Podoba penzijní reformy dohodnuta. Co vás čeká v důchodu?

Koalice se dohodla na návrhu penzijní reformy, o které se bude příští středu hlasovat. Na co se tedy nakonec můžeme těšit?

Koalice došla ke shodě ve věci návrhu penzijní reformy. Jak tedy vypadá?

Čas na rozhodnutí máte do 35 let

Návrh počítá s tím, že lidé mladší 35 let se budou moci od roku 2013 rozhodnout, zda si 3 % ze svého sociálního pojištění odvedou na účty penzijní společnosti. Přidat ale budou muset i ze svého, a to další 2 %.

Rozhodnutí, zda budete spořit na penzi u soukromých subjektů, bude dobrovolné. Zároveň ale definitivní. Pokud do systému jednou vstoupíte, nebudete mít možnost z něj vystoupit. Stejně tak vám bude vstup do tohoto systému zapovězen, pokud budete s rozhodováním váhat déle než do svých 35. narozenin. Po účinnosti návrhu bude také běžet přechodná lhůta, během které se budou moci systému spoření na penzi zúčastnit také lidé starší 35 let. Nejpozději tak budou moci učinit do konce druhého pololetí příštího roku.

Doživotní renta

Z naspořených peněz na účtech penzijních fondů si budete muset nechat vyplácet prostředky pouze formou doživotní renty, jednorázový výběr možný nebude. Systém by také měl umožnit si také zvolit k doživotní penzi i výplatu pozůstalostního důchodu pro vaši manželku či manžela. Maximálně ale na dobu 3 let. Nebo rentu na dobu určitou. V případě, že zemřete dříve, než stačíte penzi pobírat, stane se předmětem dědictví pro vaše pozůstalé.

Co za reformu? Vyšší ceny

Státní rozpočet by snížením příjmů kvůli nižším odvodům na sociální pojištění nijak utrpět neměl, ztrátu by totiž měla nahradit horní 20% sazba DPH, která Čechům zdraží náklady na běžné nákupy. Nejvíce pocítíme na své zhubnuvší peněžence dražší potraviny, ačkoli návrh stanovuje i výčet základních potravin, kterých by se růst cen dotknout neměl. Jednat by se mělo například o chleba, brambory, zeleninu, dětskou výživu nebo mléko. 

I přes nejisté vyhlídky, které našim rodinným rozpočtům reforma přinese, by ale nemusela tato kompenzace v podobě vyšší DPH stačit.

Penzijních fondů jako hub po dešti?

Ačkoli budou penzijní fondy vládou přísně regulovány, každý nový zájemce, který by chtěl individuální účty občanů prostřednictvím penzijního fondu spravovat, bude moci (po splnění zákonných podmínek) založit novou penzijní společnost. Dá se tedy očekávat, že kromě stávající infrastruktury se tak „k fochu“ budou hrnout i méně zkušené nebo nekale zamýšlející subjekty. Míra finanční gramotnosti v Čechách bohužel dosud není tak vysoká, aby nenašly odbytiště. Bližší páky, jak těmto praktikám zabránit, vláda dosud nepředstavila.

Budete-li chtít investovat s penzijním fondem, na výběr budete mít ze čtyř investičních profilů včetně toho, který bude složen výhradně ze státních dluhopisů. Ten má právě budit dojem jisté garance. Události ze světa o tom, jak dokáže vláda naložit s důchody občanů nebo o tom, do jakého stavu se může dostat i vyspělá ekonomika, ale potřebný klid nedodají. Nemluvě o střetu zájmů kdy si stát penzijní reformou získá snadné odbytiště pro emisi dluhopisů.

cestovko

V případě, že se nebudete chtít zavázat nezvratitelnou volbou, zůstane pro vás zachována i varianta dobrovolného spoření v penzijním fondu se státním příspěvkem.

Co na to odborníci?

