Já si vzpomínám, jak po r. 1989 s. Havel a jeho přívrženci odsuzovali kontroly práce neschopných jako zásah do soukromí a omezování osobních práv a svobod. Na tyhle cáry papírů s občanskými právy a svobodami snad tehdejší komunistický režim nepřistoupil, dnešní „demokratický“ však ano, tudíž dnes takovéto šmírování není proti Ústavě a Listině, které jsou výš než nějaké zákony, vyhlášky a nařízení?
Nechci se zastávat simulantů, ale kdo si dnes dovolí za tu almužnu „marodit“, aby si vymaloval byt nebo vyplel zahrádku? Připadá mi to ohánění režimu něčím, co neexistuje v nějakém nebezpečném množství, podobně jako ještě nikdy nepředložil věrohodné údaje o množství zneužívané lékařské péče (kolik zlomených rukou či transplantací srdce bylo nasimulováno), aby bylo třeba hradit „regulační“ poplatky.
