Podporu i nemocenskou je možné pobírat současně a ještě k tomu si můžete přivydělávat

S využitím institutu ochranné lhůty je možné být na podpoře a zároveň pobírat nemocenskou. Pokud splníte určité podmínky, podpora v nezaměstnanosti nevylučuje ani výkon zaměstnání.

Fyzická osoba, která je uznána za dočasně neschopnou pro nemoc nebo úraz a případně pobírá nemocenské dávky, nemůže být v této době zaevidována jako uchazeč o zaměstnání. Pokud vám tedy např. skončí zaměstnání a následně den na to onemocníte, vaše pracovní neschopnost je překážkou pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. V této době proto nemůžete podat u příslušného úřadu práce žádost o zprostředkování zaměstnání a o podporu v nezaměstnanosti, resp. taková žádost bude zamítnuta a do evidence zařazen nebudete.

Jiná situace však nastává, jestliže jako nezaměstnaný občan onemocníte až v době, kdy už jste vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání a je vám poskytována podpora v nezaměstnanosti. Zde ale záleží na tom, onemocníte-li jako uchazeč o zaměstnání ještě v ochranné lhůtě 7 kalendářních dnů od skončení zaměstnání, anebo až posléze, tedy v době, kdy vám již ochranná lhůta z titulu posledního zaměstnání uplynula. Čtěte také: Kávou se můžete v práci opařit „výhodně“. Důležité je, kdo požádal o její vaření

Když je ochranná lhůta zachována

Nemocenská zásadně podle zákona o nemocenském pojištění náleží také v případě, že ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti došlo po zániku pojištění (tedy zaměstnání) v tzv. ochranné lhůtě, která činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. Pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo.

Zákon o zaměstnanosti pak stanoví, že uchazeči o zaměstnání se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje po dobu poskytování dávek nemocenského pojištění a do podpůrčí doby (tj. doby poskytování podpory v nezaměstnanosti) se nezapočítává doba, po kterou uchazeč o zaměstnání pobírá dávky nemocenského pojištění. A z tohoto důvodu mu není vyplácena podpora v nezaměstnanosti. Čtěte také: Zranění na teambuildingu je pracovním úrazem

Onemocní-li tedy uchazeč o zaměstnání v ochranné lhůtě, nebude mu jeho posledním zaměstnavatelem poskytována náhrada mzdy za dobu od 1. resp. od 4. do 14. dne pracovní neschopnosti (popř. karantény), protože ta náleží jen za trvání pracovně – právního vztahu. Uchazeči o zaměstnání však budou poskytovány dávky nemocenského pojištění, a to od 15. dne trvání jeho dočasné pracovní neschopnosti. Po dobu poskytování dávek nemocenského pojištění se mu staví doba poskytování podpory v nezaměstnanosti. Podpůrčí doba podpory v nezaměstnanosti se tedy o dobu nemoci nezkracuje. Zajímavé téma: Za všechny škody a chyby platit nemusíte, přestože za ně zodpovídáte

Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání při splnění stanovených podmínek po podpůrčí dobu. V prvé řadě se jedná o získání důchodového pojištění, a to zaměstnáním, jinou výdělečnou činností, zejména tzv. soukromým podnikáním jako osoba samostatně výdělečně činná, resp. započtením náhradních dob – kupř. osobní péče o dítě do 4 let, a to v délce alespoň 12 měsíců v posledních 3 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. Podpůrčí doba činí u uchazeče o zaměstnání:

  • do 50 let věku 5 měsíců,
  • nad 50 do 55 let věku 8 měsíců,
  • nad 55 let věku 11 měsíců.

Pro délku podpůrčí doby je přitom rozhodující věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti.

Poskytování dávek nemocenského pojištění nemá vliv na délku podpůrčí doby, tj. doby, po kterou se poskytuje podpora v nezaměstnanosti. Po skončení nemoci se obnoví výplata podpory v nezaměstnanosti. Čtěte také: Jak odejít předčasně do penze s nekráceným důchodem

Jiná situace ale nastane, onemocní-li uchazeč o zaměstnání až po uplynutí ochranné lhůty.

Když ochranná lhůta uplynula

Vzhledem k tomu, že uchazeč o zaměstnání již nebude mít nárok na poskytování dávek nemocenského pojištění, bude mu po dobu jeho nemoci poskytována podpora v nezaměstnanosti (má-li na ni nárok),  ale pouze do vyčerpání podpůrčí doby.