Kromě podoby návrhu jsme pro vás zajistili také názory analytiků. Všem jsme položili stejná otázky. A protože si na vyjádření dali všichni záležet, byla by škoda je nějak krátit. Ponecháváme je proto tak, jak jsou. 

  1. Jaký máte názor na to, že bude reforma dobrovolná. To jí jistě ubere na efektu, na druhou stranu by asi nebylo košér lidi nutit spořit do fondů, jejichž výnos je nejistý. Co si o tom myslíte?
  2. je podle vás lepší (ne z hlediska rozpočtu ale z hlediska samotných lidí) se reformy zúčastnit nebo radíte jinou variantu, jak se na důchod zajistit?( – řekněme lidem, kteří ještě mají čas na svém důchodu něco změnit)
  3. jeden z investičních profilů, který budou muset fondy nabídnout, je konzervativní s výhradní úložkou peněz do státních dluhopisů. Nemyslíte, že se z pozice státu jedná o střet zájmů?
  4. myslíte si, že zvýšení DPH na 20 % dokáže rozpočtu (stačí odhad) vykompenzovat náklady reformy (a absence 3 % na odvodech pojistného od těch, co se reformy zúčastní a budou spořit na invdividuálních účtech v penzijních fondech) nebo mohou lidé do budoucna počítat s tím, že ponesou ii zbylé výdaje, které se do rozpočtu nedostanou zpět skrz DPH?
  5. jaký názor obecně na naši reformu máte? souhlasíte s nastavením tak jak nyní je, nebo je tu co změnit k lepšímu?

Pavel Sobíšek, UniCredit Bank

  1. Dobrovolnost fondového spoření je v souladu s převládajícím míněním české populace a vyráží z rukou trumfy opozici, pokud by chtěla po případných vyhraných volbách penzijní reformu sestřelit. Rizikem zvoleného přístupu je na druhou stranu zapojení příliš malého počtu lidí a tedy nevyřešení podstaty problému financování penzí výhradně státem.
  2. Zapojit se do nového spoření se v principu spíš vyplatí lidem s vyšším příjmem. Kde je ale hranice, od níž se bude zapojení zdát výhodné, není možné odhadnout bez znalosti dosud nezveřejněných parametrů penzijní reformy.
  3. Střet zájmu v tom rozhodně nevidím. Mnoho lidí bude považovat takovou strategii za atraktivní a nikde není řečeno, že nakupované dluhopisy musí být od české vlády.
  4. Předpokládám, že zvýšení DPH bude s velkou rezervou stačit na rozjezd penzijní reformy. V delším horizontu se obrázek rozostřuje, protože se zvyšuje nejistota v mnoha parametrech. Obecně se mně ale zdá, že by navržená reforma (zvýšení nepřímých daní, snížení sociálních odvodů) měla podporovat růst HDP, a tudíž rizika nerovnováhy v penzijním systému spíš omezovat.
  5. Návrh reformy považuji za rozumný kompromis a I když v tuto chvíli neznám její přesné parametry, myslím, že stojí za podporu.

