Hlavní navigace

Plaťte elektronickými peněženkami!

27. 4. 2001
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Vytlačí elektronické peněženky hotovost z našich kapes? V čem se liší platební karta a elektronická peněženka? Jak se platí elektronickou peněženkou? Proč se u nás nepoužívají ve větší míře?

Bezhotovostní platební styk se začal před pár lety úspěšně prosazovat i u nás. Nikoho dnes již nepřekvapí zákazník, který místo obligátních bankovek použije k úhradě platební kartu. Nejrozšířenější jsou tzv. debetní karty, které jsou podstatně levnější než karty kreditní. Základní rozdíl spočívá v tom, že debetní karta je spojená s vaším účtem a jejím prostřednictvím čerpáte své vlastní naspořené peníze (případně kontokorent), kdežto při využití kreditní karty čerpáte úvěr, který je výrazně dražší.

Existují samozřejmě i další způsoby bezhotovostního placení (šeky, příkazy k úhradě, směnky, platby přes internet,atd.). Svou pozornost bych tu ale chtěl věnovat platebnímu instrumentu, který v našem prostředí zatím nenašel širší uplatnění, ale nepochybně skrývá velký potenciál. Jsou to elektronické peněženky. Elektronickou peněženku byste na první pohled od telefonní či kreditní karty těžko poznali. Nejčastěji to totiž bývá čipová karta obvyklého formátu.

V čem se liší elektronické peněženky (dále jen e-peněženky) od platebních karet? E-peněženky jsou určeny k platbám malých částek; při jejich použití zpravidla nemusíte udávat PIN; peníze máte jakoby „v“ elektronické peněžence – jinými slovy: nepotřebujete (na rozdíl od platební karty) běžný ani jiný účet; e-peněženku můžete dobít (kdežto platební karta odráží objem prostředků na vašem účtu); zaúčtováno je jen jednorázové nabití a ne každá transakce, kterou zaplatíte s e-peněženkou.

Rozlišují se dva systémy e-peněženek: decentralizovaný a centralizovaný. Princip decentralizovaného systému spočívá v okamžitém provedení transakce bez účasti banky (vydavatele peněženky). Což v praxi vypadá tak, že zaplatíte ze své e-peněženky někomu jinému přímo na jeho e-peněženku. Nevýhodou této transakce je, že budete potřebovat příslušné hardwarové vybavení. Tento způsob placení je však pružnější a lépe nahrazuje skutečnou hotovost než je tomu v druhém případě.

Decentralizovaný systém je poněkud komplikovanější, ale zato bezpečnější. Průběh transakce provedené e-peněženkou v centralizovaném systému a její zúčtování vypadá následovně:
1. Vydavatel (nejčastěji banka) vám vydá elektronickou peněženku.
2. Vy, jako klient banky složíte určitou hotovost „na“ svou kartu a peníze jsou připsány na „float account“ (neúročený plovoucí účet) banky.
3. Zaplatíte pomocí e-peněženky u obchodníka, který vlastní příslušný terminál, jenž „převede“ vaše peníze v jeho prospěch.
4. Obchodník předloží bance souhrn transakcí, které provedl přes terminál.
5. Banka použije k uspokojení obchodníka prostředky z vašeho „plovoucího účtu“

skoleni_15_4

E-peněženky se vyskytují výlučně v podobě čipových karet (tento čip je k nerozeznání od čipu např. v telefonní kartě), na rozdíl od platebních karet, které jsou vybaveny převážně magnetickým proužkem. Budoucnost je jednoznačně nakloněně čipovým kartám, protože čip je bezpečnější než magnetický proužek a především má větší paměťovou kapacitu. Přechod na čipové karty je hudba blízké budoucnosti. K tomuto kroku už se odhodlali například ve Francii, kde došlo k plošnému zavedení čipových karet a fungující systém si tam nemohou vynachválit. Mluvím o tom především z toho důvodu, že zavedení čipových karet by umožnilo vznik multifunkčních karet, které by plnily funkci karty kreditní, debetní či telefonní, e-peněženky, atd. Právě víceúčelovost karet bude hrát v budoucím vývoji dominantní roli. Parametry magnetických proužků tuto víceúčelovost neumožňují.

Systémy e-peněženek jsou ve světě bohužel nekompatibilní, a tak bude velmi těžké najít společnou platformu, na které by se dal postavit nějaký systém nadnárodní, podobně jako u debetních a kreditních karet. Dokud se tak nestane, asi jen stěží se dočkáme první osobní multifunkční e-peněženky, která by téměř dokonale nahradila hotovost.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).