Vlákno názorů k článku
Kupte si za pár stovek tým právníků a své starosti přehoďte na ně

Přestože nerad chválím, tak DAS je vážně dobrá. Ta absence konkurence je cítit na cenách pojistného, protože kdyby existovala, musela by DAS jít s cenami dolů. Ale i tak se to vyplatí, mě už pomohli třikrát a není nad to zavolat uprostřed noci právníkovi a telefonicky s ním konzultovat „jiný názor“ policisty :)

Zrovna ceny by mi nevadily – to je prostě věc zákazníka, buď se mu to vyplatí, nebo nikoliv. Co mě ale vadí, jsou pojistné podmínky, konkrétně článek 8, odstavec 1, „Hodnocení vyhlídek na úspěch“.

Dojde-li pojistitel k závěru, že neexistují dostatečné vyhlídky na úspěšné vyřízení pojistné události, je povinen sdělit to neprodleně zároveň s udáním důvodů pojištěnému, kterému tímto nevzniká nárok na pojistné plnění.

Jinak řečeno, když se pojišťova rozhodne, že nebude plnit, nemusí. Stačí např. zhoršení finanční situace, nebo koupení novým vlastníkem a nařízení „přitáhnout kohoutky“. No a pojišťovna může všechny případy, kde si nebude jista úspěchem (a tedy tím, že náklady zaplatí protistrana) zamítat.

Pojišťovny mají u nás různě „lišácké“ pojistné podmínky ale takovouhle zadní bránu (tedy může vlastně kdykoliv odmítnout plnit) jsem u jiné pojišťovny nenašel :(

Ale je to celkem logické. To by se pak soudil kdekdo i s nulovou šancí na úspěch.

Já to za logické nepovažuji – co kdyby se stejným způsobem chovaly ostatní pojišťovny? (to by si každej furt boural, to by si každej nechal každou chvíli něco ukrást,…).

Pojistka má přinášet určitou jistotu, jinak nemá smysl. Když by DAS chtěla, může podmínky omezit jiným způsobem – např. že se hradí pouze první stání (a další jen v případě výhry toho prvního a odvolání protistrany), maximální počet sporů za stanovenou dobu, atd a ne že si dá do pojistných podmínek, že může kdykoliv nárok neuznat.

Přece jen je to jiné. Nechat se nabourat nebo okrást mi přináší rizika, která pojišťovna těžko pokryje. Ale soudit se s kdekým jen tak z rozmaru mohu celkem bez rizika a tomu se DAS logicky brání.

Asi před 7 lety jsem s DAS řešil spor: vykradli mi auto a vzali dětské sedačky. Viníka zázrakem dopadli (14 let), občanskoprávní cestou jsem měl požadovat náhradu škody na jeho rodičích. Protože krádež šla z havarijního pojištění, škoda činila 1000 Kč = spoluúčast.

Rodiče i pachatel patřili mezi skupinu „nepřizpůsobivých občanů“, kteří bohužel do Kanady neodletěli :), šance na získání 1000 Kč byla blízká nule. DAS mi nabídla dvě možnosti:

1. Dá mi ze svého čistého zisku 1000 Kč a uzavřeme to, protože to bude pro všechny jednodušší.
2. Budeme se bránit právní cestou, bude to trvat dlouho, 1000 asi nedostanu, ale samozřejmě vyhraji a všechny náklady zaplatí DAS.

Z ohledu na pojišťovnu jsem zvolil variantu 1, nicméně do 2 by DAS také šla.

Mam naprosto shodne zkusenosti, Taktez jsem dostal nabidku s deliberacnim prohlasenim. Jenom ta castka byla ponekud vyssi a taktez jsem si radeji nechal plnit primo od DAS drzic se hesla „lepsi vrabec v hrsti nez holub na strese.“

Taky sem o tom uvazoval, ale tahle vyjimka (kterou se mimochode mzahlidl i v par americkych filmech, takze to asi neni uplna novinka) mne od toho odradila. Ale myslim, ze pro mnoho firem, muze byt problem v soudnich poplatcich tak velky, ze ani stoprocentne vyhrane spory proste nejsou schopny k soudu dat. Treba takovi zemedelci dodavaji nekam mleko v radech milionu, ale pritom volnych prostredku maji v radech tisicu (mozna desetitisicu).

Jinak by mne zajimalo jak kvalitni pravniky takova pojistovna muze mit. Ja bych tipoval ze ti na „volne noze“ budou lepsi, nez takovi „pojistovna ex offo“.