David Navrátil, Česká spořitelna

  1. Je potřeba si uvědomit, že i v případě realizace reformy, které byly navrženy v materiálu MF+MPSV (tzv. bezděkova zpráva II), tak tato reforma řeší problém státu a nikoliv životní úrovně budoucích důchodců. Jinými slovy, lidé si budou muset spořit samostatně navíc, pokud nebudou chtít mít celkový náhradový poměr nižší, než je aktuální průměr. Dobrovolnost má výhodu, že lidé mají možnost dobrovolně spořit a rozhodnout se čistě podle svých preferencí, zda a jakou kombinací se na důchod zajistí prostřednictvím finančních úspor, nefinančního majetku, dětí atd. Nicméně má svá úskalí. Za prvé, dobrovolnost vyžaduje dostatečnou úroveň finanční gramotnosti, kde česko nemá dobré výsledky. Její výsledky jsou naopak špatné. Za druhé, důchodovému systému hrozí riziko, že dobrovolně bude spořit menšina populace. A v budoucnu, až většina populace zjistí, že jejich důchody jsou příliš nízké, tak zvolí takovou politickou reprezentaci, která provede daňové změny a změny v důchodovém systému, které půjdou na úkor spořící menšiny. Jinými slovy bavíme se o riziku černých pasažérů.
  2. Pro lidi je důležité, že druhý pilíř nevyřeší jejich problém v důchodu. druhý pilíř řeší primárně udržitelnost státních financí.
  3. becně chybí diskuse o tom, kam fondy budou investovat (což je jeden z detailů). Zda jen do českých finančních instrumentů (státních dluhopisů, podnikových dluhopisů, akcií, peněžního trhu… =  jako v Polsku) nebo investice nebudou omezeny jen na česko. pokud by investice nebyly omezeny jen na česko, potom by nešlo o střet zájmu.
  4. Obecně (a vlastně odpověď na otázku 5): nejsou známy detaily reformy, resp. dohoda není konečná. A v penzijní reformě ďábel tkví v detailech. bez detailů nelze říci, že systém druhého pilíře je správně nastaven. Bohužel musím říci, že z průběhu diskuse o reformě jsem zklamán, protože žádná neproběhla. Nemluvím o ideologických výkřicích, ale skutečně o diskusi o parametrech reformy.

Petr Sklenář, Atlantik finanční trhy

  1. Vznikl velký mediální tlak proti povinnému spoření do fondů a vláda zvolila kompromisní řešení při reformě a zavádí dobrovolný možnost částečného vystoupení z penzijního systému. Částečně to může snížit efekt penzijní reformy, ale nepovažuji to za zásadní a spíše bych očekával, že lidé budou preferovat možnost spořit v druhém pilíři. V předchozích letech, aby některé vlády (Slovensko – Fico, Maďarsko – Orbán) zalepily svoje díry v rozpočtu, tak se snažily lákat lidy, aby přestoupily z druhé pilíře (fondy) do prvního (průběžný) a byli dost neúspěšné a tak v Maďarsku byly fakticky nuceni přistoupit k znárodnění. Očekávám, že bude preference pro diverzifikaci výrazná. Lidé již nemají 100% důvěru, že jediným systém zabezpečení na důchod je státem organizovaných průběžně financovaný systém. Neudržitelnost systému a nutnost reformy se v ČR diskutuje již dlouho. Výhodou je systém 3+2, tj. kde vedle 3% z celkově povinně odváděných 28% přibudou i „dobrovolná“ 2%, což bude zvyšovat množství v celkovém penzijním systému a zvyšovat jeho stabilitu. 
  2. Konečný efekt ještě mohou výrazně ovlivnit detaily (ďábel je vždy skryt v detailech :-)) , které mají být teprve průběžně představeny. Finální podoba návrhu má být předložena do vlády 23. února a tom ještě následuje projednávání v parlamentu.  Obecně doporučuji diverzifikaci (mít více zdrojů zabezpečení se na stáří) a nespoléhat se pouze na státní průběžné financovaný systém. Konkrétní forma záleží už na možnostech a věku každého jedince – vlastní firma, nemovitost, děti, průběžně spořit ve fondech, stavební spoření apod. Tj když mám první pilíř (průběžný systém) a případně druhý pilíř (dobrovolně-povinný fondový systém), tak je to nejlepší příprava jak se připravit na důchod. Může to být dobrý základ, ale určitě bych to nepovažoval za úplný a hotový systém.  
  3. Primárně to souvisí s nastavením rizikových vah pro jednotlivá aktiva. Pokud zůstane na závazky státu riziko 0%, tak konzervativní strategie bude stále konvergovat do maximální možné expozice ve státních dluhopisech. Tj. stejný výsledek (téměř 100% expozice do státních dluhopisů) může získat i jinak než explicitní definicí o struktuře portfolia, ale přes podmínky, které se obecně vztahují k riziku.
  4. Jelikož jde o relativně mírné vyvedení prostředku z prvního pilíře – pouze 3% (na Slovensku je to 9%, Polsko to bylo 7%) – tak negativní dopad na rozpočet nemusí být zásadní a může být výpadek vykryt zvýšením DPH. Vyvedení z rozpočtu 3% odpovídá v letošním rozpočtu kolem 40 mld. Jednotná sazba DPH by měla příjmy zvýšit přes 50 mld., otázkou je přesné vymezení základních potravin na kterých zůstane 10%. Již v současnosti je na „důchodovém účtu“ roční deficit kolem 30 mld.  korun. Navíc výběr DPH je podstatně stabilnější než výběr přímých daní včetně sociálních odvodů, které více ovlivňují výkyvy ekonomiky (vývoj mezd a nezaměstnanosti).
  5. Vzhledem k opakovaně projevené politické neodvaze čí přímo zbabělosti (především ČSSD) ve vztahu k penzijní reformě především v letech 2004–2010 mi přijde současný návrh maximum co je prosaditelné a proveditelné. Obecně zlepšením může být hlubší reforma – snížit vliv státu, mírné snížení odvodů (což může mít dopad i na reformy trhu práce), mírně zvýšit odvody do druhého pilíře, vytvořit rámec pro další prvky systému jako jsou „čtvrtý pilíř – kam můžeme zařadit firemní penzijní systémy apod. – tj. zvýšit stabilitu a snížit závislost na jednom systému, který navíc bude negativně ovlivňovat demografický vývoj.

