Jste nezaměstnaní? Zvýšenou podporu od listopadu nečekejte

Poslední události na politické scéně byly přinejmenším chaotické. Některá čerstvě zavedená opatření proto zakrátko opět ztratila účinnost, jiná ani nezačala platit. Do této skupiny patří i změny podpory v nezaměstnanosti. S jakou podporou tedy mohou lidé bez práce počítat a kdy dojde k jejímu zvýšení?

Od 1. listopadu tohoto roku mělo dojít k velkorysému vylepšení podpory v nezaměstnanosti. Jednak ke zvýšení sociálních dávek a také k prodloužení podpůrčí doby, po kterou je mohou nezaměstnaní lidé na pracovním úřadu od státu pobírat. Tyto změny měly platit jako opatření proti tíživým sociálním důsledkům finanční krize a hospodářské recese po přechodnou dobu od 1. listopadu 2009 do 31. prosince 2010.

Jsou součástí tzv. protikrizového zákona č. 326/2009 Sb. o podpoře hospodářského růstu a sociální stability. Ovšem ještě než jeho ustanovení stihla nabýt účinnosti (1. 11. 2009) a vstoupit v praktické uplatnění, došlo k další změně. Tentokrát se jednalo o novelu zákona č. 362/2009 Sb., která mění určitou legislativu spojenou s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010. Obecně je znám jako tzv. balíček úsporných opatření ministra financí Eduarda Janoty, resp. premiéra Jana Fischera. Všechna opatření protikrizového zákona v oblasti podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se tak ruší. Podobné téma: Finanční krize a zaručená mzda

Není to poprvé, kdy politici, tvořící a schvalující právní předpisy, vnesli do právního řádu chaos a činí jej nepřehledným. Zákonodárci se protiví zásadě právní jistoty a předvídatelnosti. Zvýšení podpory v nezaměstnanosti nelze hodnotit příliš pozitivně, je jistě chvályhodné pomáhat lidem bez zaměstnání v sociální tísni, nicméně všeobecně známým problémem podpor je to, že odrazují od práce, resp. jejího hledání. Takové opatření by působilo kontraproduktivně, neboť je v rozporu s účelem protikrizového zákona, jehož je součástí. Jakkoliv jsou rozpočtové úspory nutné, nelze ale opomenout, že časté, a tím spíše chaotické, legislativní změny jsou zcela nežádoucí. Uvedené souvislosti měli mít zákonodárci na paměti hned od počátku. Nemuseli tak po schválení opatření obratem zase rušit – vylepšení podpory nemělo být vůbec přijato.

Co vyplývá z legislativního guláše pro nezaměstnané

Nedojde tedy zejména ke zvýhodnění uchazečů o zaměstnání, kteří pracovali (nebo byli jinak výdělečně činní) a po dva roky odváděli pojistné na důchodové pojištění v posledních třech letech. Nedojde ani k radikálnímu zvýhodnění uchazečů o zaměstnání v předdůchodovém věku, kteří by mohli při splnění stanovených podmínek pobírat podporu v nezaměstnanosti mimořádně až po dobu 3 let. Taková opatření by nadmíru zatěžovala státní rozpočet. Podobné téma: Budete doma zadarmo, řekl zaměstnavatel

Délka podpůrčí doby zůstává

Podpora v nezaměstnanosti tak bude i nadále vyplácena za dosavadních podmínek, a to po dobu:

  • 5 měsíců u uchazečů o zaměstnání do 50 let věku,
  • 8 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 50 a do 55 let věku a
  • 11 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 55 let věku.

Podmínkou pro přiznání podpory v nezaměstnanosti je účast na důchodovém pojištění, tedy výkon práce za stanovených podmínek v zaměstnání (v pracovním poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti) nebo samostatné výdělečné činnosti, po dobu 12 měsíců v posledních 3 letech.

Jako předchozí zaměstnání se počítají i některé náhradní doby jako např. osobní péče o dítě ve věku do 4 let, pobírání plného invalidního důchodu, ale nepovažuje se za ně studium jako příprava na budoucí povolání.