On je Patrik holt takovy, ze ho nepresvedci ani dobre zkusenosti jeho okoli.

Proste a jednoduse:
Kdo chce, hleda zpusoby,
kdo nechce, hleda duvody.

Já prostě na pojišťovny koukám jinak, než na ostatní firmy. Pojistka mi slibuje (nemá má slibovat) nějakou jistotu. V momentě, kdy nastane událost, která je ve smlouvě pojištěna, má pojišťovna bez protestu a bez odkladu plnit. To je smysl smlouvy. V momentě, kdy si pojišťovna ve smlouvě udělá takovýhle únikový východ, tak s ztrácí onen prvek jistoty.

Když si půjdu kupovat výrobek, tak se budu hlavně zajímat o pověst výrobce, o to jakou v minulosti měly jeho výrobky kvalitu a až potom se začnu blíže zajímat o ten výrobek (jinak řečeno výrobek od některých firem bych si nekoupil, ani kdyby sliboval bůh ví co).

U pojišťoven ale nejdříve budu číst pojistné podmínky a teprve poté se budu zajímat o její pověst, jak plní, atd. Protože současná praxe je za nynějších podmínek, ale ty se můžou do budoucna změnit (pojistné podmínky nikoliv, pokud s novými nebudu souhlasit).

„U pojišťoven ale nejdříve budu číst pojistné podmínky a teprve poté se budu zajímat o její pověst, jak plní, atd.“. – Tak v tomhle jsi asi trochu (dost) vedle… Ale klidně si přečti pojistné podmínky jisté České a pak zírej na to, jak se z těch pojistných podmínek vykrucuje. Zatímco jistá „rakouská“ má možná pojistné podmínky na první pohled horší, ale plnění máš na účtě za 14 dní bez přiblblých vytáček.

Pokud budou pojistné podmínky „neprůstřelné“, tak se prostě vykroutit nemůže a svoje nároky si pak vymůžu třeba u soudu.
Naopak pokud sice plní, ale nad rámec svých pojistných podmínek, tak se může kdykoliv rozhodnout, že plnění omezi (třeba až nastane pojistná událost u mě) a nezmůžu proti tomu vůbec nic.

Ta tomuhle nerozumím.

Když pojišťovna neplní, protože si klient nepřečetl podmínky a má tam výluky, tak tihle lidé křičí, že si měl přeci přečíst podmínky. Až sem to chápu.

Ale když si klient podmínky přečte, tak TI SAMÍ LIDÉ opět křičí, že ty podmínky vlastně není třaba brát vůbec vážně, že prý pojišťovna zaplatí. To nechápu.

Nevím, proč reaguješ na mě. Já přece píšu, že HLAVNÍ jsou pojistné podmínky a pokud je v nich nějaký zádrhel, tak je to chyba (na straně klienta, že si takovou smlouvu sjednal).
Pokud plní pojišťovna nad jejich rámec, tak je to sice hezké, ale neznamená to, že to tak bude vždy.

Jenze z tveho vykladu vyplyva to, ze by DAS nemusela hradit NIKDY.

Ale přesně takto ty pojistné podmínky má postavené.

A jsme v kolecku.......

Já s tebou souhlasím a také se tomu divokému optimismu ostatních divím.
Na rozdíl od nich, tak co já jsem slyšel od klienta (znám tedy jen jednoho), tak DAS neplní ani o chlup více, nežli podle smlouvy musí. Jako každá pojišťovna.

Problem je pouze ten, kdyz ma nekdo opravdu REALNE zkusenosti a nikoliv divoky optimismus. A v tom je zasadni rozdil.

Problem je pouze ten, ze ty nezohlednujes „miru rizika“. Kazdy nakup, kazde rozhodnuti je preci v prime zavislosti na mire rizika. Jaka je mira rizika u toho co pises? Preci ve vysi tve JEDNE rocni platby, respektive pomerneho zbytku. Kdyz plnit nebudou (at jiz financne nebo primym zastoupenim), tak proste dalsi rok nezaplatis a nalezite to rozsiris po svych znamych. A to je prave to, co tobe konkretne chybi, neumis ci nechces si uvedomit tuto realnou miru rizika a jedes si jak kolovratek uz nekolik let tu svou o DAS.

