Pokud daně budou reformovány, polepšíte si i přes růst DPH

Porovnali jsme dopad sjednocení DPH s chystanými změnami u daně z příjmů. Kdo má děti, ten na reformě měsíčně vydělá několik stokorun.

Dnes budeme velmi odvážní. Pokusíme se vám ukázat, jak kombinace vládou chystaných daňových změn dopadne na vaši peněženku. Na jedné straně budeme poměřovat efekt sjednocování sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) s dopady daňové reformy na zaměstnanecký plat na straně druhé.

Nehádáme

Z čeho budeme vycházet? U změn daně z příjmů je to jednoduché, tam vycházíme z návrhu ministerstva financí, který je zvláště pro zaměstnance natolik podrobný, že změny můžeme zachytit zcela přesně (samozřejmě pokud nedojde ke změnám). Shrňme, že největšími chystanými změnami jsou zrušení konceptu superhrubé mzdy a návrat ke klasické hrubé mzdě, růst daňové sazby z 15 na 19 procent a růst zdravotního pojištění hrazeného zaměstnancem. Tyto parametry mají začít platit od roku 2013. Jejich dopad na čistou mzdu jsme si vyčíslili již v článku Daňová reforma v roce 2012: zdražení i úspory pro běžné lidi (výpočty).

Dopady sjednocování sazby DPH na 17,5 % (růstu spodní z 10 na 14 % v roce 2012 a na 17,5 % v roce 2013 a snížení horní z 20 na 17,5 % v roce 2013) se samozřejmě přesně vyčíslit nedají. Dají se ale vcelku přesvědčivě odhadnout. K tomu potřebujete důvěryhodná data. Ta má Český statistický úřad v podobě Statistiky rodinných účtů (SRÚ). Protože „vyrobit“ tato data trvá značnou dobu, jsou nejaktuálnější za rok 2009.

Nicméně, že jde o relevantní data, přesvědčují fakta – toto pravidelné šetření porovnává skutečné výdaje takřka 3000 domácností, které roztřiďuje dle jejich ekonomické aktivity (počet lidí v domácnosti, věk, jejich rodinné a ekonomické postavení) Spektrum využití výsledků SRÚ je velice široké, slouží především jako podklad pro kvalifikované rozhodování při realizaci sociální politiky státu, pro sociální a ekonomický výzkum, pro interní využití v Českém statistickém úřadě a také pro mezinárodní srovnání, uvádí ČSÚ v metodických pokynech k SRÚ.

Právě z těchto pokladů vypočítal Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) dopady sjednocení sazeb DPH na příjmy jednotlivých domácností a z těch mi také budeme dále vycházet.

Slábnoucí zdražování

Ekonomové Libor Dušek a Petr Janský z IDEA zveřejnily 15. března letošního roku studii pod názvem Jak by sjednocení DPH na 17,5 % dopadlo na domácnosti a veřejné rozpočty. Najdete tu konkrétní metodiku výpočtů a první tabulka vám odpoví na otázku, do jaké míry trh okopíruje růst spodní a mírný pád horní sazby. Ekonomové počítají s tím, že růst spodní sazby v roce 2012 z 10 na 14 % se projeví kumulovaným růstem cen v této sazbě o 3,6 % a následný růst na 17,5 % se má projevit růstem cen oproti dnešnímu stavu o 6,8 %. Snížení horní sazby o 2,5 % se má v roce 2014 na cenách v této sazbě projevit poklesem o 2,1 %.

Vyčíslení dopadů sjednocení sazeb DPH na výdaje domácností ukazují další tabulky. Vyplývá z nich, že největší zdražení pocítíme v roce 2013, ale dále v čase trh změny změkčí a v roce 2015 bude zdražení oproti současnému stavu menší než bezprostředně po účinnosti změn. Například zaměstnanci s vyšším vzděláním si tak v roce 2012 připlatí 316 korun, v roce 2013 577 korun, v roce 2014 196 korun a v roce 2015 to má být 215 korun navíc.

U důchodců se projeví ještě postupná valorizace důchodů (s mimořádnou studie nepočítá) a sjednocení sazeb by na ně mělo dopadnout v roce 2012 zdražením o 132 korun, v roce 2013 o 127 korun, v roce 2014 by si dokonce měli přilepšit o 171 korun a v roce 2015 by měli přijít jen o 7 korun oproti nynějšímu stavu.

Odhadovaný dopad na vaši peněženku zjistíte z následující tabulky. Ta ukazuje, jak v jednotlivých letech po zavedení změn u DPH, stoupnou výdaje domácností v závislosti na počtu dětí. Samotná studie ukazuje také dopady na skupiny rozdělené podle příjmů nebo vzdělání.