Do předchozího zaměstnání se započítává i doba:

  • přípravy osoby se zdravotním postižením k práci,
  • pobírání plného invalidního důchodu (od 1. 1. 2010: pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně),
  • osobní péče o dítě ve věku do 4 let,
  • osobní péče o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost),III (těžká závislost) nebo IV (úplná závislost), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby. Tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,
  • výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy dobrovolníka s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra, nebo výkonu veřejné služby na základě smlouvy o výkonu veřejné služby, pokud rozsah vykonané služby překračuje v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týd­nu,
  • osobní péče o fyzickou osobu mladší 10 let, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné osoby ve stupni I.

Uchazeči o zaměstnání, který v rozhodném období (3 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání) získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění alespoň 24 měsíců, měla náležet podpora v nezaměstnanosti po podpůrčí dobu:

  • 6 měsíců u uchazečů o zaměstnání do 50 let věku,
  • 9 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 50 a do 55 let věku a
  • 12 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 55 let věku.

Uchazeč o zaměstnání, který ke dni zařazení do evidence úřadu práce získal dobu důchodového pojištění v celkové délce alespoň 35 let, v rozhodném období získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 24 měsíců a kterému po uplynutí podpůrčí doby (zásadně 12 měsíců) do doby dosažení důchodového věku chybí nejvýše 2 roky, měla náležet po uplynutí podpůrčí doby do dosažení důchodového věku podpora v nezaměstnanosti ve výši 50 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. (Doba poskytování podpory v nezaměstnanosti po uplynutí podpůrčí doby do dosažení důchodového věku by se do podpůrčí doby neměla započítávat.) Podobné téma: Co s vaším zaměstnáním během vězení nebo výkonu trestu?

Výše podpory také zůstává

Podpora v nezaměstnanosti se od 1. 11. 2009 nezvýší. Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti bude i nadále činit pro první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, a to přepočteného na 1 kalendářní měsíc.

Příklad:

Uchazeč o zaměstnání ve věku 23 let, jehož průměrný měsíční čistý výdělek v posledním ukončeném zaměstnání činil 12.260 Kč, požádal o podporu v nezaměstnanosti. Může ji pobírat maximálně po dobu 5 měsíců; výše podpory bude činit první 2 měsíce 7969 Kč za měsíc (65 % z 12 260 Kč), následující 2 měsíce 6130 Kč (50 % z 12 260 Kč) a po zbývající dobu 1 měsíce 5517 Kč (45 % z 12 260 Kč).

Procentní sazba podpory při rekvalifikaci bude i nadále činit 60 % průměrného čistého měsíčního výdělku nebo vyměřovacího základu. Podpora při rekvalifikaci se vyplácí po celou dobu rekvalifikace.

Uchazeči o zaměstnání, kteří v posledních 3 letech vykonávali aspoň 2 roky předchozí zaměstnání, měli původně pobírat podporu v nezaměstnanosti první 2 měsíce ve výši 80 % a po zbývající měsíce ve výši 55 % průměrného měsíčního čistého výdělku dosaženého nebo vyměřovacího základu, a to přepočteného na 1 kalendářní měsíc.

Uchazeči o zaměstnání, který v rozhodném období vykonával předchozí zaměstnání v délce alespoň 24 měsíců, měla náležet podpora při rekvalifikaci ve výši 85 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Podobné téma: Neomluvená absence: Čím vás zaměstnavatel může potrestat?

Valorizace se dočkáme až od 1. 1. 2010

Na základě pravidelné každoroční valorizace od 1. ledna 2010 dojde ke zvýšení částky maximální podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. Výše podpory není neomezená, nýbrž je limitována. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. – 3. čtvrtletí kalendářního roku. Ten musel předcházet roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti. Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. kvartál 2008 činila 22 942 Kč. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti tak činí 13.307 Kč měsíčně. (Pro rok 2010 dojde ke zvýšení na základě nárůstu průměrné mzdy v r. 2009).

