nárok na peněžitou pomoc

Podle Středuly, který systém „kurzarbeit“ sledoval podrobně v Německu, u našich západních sousedů je jen v automobilovém průmyslu zapojeno do systému 110 tisíc lidí. Navíc tam zaměstnanci, zaměstnavatelé a regiony přispívají přesně určeným procentem do zvláštního fondu. Tím se vytváří finanční pojistka pro případ nárůstu rekvalifikovaných.

Jakákoliv pomoc státu se cení a v tomto složitém období dvojnásob. Je dobré, když firmy, které se kvůli poklesu odbytu dostaly do přechodných finančních problémů a bojují o svoji další existenci, cítí, že stát za nimi stojí, dodává prezident Hospodářské komory Petr Kužel. Zkrácení pracovního týdne by podle jeho slov nemělo dále zatížit státní rozpočet, ale využít některého z evropských opatření určených na pomoc při udržení zaměstnanosti, například prostředků z Evropského globalizačního fondu. Podobné téma: Kdo a proč je nekalou konkurencí na trhu práce?

Budeme si muset počkat!

Systém, který už funguje úspěšně v Německu, má v Česku slušnou naději na zavedení. Neodmítá ho ani ministerstvo financí, které na něj bude muset najít ve státním rozpočtu peníze. Jestliže mi někdo řekne, jaké konkrétní výhody kurzarbeit přinese, nebudu proti. Nelze však pouze bez přemýšlení použít něco, co funguje v jiné zemi, uvedl ministr financí Eduard Janota.

Na schůzce s odboráři a zaměstnavateli jsme se dohodli, že budeme myšlenku kurzarbeitu dál rozpracovávat. Protože ale bude nutné změnit legislativu, nedokážu si představit, že systém začne platit dřív než v polovině roku 2010, dodává vrchní ředitelka ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Marie Bílková. A tisková mluvčí resortu Šárka Filipová pro Měšec.cz řekla: O termínech, formě, případné adaptaci německého způsobu úpravy pracovního týdne na české podmínky je z pohledu MPSV předčasné mluvit.

Podmínky fungování ministerstvo zatím řeší. Už nyní je však jasné, že půjde o časově omezenou podporu všech firem, které splní určité požadavky – nebudou mít u státu dluhy a bude u nich zaručena určitá perspektiva fungování. Čili, kurzarbeit nemá hrát roli poslední šance firem na přežití. Zavedení systému by mělo také omezit zneužívání podpor v nezaměstnanosti. Musela by se při tom vyřešit celá řada věcí, mimo jiné soulad s pravidly pro poskytování veřejné podpory, finanční prostředky na zajištění tohoto způsobu práce a také časový harmonogram, aby případné opatření mělo v době, kdy by mohlo začít platit, ještě opodstatnění. Roli by samozřejmě hrály i personální kapacity úřadů práce, které by zajišťovaly rekvalifikace. Podobné téma: Nevystačíte se mzdou? Postarejte se sami

Co to bude stát?

Někteří ekonomové zastávají názor, že případné zavedení „kurzarbeit“ zatíží státní rozpočet zvýšeným počtem lidí, kteří budou mít nárok na sociální dávky. Snížením příjmu o 20 procent mohou spadnout do sociální sítě, čímž se jim například zvýší přídavky na děti nebo adresné dávky, jakou je třeba příspěvek na bydlení. Týká se to především zaměstnanců s nízkými příjmy, kteří žijí v bytech s neregulovaným nájemným.

U nás je praxe taková, že propuštěný zaměstnanec se zaregistruje na úřadu práce a pobírá dávky v nezaměstnanosti, čili nesouhlasím s tvrzením, že zavedením systému by se zvýšily sociální dávky. Zaměstnancům Firmy Bosch v Německu při restrukturalizaci firmy se díky systému snížila mzda o 7 %, v téže firmě působící v Česku si propuštění zaměstnanci pohoršili o 75 procent, protože výše dávek v nezaměstnanosti u nich činí zhruba 25 procent předchozí mzdy, tvrdí Středula.

Jak to řeší sousedi?

Pro poskytnutí podpory při práci na zkrácenou pracovní dobu musí být splněny následující podmínky:

  • K pracovnímu výpadku dojde z hospodářských důvodů nebo z důvodu neodvratné události.
  • Pracovní výpadek je nevyhnutelný a podnik udělal vše pro to, aby ho zmírnil nebo odstranil (například v určité míře využitím dovolené na zotavenou nebo čerpáním napracované pracovní doby.
  • Pracovní výpadek je přechodné povahy a v době pobírání podpory lze v zásadě opět počítat s přechodem na běžnou pracovní dobu.
  • Pracovní výpadek byl ohlášen agentuře práce.
  • Po začátku pracovního výpadku zaměstnanec pokračuje v zaměstnání zakládajícím pojistnou povinnost a nedojde k propuštění.
  • Pracovní výpadek musí vést minimálně u třetiny zaměstnanců k výpadku výdělku v rozsahu minimálně 10 procent jejich hrubého měsíčního výdělku.

Do konce roku 2010 se poskytuje podpora při práci na zkrácenou pracovní dobu také tehdy, jestliže je výpadkem výdělku postižena méně než třetina zaměstnanců. Podniky, které tzv. třetinovou podmínku nesplňují, mohou vyplácet podporu při práci na zkrácenou pracovní dobu jednotlivým zaměstnancům, u nichž dochází k výpadku výdělku vyššímu než deset procent jejich hrubého měsíčního výdělku. Zaměstnavatel má při ohlašování pracovního výpadku možnost se rozhodnout, zda využije prominutí třetinové podmínky, nebo bude postupovat podle původní úpravy a při splnění třetinové podmínky bude moci vyplácet podporu při práci na zkrácenou pracovní dobu i dalším zaměstnancům, kteří jsou postiženi výpadkem výdělku ve výši 10 % nebo nižším.

Anketa

Uvítali byste zavedení „kurzarbeit“?

58 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 17. 9. 2009 18:25