Uchazeč o zaměstnání je povinen začátek i konec své pracovní neschopnosti oznámit úřadu práce nejpozději do 8 kalendářních dnů. Čtěte také: Dostaňte z nemocenské maximum: za 600 Kč měsíčně stát dá 18 000 Kč

Nekolidující zaměstnání

Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání – a při splnění předepsaných podmínek – ani pobírání podpory v nezaměstnanosti nebrání výkon tzv. nekolidujícího zaměstnání, a to

  • výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo
  • výkon činnosti na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.

Uchazeč o zaměstnání si tedy smí i k podpoře v nezaměstnanosti  přivydělat aktuálně až 4000 Kč měsíčně (hrubého příjmu). V případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku odměny sčítají a polovina minimální mzdy je vždy konečným a nepřekročitelným limitem výše přípustného příjmu. Čtěte také: Jsou první tři dny nemocenské bič na simulanty?

Výše příjmu se sleduje měsíčně – v případě, že je odměna z dohody o pracovní činnosti vyplácena za delší než měsíční období (což někdy u dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti bývá), celková částka odměny se rozpočte na jeden měsíc za období, za které přísluší. Jestliže uchazeč o zaměstnání uzavře dohodu o provedení práce na období 3 měsíců, za které mu náleží odměna 10 000 Kč, pak jde o nekolidující zaměstnání.

Není třeba zkoumat sjednaný rozsah pracovní doby v nekolidujícím zaměstnání. Jedinou omezující podmínkou je výše příjmu. Avšak na druhou stranu je samozřejmě nutno dodržet příslušné limity přípustného objemu práce, a to u dohody o provedení práce nejvýše 150 hodin za kalendářní rok a u dohody o pracovní činnosti v průměru maximálně polovinu stanovené týdenní pracovní doby (zásadně jde o 40 hodin týdně).

Z povahy věci a skutečnosti, že zaměstnavatel musí dodržovat minimální mzdu (resp. v pracovním poměru i nejnižší úrovně zaručené mzdy) také v nekolidujícím zaměstnání, však plyne, že pracovní doba zaměstnance v nekolidujícím pracovně-právním vztahu by nikdy neměla překročit 83 hodin za měsíc.

Souběh pobírání podpory a nemocenského

Zákon o zaměstnanosti stanoví, že uchazeči o zaměstnání se po dobu poskytování dávek nemocenského pojištění, které jsou uchazeči o zaměstnání poskytovány z důvodu účasti na nemocenském pojištění z titulu výkonu nekolidujícího zaměstnání, se poskytuje podpora v nezaměstnanosti, má-li na ni nárok, a to až do vyčerpání celé jeho podpůrčí doby. Současně zákon o zaměstnanosti nevylučuje souběh pobírání podpory v nezaměstnanosti s náhradou mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti při dočasné pracovní neschopnosti z titulu výkonu zmíněného nekolidujícího zaměstnání.

Anketa

Jaká by dle vás měla být nemocenská v prvních třech dnech?

Souběh pobírání podpory v nezaměstnanosti a nemocenského resp. náhrady příjmu pod dobu pracovní neschopnosti je u nekolidujícího zaměstnání přípustný a možný. Čtěte také: Zaměstnavatel nezaplatil? Stát valorizoval odškodnění, dostanete přes sto tisíc

Uchazeči o zaměstnání vykonávajícímu souběžně s vedením v evidenci na úřadu práce nekolidující zaměstnání, který byl uznán dočasně práce neschopným, přísluší od 1. resp. 4. do 14. dne trvání nařízené karantény resp. dočasné pracovní neschopnosti od jeho zaměstnavatele náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohody o pracovní činnosti, pokud ke dni vzniku jeho dočasné pracovní neschopnosti splňuje podmínky nároku na nemocenskou podle zákona o nemocenském pojištění.  Trvá-li pracovní neschopnost uchazeče o zaměstnání dále, jsou mu od 15. dne jeho dočasné pracovní neschopnosti poskytovány dávky nemocenského pojištění souběžně s podporou v nezaměstnanosti,  a to až do vyčerpání podpůrčí doby.

Použitá literatura: Bičáková, O.: Nemoc a poskytování podpory v nezaměstnanosti, Právní rádce č. 4/2010

17 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 18. 10. 2014 15:55