Hlavní navigace

Pojištění se nesmí prodávat jako spoření. Bič, nebo neúčinná zbraň?

10. 12. 2013
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Isifa.com
ČNB banka upozornila na dávno známý fakt, že pojistka nesmí být prezentována jako spořicí produkt, jak se často děje u investičního životního pojištění. Dočkáme se změny, nebo je to další bezzubé opatření?

Pojištění se nesmí při prodeji srovnávat se spořením. V případě investičního životního pojištění by se neměla ani investiční část označovat jako spořicí. Vyplývá to z upozornění, které vydala Česká národní banka (ČNB). Ačkoli se o něm ví už od srpna, pojišťovny na něj budou reagovat až s příchodem nového roku.

Bič na manévry finančních poradců?

Vydaný dohledový benchmark by měl zabránit nepoctivým praktikám, během kterých se prodejce produktu často snaží vydávat životní pojištění za způsob spoření na důchod. Pokud klient produkt dostatečně nezná sám, může nabýt mylného dojmu, že nepodstupuje žádné investiční riziko, (které může znamenat nulový nebo záporný výnos), a spoří si v rámci klasického depozitního produktu spojeného s pojistkou.

Používání pojmu spoření v souvislosti s produkty životního pojištění považuje Česká národní banka za klamavé, neboť životní pojištění je primárně pojistným produktem a nejedná se tedy o produkt spořící, ani o produkt důchodového spoření, řekla serveru Měšec.cz Petra Vlčková z Odboru komunikace ČNB.

Zmíněný dokument nezavazuje tak, jako právní předpis a je názorem pracovníků sekce dohledu nad finančním trhem centrální banky. V případě, že by se jím ale subjekty na trhu neřídily, může být toto chování klasifikováno jako porušení povinnosti jednat s odbornou péčí. Tato povinnost už v zákoně je a zavazuje propagovat produkty tak, aby sdělení bylo jasné a neklamavé (zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, v platném znění a prováděcí vyhlášky č. 434/2009 Sb., které jsou účinné již od 1. 1. 2010).

Za nedodržení těchto právních předpisů už může být uloženo opatření k nápravě a následně i pokuta za správní delikt. V případě, že by pojišťovna při nabízení produktů životního pojištění postupovala v rozporu s právními předpisy, mohla by jí Česká národní banka uložit povinnost odstranit zjištěné nedostatky. Pokud by pojišťovna ve stanovené lhůtě tuto povinnost nesplnila, mohla by se dopustit správního deliktu, za který by jí bylo možné uložit pokutu až do 50 mil. Kč, doplnila Vlčková.

Pojišťovny zareagují až v lednu

Reakce pojišťoven, které produkty životního pojištění prodávají, jsou dvojí. Podle vyjádření jejích zástupců některé nic měnit nemusí, protože standardně prezentují životní pojištění v souladu s vydaným benchmarkem centrální banky historicky, nebo už tyto úpravy do svých materiálů implementovaly v minulosti.

Ty, které musí své podklady a informace na webu benchmarku přizpůsobit, tak učiní až na přelomu roku. Pojišťovny totiž musí stejně měnit smlouvy, letáky a pojistné podmínky kvůli novému občanskému zákoníku (NOZ), a proto změny provedou jednotně až k začátku nového roku, a to i navzdory faktu, že ČNB zveřejnila benchmark už v srpnu.  

Stejná povinnost platí i pro finanční poradce

Povinnost prezentovat a prodávat své produkty podle stanovených pravidel neplatí jen pro samotné pojišťovny, ale i přímo pro finanční poradce. 

Kromě toho, že se tedy prodejci produktů  mohou na vyžádání pojišťovny zavazovat k jednání s klienty v souladu s povinností odborné péče, vztahuje se zmíněný benchmark centrální banky i na ně samotné, protože jsou samostatnými podnikateli jednajícími na vlastní odpovědnost. V případě porušování těchto povinností tak riskují ukončení smluvního vztahu s pojišťovnou a případné nahrazování škody, stejně jako zmíněnou pokutu od ČNB.

Pomůže záznam z jednání s klientem?

V přehlednější orientaci klienta při sjednávání produktů by podle pojišťoven měly pomoci různé formuláře, kam se budou zanášet zápisy z jednání s klienty a jejichž případnou původní podobu opět přetvoří požadavky NOZ.

Od 1.1.2014 jsme připravili nový přehledný informační list, kde informujeme o všech podstatných náležitostech pojistné smlouvy včetně ilustrativních příkladů a grafů, dále jsme zavedli jednostránkový dokument o klíčových informacích, kde jednoduchým a srozumitelným způsobem informujeme zájemce, proč zvážit uzavření pojistné smlouvy životního pojištění a jak toto pojištění funguje. V záznamu jsou zaznamenány i preference zájemce v oblasti investování. Jsou tam také podrobněji uvedeny požadavky a potřeby klienta v souvislosti s uzavíraným pojištěním, řekla serveru například Ivana Dingová ze společnosti Aegon ČR.