Příklad: Uchazečův průměrný měsíční čistý výdělek v posledním zaměstnání činil 33 000 Kč, jeho podpora v nezaměstnanosti bude vždy, po celou podpůrčí dobu, činit 13 307 Kč – ať již bude stanovena ve výši 65, 50 nebo 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku – neboť vypočtená částka bude vždy vyšší než maximální limit 13.307 Kč.

Příklad: Uchazeč o zaměstnání ve věku 47 let, jehož průměrný měsíční čistý výdělek v posledním ukončeném zaměstnání činil 23 260 Kč, požádal o podporu v nezaměstnanosti. Může ji pobírat maximálně po dobu 5 měsíců; výše podpory bude činit první dva měsíce 13 307 Kč (a to přestože 65 % z částky 23 260 Kč je 15 119 Kč – neboť maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek částky 22 942 Kč čili po zaokrouhlení 13 307 Kč), následující 2 měsíce 11 630 Kč (50 % z 23 260 Kč) a po zbývající dobu 1 měsíce 10 467 Kč (45 % z 23 260 Kč).

Maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 0,65násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. – 3. kvartál kalendářního roku, který předcházel roku, ve němž uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci. Nejvyšší podpora při rekvalifikaci tak činí 14 913 Kč měsíčně a pro rok 2010 bude rovněž zvýšena. Podobné téma: Kdy máte nárok na odstupné?

Když není podporu z čeho spočítat

V praxi se stávají případy, kdy zaměstnanec nemůže doložit svůj příjem a osvědčit výši průměrného výdělku. Může se to stát například při likvidaci či bankrotu zaměstnavatele nebo pokud vám zaměstnavatel nevyhotoví potvrzení o výši výdělku a vy nemáte jiné dokumenty způsobilé to úřadu práce dokázat. I v těchto situacích je třeba uchazeče o zaměstnání hmotně zabezpečit a stanovit mu výši podpory. Vychází se proto ze statisticky zjištěné průměrné mzdy v národním hospodářství, z níž se příslušným procentem odvozuje výše podpory.

Uchazeči o zaměstnání, který bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, anebo u něj nelze stanovit, se podpora stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající dobu 0,11násobku průměrné mzdy za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku, který předcházel roku, v němž byla žádost o podporu podána. Stejný postup se uplatní i na uchazeče, který splnil podmínku pro přiznání podpory (podmínku doby předchozího zaměstnání) započtením náhradní doby, která se posuzuje jako zaměstnání. Podpora tedy činí v příslušných úsecích podpůrčí doby 3442 Kč, 2754 Kč, 2524 Kč měsíčně. Podpora při rekvalifikaci v uvedených případech činí po celou dobu rekvalifikace 0,14 násobek příslušné částky, tedy 3312 Kč. Podobné téma: Máte nízký plat? Možná má někdo víc za stejnou práci

Uchazeči o zaměstnání, který bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu anebo u něj nelze průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ stanovit, se podpora v nezaměstnanosti měla stanovit:

  • za první 2 měsíce podpůrčí doby ve výši 0,18 násobku,
  • po zbývající podpůrčí dobu ve výši 0,13 násobku,
  • po uplynutí podpůrčí doby do dosažení důchodového věku ve výši 0,12 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti.

Uchazeči o zaměstnání, který bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního příjmu anebo nelze průměrný stanovit, se podpora při rekvalifikaci stanoví ve výši 0,19 násobku průměrné mzdy za 1. až 3. čtvrtletí roku, který předchází roku nástupu na rekvalifikaci.

Podpora v nezaměstnanosti (resp. podpora při rekvalifikaci) pro uchazeče, který splnil podmínku pro přiznání podpory – podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby (a tato doba se posuzuje jako zaměstnání), se měnit neměla.

Anketa

Kolikrát v životě jste byli nezaměstnaní?

7 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 27. 5. 2010 12:24