Jak jsem psal – na pojišťovnu mám jiná měřítka, než na ostatní firmy. Při jakékoliv činnosti (objednání zboží, služby) může nastat nějaký „kiks“. Když si něco kupuji, musím počítat s tím, že se něco zvrtne.
Pokud si ale kupuji pojistku, kupuji si JISTOTU (a takto to i pojišťovny prezentují). Pojišťovna by měla být někdo, na koho bych se měl mít možnost spolehnout a ne, že ponesu stejné riziko jako při koupi TV. Že zjistím, že 20 let platím pojistku, aby se pak v případě pojistné události pojišťovna jednoduše „vysmekla“.

Dobre, takze se zeptam z druhe strany, kolik takovych pripadu uz bylo, ze clovek platil 20 let DAS a potom ho DAS jednostranne vyfuckovala i presto, ze on mel vse v poradku?

Nejsem zaměstnanec DAS, abych to věděl a nevím o tom, že by DAS někde zveřejňovala statistiku odmítnutých klientů :). I kdyby nějaké byly, o většině bychom se stejně nedozvěděli. Navíc není důležité kolik jich bylo v minulosti, ale jak to bude do budoucna (analogie závislosti minulých výnosů investičních fondů ve vztahu k výnosům budoucím)

Vím jen o tomhle http://web.archive.org/web/20080212083726/http://www.nedas.websnadno.cz/, kde ale byla hlavní chyba na straně klienta, což mě inspirovalo k napsání článku http://www.mesec.cz/clanky/sedm-nejvetsich-chyb-pri-jednani-s-pojistovnou/ . Pravdou je, že pojišťovna mohla projevit určitou vstřícnost, ale nemusela, takže vše bylo řádně dle práva. Což ovšem odmítnutí plnění bude rovněž.

V dobe internetu neni vubec zadny problem o svych „negativnich zkusenostech“ dat prostrednictvim spousty for najevo.

Proste je to cele o tom, ze ja osobne o nikom takovem nevim a naproti tomu prijimam diky od znamych, kterym jsem DAS sam doporucil. Proto mi tve jednani prijde vice nez paranoidni.

„To, že jsem paranoidní, ještě neznamená, že po mně nejdou.“ :D

Přečíst si podmínky pojistné smlouvy, a z těch vycházet při možném plnění je paranoidní. To jsou věci.

Mě se zdá, že to je zaměstnanec nějaké ne moc slušné pojišťovny.

Vážený pane Chrzi,přesně jste citoval zmíněný článek pojistných podmínek, ale nepokračoval jste dál. Článek 8 má však i další odstavce. Odstavec 2. a ten zní Pokud pojištěný nesouhlasí s názorem pojistitele, může požadovat provedení expertního řízení. Za tím účelem je povinen do 14 dnů po odmítnutí plnění ze strany pojistitele oznámit mu svého právního zástupce pro expertní řízení. Pojistitel poté musí do dalších 14 dnů pověřit svého právního zástupce, aby zahájil expertní řízení. Tolik čl.8odst.2.. Výsledek tohoto řízení je potom závazný pro obě strany. A jenom na závěr, když řeknete A, mělo by následovat i B. To „B“ jsem za vás dodal.Přeju pěkný den a hodně spokojenosti s D.A.S.

Už je to nějakou dobu, co jsem se o toto pojištění zajímal a podmínky si vyžádal a tato formulace tam tehdy nebyla (že by konečně klienti začali číst co podepisují a pojišťovna byla nucena na to reagovat? ). Kažodpádně ani tak to nepovažuji za dostatečné.
Klient požádá pojišťovnu o plnění a ta ho pošle do … ať si (za svoje peníze) sežene právního zástupce, který zorganizuje expertní řízení a teprve když ho vyhraje, bude pojišťovna plnit (jestli stále platí klauzule, že DAS nehradí náklady řízení proti ní samé, tak to znamená, že si celé řízení zaplatí).
Budu předpokládat, že toto pojištění budou sjednávat lidé, kteří se v právu příliš nevyznají (jinak by měli svého „rodinného/pod­nikového právníka“, který za ně bude vše zařizovat za rozumné poplatky/paušál a nějakou tu radu přidá i zdarma) a nevidím jako moc pravděpodobné, že by do takového sporu šli (a to takovým způsobem, aby ho vyhráli, neboť nebudou vědět na koho se obrátit, který právník je v daném oboru skutečně dobrý). Takže smlouvu i v této formulaci považuji za výrazně výhodnou por pojišťovnu.