Otázkou je, zda tyto formuláře budou pro nepoctivé prodejce životního pojištění opravdovou překážkou. Pokud nezkušený klient narazí na zkušeného manipulátora, může být ve výsledku formulář vyplněn tak, aby to vyhovovalo spíše prodejci s tím, že ten bude jeho význam bagatelizovat jako formalitu. 

Dvojí metr?

Pojišťovny se tedy benchmarku (ač někdy se zpožděním) podřídí. Ne vždy s ním ale úplně souhlasí. Některé navíc poukazují na to, že na trhu funguje jakýsi dvojí metr. 

Lze poukázat na nejednotnost používání termínu spoření ze strany státu. Například u penzijních produktů je v názvu přímo termín spoření (důchodové spoření, doplňkové penzijní spoření). Přitom to nemusí být chybně, vždyť termín spoření je i v odborné literatuře používán pro pravidelné odkládání části volných prostředků do libovolných aktiv, tedy i do investičních nástrojů. Je tedy vidět, že dohledový benchmark vyjadřuje jeden z mnoha názorů a v některých výkladech (termín spoření pouze pro produkty bez investičního rizika) je více než diskutabilní, uvedl pro server Měšec.cz Martin Podávka z Allianz pojišťovny.

Podobná výtka přichází i ve vyjádření Milana Káni z Kooperativa pojišťovny. Pojmy „spoření, spořící pojistné, spořící složka pojistného“ jsou podle něj při uvážlivém použití zcela legitimní součástí funkce životního pojištění. Paradoxem je, že stejnou logikou by ČNB měla „penalizovat“ samotné zákonodárce, kteří tento pojem vetkli přímo do názvů dvou tříd produktů („Důchodové spoření“, „Doplňkové penzijní spoření“), umožňujících investovat se stejným rizikovým profilem jako kritizované investiční životní pojištění. Tato logika ČNB (omezení používání pojmu spoření na „bezpečné“ ukládání peněz) totiž nepřímo předpokládá existenci bezrizikové investice, což je v současném světě překonaná teze, myslí si Káňa.

Poradenské společnosti nic měnit nemusí?

Oslovené společnosti, které se specializují na finanční poradenství, nám buď odpověď nezaslaly, nebo konstatovaly, že benchmark ČNB pro ně neznamená žádnou novinku, protože při prodeji spořicí produkty a pojištění odlišují.

Poradcům dlouhodobě doporučujeme, aby termín spoření v souvislosti s pojistnými produkty nepoužívali. Vzhledem k vysokým nákladům je totiž většinou nesmyslné přes pojistné produkty investovat, natož spořit, řekl serveru Měšec.cz Filip Duchoň, ředitel Divize Finanční poradenství a dodal, že Fincentrum naopak vítá snahu o vyjasnění problematiky. Doufáme, že pomůže k zakotvení správné terminologie tam, kde jsou matoucí termíny ukotveny v legislativě. V současné době například existují pro spoření na penzi „doplňkové penzijní spoření“ a „důchodové spoření“, avšak svých charakterem nejde o spořicí, ale investiční produkty, naznačil.

skoleni_15_4

Tento způsob prezentace IŽP je pro poradce Broker Consulting samozřejmostí už několik let. Například v roce 2012 jsme kvůli zabránění potenciálnímu misselingu zavedli zásadní úpravy v Záznamu z jednání s klientem tak, aby vždy bylo patrné, že se jedná o pojištění, nikoliv o spořicí produkt bankovního charakteru, uvedl Jan Lener, ředitel PR a komunikace Broker Consulting s tím, že součástí dokumentace je i tzv. modelace, ze které vyplývá vliv poplatků na odkupné či potenciální zhodnocení a která obsahuje i údaj o tom, že zhodnocení není garantováno.

Zároveň ale i sami ti, kteří se v oblasti finančního poradenství pohybují, připouští, že nastavené kontrolní mechanismy se dají vždycky obejít. Jakýkoliv kontrolní materiál nezabrání „šikovnému“ pojišťovákovi prodat klientovi smlouvu, kterou mu nějak popíše, a pak mu nechá podepsat potřebné papíry. Čím jich je více, tím se v tom klient více ztrácí, a pak už to podepíše, aby to měl „z krku“. Pokud má klient pochyby, ať se zeptá. A pokud mu je i přesto produkt pro něho nejasně popsán, ať si najde jiného poradce, nebo alespoň zkonzultuje situaci s někým dalším, radí Pavel Krejčík, pojistní analytik společnosti Partners.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).