Aleš Michl, Raiffeisenbank

  1. Filosofie reformy je chybná. Protože staví stále na tom, že stát je ten, který se má o vás na stará kolena postarat. Od středo-pravicové vlády bych čekal svobodnější filosofii reformy. Tedy snížit odvody do státního systému více, nezvyšovat DPH. Ale zároveň garantovat občanovi jen minimální důchod. Třeba ve výši 25–30 procent průměrné mzdy (dnes průměrný starobní důchod je ve výši zhruba 41 procent průměrné mzdy). Pak bych zavedl povinnou maturitu z finanční gramotnosti a základů matematiky. A nechal čistě na vás jak s penězi získanými snížením daní naložíte. Nic víc, nic míň.
  2. Racionálně jednající člověk s maturitou z finanční gramotnosti a základů matematiky do takto navrženého soukromého pilíře nepůjde.Kde má záruku, že mu jeho úspory jednou neznárodní vláda jako v Maďarsku? Kde má záruku, že podobně jako na Slovensku nedotlačí vláda fondy držet naprostou většinu majetku jen v dluhopisech? Pokud třeba skončíme s fondy investující hlavně do dluhopisů – jako na Slovensku – máme problém. Žádná investiční teorie nedoporučí mladému člověku dlouhodobě investovat jen přes státní dluhopisy. Výnos takových fondů po odečtení poplatků stěží trumfne inflaci. Dále pokud je tady státní pilíř a pak soukromé fondy, ale investující jen a jen do státních dluhopisů, tak nediverzifikujeme riziko. Sázíte všechno na stát – nemáte špetku korporátních dluhopisů, nebo komodity, akcie, nemáte cenné papíry z jiných regionů. Žádná investiční teorie nedoporučí mladému člověku dlouhodobě investovat a nerozložit riziko.
  3. Návrh je i nelogický. Nechápu jakou má logiku slevit lidem na sociálním pojištění, vzápětí to vybrat na DPH a k ještě některým spoluobčanům dorovnávat ztráty. Máte být buď liberální a daně snižovat. Nebo socialisté a daně zvyšovat. Proč ale dělat liberální krok a vymazat ho socialistickým přerozdělováním? ‬ ‬
149 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 22. 3. 2011 19:44