Podpora v nezaměstnanosti není samozřejmost

Avizované zkrácení podpory v nezaměstnanosti o jeden měsíc nepotěší ty, kteří registraci na úřadu práce vnímají jako přilepšení. Jenže současná hranice doby registrace není výjimečná ani v jiných státech. A je hodně míst, kde si o podpoře můžete nechat jenom zdát.

Změna pracovního místa není v dnešním hektickém světě ničím výjimečným. V mnoha případech však trvá i několik měsíců, než si najdeme nové zaměstnání. Jenže c Česku máme po dobu šesti měsíců jistotu, že nebudeme bez prostředků - pobíráme podporu v nezaměstnanosti a můžeme aktivně hledat nové místo.

Jak je to od 1. ledna 2008

V Česku má nárok na podporu v nezaměstnanosti občan, který v posledních třech letech vykonával nejméně po dobu 12 měsíců činnost, která zakládá povinnost odvádět sociální pojištění a není poživatelem starobního důchodu.

Výše podpory v nezaměstnanosti se stanoví procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u občana zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v posledním zaměstnání. První tři měsíce činí podpora v nezaměstnanosti 50 % a po zbývající dobu 45 %. Uchazeči o zaměstnání si přitom mohou přivydělat 4 000 Kč hrubého.

Maximální výše podpory v nezaměstnanosti, která může být poskytována od ledna 2008, činí 0,58násobek průměrné mzdy, tj. částku 12 249 Kč. Podpora v nezaměstnanosti se vyplácí u občanů do 50 let po dobu 6 měsíců, od 50 do 55 let 9 měsíců a od 55 let věku 12 měsíců. Současně však musí občan doložit potřebnou délku pojištění.

Zaměstnavatel získá i dotaci?

Zaměstnavatel může od úřadu práce dostat příspěvek ve výši 12 000 Kč na jednoho zaměstnance pověřeného zapracováním za dobu tří měsíců. Tedy maximálně 4 000 Kč za měsíc. Mezi zaměstnavatelem a úřadem práce musí být samozřejmě sjednána dohoda.

Příspěvek na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa pro uchazeče o zaměstnání může dosáhnout výše 84 476 Kč. Hlavní roli hraje míra nezaměstnanosti v daném regionu.

Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením může činit až 168  954 Kč. Stejný peněžitý příspěvek může však úřad práce poskytnout i občanovi se zdravotním postižením, který se rozhodne sám podnikat.

Sociální Evropa má přístup odlišný

Podpora v nezaměstnanosti je v každém členském státě Evropské unie jinak veliká a poskytována po různě dlouhou dobu. Po skončení doby pobírání podpory v nezaměstnanosti je již občan plně odkázán na sociální dávky. Ty jsou již mnohem nižší než poskytovaná podpora v nezaměstnanosti a jejich výše závisí ve většině zemí na finanční situaci rodiny a hmotném zajištění, počtu členů v domácnosti a řadě jiných aspektů.

Aby měl nezaměstnaný ve všech evropských zemích nárok na podporu v nezaměstnanosti, musí o ni písemně požádat a doložit potřebnou dobu zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, která zakládá povinnost odvádět sociální pojištění. Musí se hlásit na úřadu práce a být mu k dispozici. Téměř ve všech evropských zemích znamená odmítnutí práce nabízené úřadem práce ztrátu nároku na podporu v nezaměstnanosti. Nejvíce nároků na nezaměstnaného je ve Velké Británii a Irsku. V některých případech nemají zaměstnanci nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud dostali výpověď pro hrubé porušení pracovních povinností. Současně musí být nezaměstnaný při hledání práce aktivní, kontrola úřadů práce v některých zemích je značně důsledná.

Nejvyšší podporu v nezaměstnanosti mají Lucemburčané, kde nárok na podporu v nezaměstnanosti má občan, který v uplynulém kalendářním roce řádně odváděl sociální pojištění po dobu 26 týdnů. Výše podpory v nezaměstnanosti činí 80 % z průměrného příjmu za poslední 3 měsíce. Rodiny s dětmi potom ve výši 85 %. Nárok na podporu v nezaměstnanosti je po dobu 365 dní.

Jak je to ve východní Evropě

Estonsku má nárok na podporu v nezaměstnanosti občan, který v uplynulých dvou letech alespoň po dobu jednoho roku řádně odváděl sociální pojištění. Výše podpory v nezaměstnanosti činí prvních sto dní 50 % z vyměřovacího základu, kterým je průměrný příjem za posledních 12 měsíců, a potom 40 %. Podpora v nezaměstnanosti je vyplácena dle délky pojištění:

  • 180 dní - do pěti let pojištění
  • 270 dní - od pěti do deseti let pojištění
  • 360 dní - nad deset let pojištění

Lotyšsku má nárok na podporu v nezaměstnanosti občan, který v uplynulých dvou letech minimálně po dobu jednoho roku řádně odváděl sociální pojištění. Výše podpory v nezaměstnanosti se pohybuje od 50 % do 65 % z průměrného příjmu za uplynulý kalendářní rok v závislosti na počtu let pojištění:

  • 1 - 9 let pojištění - 50 %
  • 10 - 19 let pojištění - 55 %
  • 20 - 29 let pojištění - 60 %
  • více než 30 let pojištění - 65 %

Nárok na podporu v nezaměstnanosti je po dobu 9 měsíců.

Podpora v mimoevropských zemích

Ve vyspělých mimoevropských zemích je podpora v nezaměstnanosti velmi nízká. V Austrálii nebo na Novém Zélandu není dokonce zákonem vůbec stanovena. Je však nahrazena jinými rodinnými dávkami. Přesto rodina bez zaměstnání dostane od státu dávky maximálně do výše 30 % jejich předchozího příjmu.

Japonsku má nárok na podporu v nezaměstnanosti občan v případě, že řádně platil během svého zaměstnání sociální pojištění po dobu šesti měsíců za uplynulý rok. Práce přitom musela být na plný úvazek. Podpora v nezaměstnanosti je v Japonsku vyplácena po dobu 180 dní, potom je občan již odkázán na sociální dávky. Výpočet podpory v nezaměstnanosti je poměrně složitý, u svobodného, bezdětného občana pobírajícího průměrnou hrubou roční mzdu 5 460 627 JPY (tj. 4 428 423 JPY čistého) činí podpora v nezaměstnanosti 2 214 211 JPY (tj. 50 %).

USA má občan nárok na podporu v nezaměstnanosti v případě, že řádně platil během svého zaměstnání sociální pojištění nejméně po dobu dvaceti týdnů. Práce přitom musela být na plný úvazek. Podpora v nezaměstnanosti je v USA vyplácena od 14 týdnů do 26 týdnů (liší se stát od státu). Výpočet podpory v nezaměstnanosti je poměrně složitý. Celková výše podpory v nezaměstnanosti záleží na počtu dětí a výši dosahované mzdy. Celkově však můžeme říci, že podpora v nezaměstnanosti je ve Spojených státech nízká – do 40 % předchozího příjmu.

Pramen: Sozial Kompass Europa, Herausgeber: Bundesministerium fur Gesundheit und soziale Sicherung – Bundesrepublik Deutschland 2006, OECD, Social and Welfare Statistics, Benefits and Wages 2007

Anketa

Byl/a jste již v evidenci úřadu práce?

23 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 16. 3. 2010 13:32