Názory k článku
Škodu způsobenou v zaměstnání dobrá pojistka zaplatí

Bylo by dobré se trochu víc věnovat těm výlukám - jeden typický případ:
Řidič vysokozdvižného vozíku si uzavřel tuto pojistku pro případ škod, které by mohl způsobit ve skladu (včetně zahrnutí pojištění motorových vozidel). Při manipulaci s paletou z ní spadlo zboží a poškodilo se. Pojišťovna odmítla škodu uhradit, protože se jednalo o "škodu na dopravovaném nákladu", která byla z pojistky vyloučena.

Ano, na trhu není jen jedna pojišťovna, ale zrovna "škoda na dopravovaném nákladu" je velmi častou výlukou z tohoto pojištění u více pojišťoven.

Tady zrovna pojišťovna trochu ulítla. Přepravované věci jsou skutečně ve výluce, ale zrovna tento případ není přeprava. Je to manipulace se zbožím. Ekonor přece není určen k přepravě věcí. Z praxe vím, že právě ženský na ekonorech si toto pojištění uzavírají a pojišťovna to hradí. Také to dost často využívají.

Tak téhle pojišťovny (a hlavně tohohle likvidátora) se držte :D
Ono dost záleží právě na likvidátorovi - pokud naloží paletu na VZV a veze jí několik set metrů skladem aby jí pak naložil na náklaďák - je už to přeprava nebo stále manipulace? A co když jí poveze do jiného skladu na druhém konci areálu (ve velkých areálech to může být i několik kilometrů), je už to doprava nebo stále ještě manipulace?
Ono když se člověk podívá do jakékoliv pojistné smlouvy tak zjistí, že pojišťovna nemusí plnit vlastně skoro za nic :(

Vézt zboží na VZV několik km není ani doprava, ani manipulace, ale totální debilita (kterou nejspíš vymyslel nějaký absolvent VUMLu, pardon, držitel titulu MBA), k tomu VZV opravdu neslouží.

To jistě, ovšem to neznamená, že se to někde neděje. Spíš jsem to chtěl uvést jako příklad, kolik (desítek, stovek, tisíc) metrů je ještě manipulace a kolik už doprava?

Toto pojištění, tedy spíše podmínky , mají všechny pojišťovny úplně stejný. Také to vychází z jednoho konkrétního zákonu, a to zákoníku práce. Liší se pouze cenou, spoluúčastí , a mají různé varianty.

Ze zákona vychází pouze to, co všechno může zaměstnavatel po svém zaměstnanci požadovat - tedy maximální limit 4,5 násobek mzdy (kromě případů kdy je škoda způsobena úmyslně, pod vlivem alkoholu a pod) a také v jakém případě (prokázané zavinění, podepsaná hmotná odpovědnost, ...).
Ovšem pojistná smlouva je dohoda mezi pojišťovnou a zaměstnancem jaká všechna rizika bude pojišťovna ochotna převzít a jaká plně ponese zaměstnanec sám (např. to, zda bude zahrnuto řízení motorového vozidla, zmíněná přeprava nákladu a další rizika).

Odpovědnost obecně je velmi složitá věc, ale min. v 90% případů ji lze vyložit oboustranně.

Ano, tech vyluk je presprilis,namatkou jsem nasel podminky koop:
Článek II. Výluky zpojištění
g) vadnou manuální prací při montážích, opravách, úpravách astavebních pracích,
l) zanedbáním předepsané obsluhy aúdržby,
Neco pokazim, ci udelam zmetek nebo umoznim vyrobeni zmetku a ...
Zejmena bod l mi pripadne aplikovatelny na vse.Kdy zpusobim skodu:no vesmes tehdy,kdy neco podcenim, zanedbam,nevsimnu si,zmylim se. V tom pripade je zbytecne se pojistovat

Bohužel je to tak. Aktuálně je tohle pojištění dobré hlavně pro administrativní pracovníky, kteří zapomenou včas poslat peníze finančnímu úřadu / zdravotní pojišťovně,... a v důsledku toho je firmě udělena pokuta / penále.

Asi jak kde. Ale setkal jsem se s mnoha událostmi kde zrovna toto bylo bez problémů plněno

doporučuji přečíst §250 až §255 zákoníku práce. Budete se možná divit, za co vše je zaměstnanec odpovědný.

§ 257
(2) Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.

Hrubé výdělky jsou používány pouze pro určení výše náhrady při společné zodpovědnosti... viz § 260

P.S.
Fakt je, že nevím jak přesně by výpočet probíhal. To by se odečetla i sleva na dani na děti a naopak přičetlo DNP+PNP?
Jak by to bylo u lidí, kteří mají hrubý příjem nižší než čistou mzdu? Což je dnes u lidí s nízkými příjmy možné.

Chci se zeptat na jednu věc. Pracuji ve firmě a mám hmotku za pokladnu. Z té mi někdo odcizil 30 tisíc. Sice vím kdy, ale nevím kdo, protože klíč od trezoru leží u mě v šuplíku, který sice zamykám večer, ale ne přes den. Dělám asistentku a moje práce obnáší i vyřizování věcí ve městě, tudíž nemůžu pokladnu uzavřít, protože chodí zákazníci průběžně platit faktury.
Za 3,5 roku co tady pracuju se nikdy nic neztratilo a teď tohle. Pojistku na blbost nemám, ale řeším ji, akorát mi není jasný, jestli by v tomto konkrétním případě pojištovna reagovala a nebo by neplnila. A vůbec nevím, co mám dělat. Ihned po zjištění jsem to oznámila vedoucímu, ale ten pochopitelně chce škodu nahradit. Jak z toho ven? Poradíte mi prosím někdo?
Děkuji
PS: linda115@email.cz

No asi nahradit škodu, když se nepodařilo zjistit pachatele. Co se týče pojištění na toto riziko, ušetřete si peníze manko (schodek ve vykazovaných fin. prostředcích) Vám nikdo nepojistí.

jsem jako brigadnik vezl turisty pres hranice do Vidne na letiste. Ja jsem si zapomel pas, zjistil jsem to az na hranici. Klienty jsem nemohl odvezt, namackal jsem je nekomu prede mnou nebo za mnou do malinkateho auta. Ja to v praci tajil, klient se z USA ztezoval dlooouhym dopisem, chtel nahradit cenu dopravy od hranice po letiste, zamestnavatel mi to ztrhnul z prijmu, ja byl pojisten a pojistovna to uhradila. Dneska je ten panak uz urcite posmrti, dedek jeden. Pojistovna to mohla taky odmitnout, ze jsem zanedbal pripravu a kontrolu a co ja vim co. Ale co bylo tehda, asi nefunguje dnes…

Dobrý den,
chtěla jsem se zeptat, může mi zaměstnavatel nařídit si takovéto pojištění uzavřít?
Děkuji za odpověď