Spočítejte si...

Zavřít

Pohádka o realitní agentuře

Je vám 20 let a už vás omrzelo žít s rodiči? Potřebujete sehnat nějakou nemovitost! Ať už ji koupit, nebo si ji "jenom" pronajmout. Vedle vás je tady jedna skupina lidí, která chce svoji nemovitost prodat nebo do ní sehnat nájemníka.

Jenže kde a jak sehnat někoho, kdo má přesně to, co vy chcete? Jsou tady dvě základní možnosti. První možnost je, že si začnete shánět prostory sami. Má to řadu výhod: například nejste na nikom závislí, sháníte si svojí vlastní rychlostí (jenom vy přece víte, jak rychle potřebujete „bydlet“), odpadá třetí osoba v podobě realitní kanceláře a tudíž nikomu neplatíte žádné provize. Jenže kromě výhod má také shánění na vlastní pěst i nevýhody a sice, že nebudete pomalu dělat nic jiného.

Není jednoduché najít prostory, které vám padnou přesně do oka. A ještě aby odpovídala poloha, cena a tak dále a tak dále. I když máte zpočátku jen mlhavé představy o tom, jak by měl prostor vypadat, tak po té, co si prohlédnete jednu dvě, se vaše představa ideálních prostor dost zkonkretizuje. A pak už budete jenom chodit a prohlížet a na těchto se vám nebude líbit to a na tamtěch zase ono. A nakonec zjistíte, že nejlepší byly vlastně ty první, jenže ty už jsou zase pronajaté.

Druhá možnost jsou realitní agentury. Jsou sice dražší alternativou, ale většinou rychlejší a efektivnější. Pakliže využijete služeb jedné z těch několika desítek či stovek realitních kanceláří, které v České republice působí, budete se divit, jak rychle vám najdou vhodný prostor. A platí to i obráceně: budete se divit, jak rychle vám najdou klienta, který je ten nejspolehlivější a nejlepší na světě. No, to jsem možná trošku přehnal, ale ne moc. Pokusím se vám přiblížit, jak to vlastně s takovou realitkou vypadá. Na chvilku si zahrajeme klienta a realitního makléře.

Klient je většinou v takové realitní kanceláři znám jako „individuum“, které si strašně vymýšlí a chtělo by snést modré z nebe. Na druhou stranu je to také „náš pán, který to všechno na konec zatáhne“. Na chvilku se vžijte do role tohoto individua, které už omrzelo třetí měsíc den po dni obcházet inzeráty v Annonci, a coby klient se alespoň myšlenkově obraťte na některou z realitních agentur. Je jich všude plno, takže sednete k počítači, najedete na některý z realitních serverů a zavoláte dejme tomu na první, kterou uvidíte. V drtivé většině případů budete muset aspoň po telefonu vyplnit dotazník s otázkami typu „kde, jak velké, za kolik, jméno, telefon,…“. Tady ovšem upozorňuji, že člověk na druhé straně telefonního „špagátu“ se na většinu vašich odpovědí stejně vykašle a začne hledat něco podobného (což ovšem nakonec s vašimi původními představami bude mít asi tolik společného jako jihoamerické telenovely s reálným životem).

Za dva dny vám zavolá a řekne něco na způsob „podívejte se, stometrové kanceláře na Starém Městě (pražská čtvrť) nemáme, ale podařilo se mi tady najít tři kanceláře na Novém Městě. Cena je trošku vyšší, ale mohu vás upozornit, že odpovídá“. Na to, že Staré Město a Nové Město je něco úplně jiného, vás u6 ale neupozorní. A triky s „odpovídající cenou“ asi nemusím rozebírat. Pro realitního makléře jste zákazník a on chce prodat.

Pak se vás pokusí dostat na prohlídku, protože osobní kontakt je o hodně víc než telefonický. Postupně s vámi projde všechny tři kancelářské prostory – nabídl vám tři, abyste měli na výběr a nemohli se vymlouvat a můžu vám garantovat, že dva prostory budou buď o dost horší než ten třetí, nebo na nich něco najde sám makléř; prostě vám vnutí ten, který chce abyste si nakonec vzali. Když se mu náhodou nepodaří udat žádný z nabízených prostorů na první pokus, nastává fáze přesvědčování („víte, ono skutečně není snadné najít takovéhle prostory“), snižování ceny („já si myslím, že majitel by šel s cenou níž“ – přitom ví, že původně požadovaná cena byla o dost nižší než cena vám nabízená se slevou), případně fáze hledání dalšího prostoru.

Když už jste jednou klient realitní kanceláře, oslovíte jich víc. Realitky se pak chovají tak, že vám budou oči přecházet – nabízejí vám jinou smlouvu (kterou vytvoří realitka), nabízejí vám lepší prostory (které jsou ale lepší jen z jejich vyprávění), nabízejí vám větší slevu, hlavně abyste si vzali prostor od nich. Je jen málo klientů, kteří se mohou „pochlubit“ tím, že unikli ze sítí „realitnické mafie“, že si nevzali to, co jim bylo nabídnuto realitní kanceláří, a že si nakonec stejně našli prostory sami.

Zhruba polovina realitních agentur se spokojí pouze s provizí od majitele a polovina si bere provizi i od klienta. Obě dvě skupiny mají pro svoje počínání „logické“ vysvětlení. První skupina říká, že klient, který bude roky platit nájemné, přece nebude ještě platit provizi. Druhá skupina má za to, že kdyby náhodou měla realitka prostory od majitele, který nemůže provizi platit (např. firma v konkurzu, státní podnik,…), stejně jej klientovi nabídne, protože má provizi zajištěnou od něj. Tak jako tak, stejně všechny provize zaplatí klient. Snad si nemyslíte, že majitel bude platit provizi z vlastní kapsy, když je tak snadné na ni dostat od klienta. Nebuďte dnešní. Od čeho je depozit, kauce, odstupné a bůhvíco ještě. To jsou peníze, které musíte jako klient složit (většinou v hotovosti při podpisu smlouvy), které slouží jednak k tomu, že jsou z nich kryté případné vámi způsobené škody (tak jak je psáno ve smlouvě), ale také k tomu, aby mohl majitel zaplatit provizi.

Depozit je většinou roven tříměsíčnímu nájemnému (i když se může pohybovat od nuly do šesti měsíců). Když budu brát průměr tří měsíců, znamená to, že vy, klient, budete muset v hotovosti zaplatit (protože první platba je jako projev dobré vůle placena většinou v hotovosti) provizi realitní kanceláři, první nájemné (pakliže se platí měsíčně) a tříměsíční depozit – tj. částku rovnající se pětiměsíčnímu nájemnému. A to ještě ani „nebydlíte“. Jestli si myslíte, že realitní agentura se bude nějak vehementně snažit, aby byla částka co nejmenší, odkázal bych vás na slova napsaná o několik řádků výš: NEBUĎTE DNEŠNÍ. Provize je přece rovna měsíčnímu nájemnému. A proč by se měla realitka bít za to, aby dostala co nejmíň? Realitní kancelář pro vás najde prostory, ale „zatáhnout“ všechno už musíte vy.

A nashledanou. A další pán na holení. Klient není pro realitní agenturu pánem, ale tím kdo platí. Bohužel. A kdo za to může? To je přece jedno. Hlavně když platí.

Anketa

Využíváte služeb realitních kanceláří?

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 9. 10. 2001 1:11