Nejvyššího věku se dožívají Švédové a Španělky
Evropané jsou vychováváni k vlastní zodpovědnosti za své zdraví. Každý z nás žije svůj život a záleží na nás, jaký jej prožijeme. Zdraví je nejcennější hodnota, které si musíme všichni vážit a pečovat o ni. Péče o zdraví je proces, který u každého z nás začíná již od ranného dětství, je nedílnou součástí naší výchovy v rodině a nikdy nekončí.
Evropané se dožívají ve srovnání s ostatními zeměmi světa velmi vysokého věku. Důvodem je především kvalitní zdravotní péče, dostatek kvalitní potravy a poměrně zdravý životní styl (v Evropě nejvíce lidí pravidelně sportuje a užívá si dovolené).
Nejvyššího průměrného věku u mužů se dožívají Švédové (77,9 let), Španělé (77,2 let) a Italové (76,2 let), nejnižšího průměrného věku se naopak dožívají Litevci (66,3 let), Lotyši (65,5 let) a Estonci (65,3 let).
Ve všech členských zemí Evropské unie se dožívají ženy v průměru vyššího věku (o více než pět let) – nejvyššího průměrného věku se potom dožívají Španělky (83,7 let), Francouzky (82,9 let) a Italky (82,9 let), nejnižšího naopak Maďarky (76,7 let) a Lotyšky (76,8 let).
Nejvyšší pohřebné je v Lucembursku
Z členských zemích Evropské unie není jednorázová dávka pohřebného pro vypravitele pohřbu zavedena v deseti zemích (Švédsko, Finsko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Malta, Slovensko, Itálie, Velká Británie, Estonsko). Ze zemí, kde je jednorázová dávka zavedena, se její výše pohybuje od 149 eur (Belgie) po 1113 eur (Lucembursko).
Ve všech zemích mají pozůstalí, splňující státem stanovém podmínky, nárok na některý z důchodů (vdovský či sirotčí) a mají nárok na dědictví.
Pohřebné v Česku
Ten, kdo v Česku vypraví pohřeb občanovi, který měl na našem území ke dni úmrtí trvalý pobyt, nebo byl-li pohřeb vypraven v Česku, má nárok na státní dávku pohřebné. Splňuje-li podmínky nároku na pohřebné více osob, náleží tato dávka jen jednomu, a to občanovi, který uplatní nárok na dávku jako první.
Nárok na pohřebné vzniká dnem pohřbení. Na tuto dávku má nárok každý, tj. nezkoumá se příjem žadatele, pohřebné je vyplaceno jednorázově. V současné době činí pohřebné 5 000 Kč. O pohřebné se žádá u místně příslušného orgánu státní sociální podpory (místní příslušnost se řídí místem trvalého pobytu žadatele).
Na úřadě je potřeba předložit:
- žádost o pohřebné,
- průkaz totožnosti (doklad o trvalém pobytu),
- fakturu za vypravení pohřbu, kterou vydal příslušný pohřební ústav,
- úmrtní list zesnulé osoby,
- doklad o zaplacení nákladů spojených s vypravením pohřbu, vydává opět pohřební ústav,
- doklad o dnu, měsíci a roku pohřbení, vydává opět pohřební ústav.
Země | Pohřebné (v eurech) |
---|---|
Lucembursko | 1113 |
Dánsko | 1109 |
Nizozemí | 980 |
Francie | 802 |
Řecko | 643 |
Irsko | 635 |
Kypr | 550 |
Německo | 525 |
Rakousko | 436 |
Španělsko | 300 |
Litva | 217 |
Portugalsko | 188 |
Česko | 175 |
Lotyšsko | 151 |
Belgie | 149 |
Pramen:
Europaesiche Komission: „Gegenseitiges Informationssystem zur sozialen Sicherheit, soziale Schierheit in den Mitgliedstaaten der Europaeischen Union“
Zákona 117/1995 Sb. v platném znění O státní sociální podpoře