Jak se změny DPH projeví v rodinném rozpočtu
Počet dětí Zvýšené výdaje 2012 Zvýšené výdaje 2013 Zvýšené výdaje 2014 Zvýšené výdaje 2015
0 201,26 Kč 290,75 Kč – 24,95 Kč 83,32 Kč
1 278,41 Kč 537,42 Kč 181,68 Kč 198,74 Kč
2 367,20 Kč 685,23 Kč 283,77 Kč 292,32 Kč
3 366,57 Kč 683,38 Kč 291,32 Kč 295,76 Kč
4 331,49 Kč 726,04 Kč 262,93 Kč 270,47 Kč

Zdroj: Studie IDEA

Dítě vás dostane do plusu

S údaji z této tabulky nyní porovnáme dopady chystaných změn v oblasti daně z příjmů. Než se k tomu dostaneme, zopakujme si základní věci.

V roce 2012 se mají změnit dvě věci. Sleva na poplatníka se vrátí na úroveň roku 2010 a měsíčně si tak každý od daně odečte o sto korun více (tzv. povodňová stokoruna platí jen pro rok 2011). Dále, jako kompenzace za růst DPH, má vzrůst daňová sleva na dítě o 150 korun měsíčně. Od roku 2013 má pak přijít celý balík opatření, který s sebou pro zaměstnance nese především zrušení konceptu superhrubé mzdy, zvýšení sazby z 15 na 19 % a zvýšení sazby zdravotního pojištění odváděného zaměstnancem ze 4,5 na 6,5 %.

I když ve vás tyto změny mohou vyvolávat negativní očekávání, opak bude pro většinu z vás pravdou. Vypočetli jsme to již dříve a ukáží vám to také následující tabulky. V nich je vyčíslen rozdíl mezi dopady sjednocení sazby DPH a dopadem změn u daně z příjmů. Z výsledků lze jednoznačně říci, že kdo má dítě, ten na chystaných změnách i přes růst spodní sazby DPH vydělá.
Tabulky ukazují tři příklady. Rodinu s nízkým (jeden člen domácnosti má příjem 15 000 korun, druhý 10 000 korun), středním (23 000 a 18 000 korun) a vysokým příjmem (40 000 a 25 000 korun).

Jak se změny v daňovém systému projeví na rozpočtu domácnosti s hrubým příjmem 25 tisíc
Počet dětí Změna 2012 Změna 2013 Změna 2014 Změna 2015
0 – 1 Kč – 236 Kč 80 Kč – 28 Kč
1 149 Kč – 86 Kč 230 Kč 122 Kč
2 299 Kč 64 Kč 380 Kč 272 Kč
3 449 Kč 214 Kč 530 Kč 422 Kč
4 599 Kč 364 Kč 680 Kč 572 Kč

Domácnost s nízkými příjmy je na tom z porovnávaných příkladů nejhůře. To je zapříčiněno tím, že při příjmu do 10 tisíc hrubého se změny u daně z příjmů projevují negativně. Stejně jako u ostatních příjmových skupin se zde naplno projevuje zvýšení zdravotního pojištění, které ale není vykompenzováno nižší daní jako u vyšších příjmů (do zhruba 40 tisíc hrubého) a tak hrubá mzda 10 000 korun bude po reformě v čistém o 160 korun nižší, než je ta nynější.

Jak se změny v daňovém systému projeví na rozpočtu domácnosti s hrubým příjmem 41 tisíc
Počet dětí Změna 2012 Změna 2013 Změna 2014 Změna 2015
0 – 1 Kč 64 Kč 380 Kč 272 Kč
1 149 Kč 214 Kč 530 Kč 422 Kč
2 299 Kč 364 Kč 680 Kč 572 Kč
3 449 Kč 514 Kč 830 Kč 722 Kč
4 599 Kč 664 Kč 980 Kč 872 Kč

Oba příjmy v této skupině se pohybují nedaleko od průměrného platu a právě v této oblasti jsou změny u daně z příjmů nejpřívětivější, přilepšení se pohybuje kolem 200 korun za měsíc a právě to se v tabulce projevuje.

Jak se změny v daňovém systému projeví na rozpočtu domácnosti s hrubým příjmem 65 tisíc
Počet dětí Změna 2012 Změna 2013 Změna 2014 Změna 2015
0 – 1 Kč – 176 Kč 140 Kč 32 Kč
1 149 Kč – 26 Kč 290 Kč 182 Kč
2 299 Kč 124 Kč 440 Kč 332 Kč
3 449 Kč 274 Kč 590 Kč 482 Kč
4 599 Kč 424 Kč 740 Kč 632 Kč

Zde se naopak projevuje 40tisícový plat, který bude v roce 2013 oproti dnešku znamenat minus 10 korun.

9 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 8. 9. 2011 8:23