Hlavní navigace

Platit za studium? Jsem pro!

8. 6. 2004
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Zavedení poplatků za studium na českých vysokých školách je téma, které se vrací se železnou pravidelností a diskuse o něm prakticky nekončí. V Senátu se jedná o novele zákona, která by placení školného umožnila. Přestane se u nás studovat zadarmo?

O potřebnosti a prospěšnosti vzdělání pochybuje málokdo. Platí totiž, že čím vyšší dosažené vzdělání, tím větší šance na lepší práci s vyšší mzdou a menší pravděpodobností toho, že o ni přijdete nebo že si rychle nenajdete novou. Vysokoškolský diplom podstatně zvýší vaše šance na dobré společenské uplatnění, vyšší životní úroveň a spokojenější i delší život. Tak to alespoň vyplývá z českých i zahraničních statistik.

Platí to i na makroekonomické úrovni. Pokud stát nemůže založit rozvoj své ekonomiky na nerostném bohatství, zbývá jen několik možností, jak v mezinárodní konkurenci obstát. Pouze některé státy si mohou dovolit založit svou prosperitu na turistickém ruchu. Většina těch ostatních může nabídnout světu buď své ruce nebo mozky. Asi není třeba příliš zdůrazňovat, že v mnoha ohledech je lepší ta druhá možnost. Představa, že by se Česko mělo trvale stát dílnou Evropy, moc lákavá není.

Vzdělání deklarují za jednu ze svých priorit prakticky všechny politické strany. Jasné (skoro) všem také je, že zdroje pro financování rozvoje vzdělání v Česku jsou nedostatečné a na školství, vědu a výzkum zbývá stále menší hromádka peněz v boji o obsah děravé státní kasy. Školy všech stupňů trpí nedostatkem peněz na cokoliv – platy pedagogů a provozem počínaje a investicemi konče. Rektoři univerzit současný stav označují za přímo katastrofální. Nejenže vysoké školy nemohou investovat do rozvojových projektů, ale většinou ani nevědí, zda jim peníze budou stačit na řádné ukončení probíhajícího semestru.

Výdaje na vzdělání v České republice
Rok Celkové výdaje státního rozpočtu Výdaje na vzdělání % z rozpočtu
2000 627 mld. Kč 70,8 mld. Kč 11,3 %
2001 685 mld. Kč 80,5 mld. Kč 11,8 %
2002 736 mld. Kč 81,2 mld. Kč 11,0 %
2003 795 mld. Kč 90,7 mld. Kč 11,4 %
2004 869 mld. Kč 90,9 mld. Kč 10,4 %

Jsou-li lidé i politici vzácně za jedno, že vzdělání je potřebné pro jednotlivce i stát a jeho úroveň by měla růst, otázka, zda mají lidé za kvalitní vysokoškolské vzdělání platit či nikoliv, je spolehlivě rozděluje na dva nesmiřitelné tábory. První z nich volá po zachování rovného přístupu ke vzdělání a obává se toho, že zavedením školného by se studium stalo jen výsadou bohatých. Druhá skupina logicky argumentuje tím, že stát financování vysokých škol nezvládá a nic jiného, než hledat jiné zdroje, tedy nezbývá. Navíc je tu všeobecně známá zkušenost, že člověk si obecně více váží věcí, za které musel zaplatit, než těch, které získal zadarmo. Možnou sociální roli státu pak spatřují spíše v adresné pomoci sociálně slabším studentům.

Osobně se domnívám, že otázka nezní, zda má být studium na vysoké škole zpoplatněno, ale jaký způsob zpoplatnění je lepší. Ono totiž zpoplatněno už dávno je! Provoz vysokých škol platíme všichni ze svých nemalých (!) daní, ovšem tím nejméně transparentním a neefektivním způsobem – prostřednictvím státního rozpočtu. V praxi to znamená, že místo toho, aby se alespoň část nákladů na studium přesunula na studenty, tedy ty, v jejichž bezprostředním zájmu jsou vynakládány, platíme je všichni. Prostřednictvím státního rozpočtu navíc musí peníze od daňového poplatníka ke škole urazit velmi dlouhou cestu, takže z nich na místo určení dorazí jen malá část a zbytek se rozplyne v režijních nákladech tohoto transferu.

Troufám si tvrdit, že kdyby student platil školné přímo škole, na níž studuje, především by se cesta peněz radikálně zkrátila a tím i zefektivnila. Průzračně jasné by bylo kdo, kolik, komu a za co platí. Plátci, tedy studenti, by si pak určitě daleko lépe ohlídali, jak s jejich penězi každá škola hospodaří a zda za ně dostávají adekvátní protihodnotu, tzn. kvalitní vzdělání. Nepochybně by se zvýšila jak motivace k zodpovědnému studiu na straně studentů, tak snaha škol studentům ke studiu vytvořit co nejlepší podmínky.

Na argument, že zavedení školného by snížilo dostupnost vysokoškolského vzdělání pro děti z chudších rodin, byť by byly třeba nadané a studium by jinak bez problémů zvládly, je podle mého názoru jasná odpověď. Odpovídajícím řešením by byla prospěchová a sociální stipendia v kombinaci se zvýhodněnými půjčkami na vzdělání. Vysokoškolsky vzdělaný člověk by tak většinu nákladů mohl splácet až v době, kdy díky svému vzdělání získá dostatečné příjmy. Stát by zároveň mohl a měl podpořit vzdělání i úpravou daňových zákonů.

Pravdou je, že cena, kterou musí student (resp. většinou jeho rodiče) za vysokoškolské studium zaplatit, není zrovna nejnižší. Dávno pryč je doba, kdy se za kolej platila stovka a za stravenku do menzy 2,80 Kč(s). Pravdou ale také je, že dnes existuje spousta možností, jak si student může přivydělat – ať už podnikáním, na různých brigádách nebo i jinak. Mezi studenty zejména vyšších ročníků často loví firmy své budoucí perspektivní zaměstnance a různou formou pak jejich studium financují. Samozřejmě, že jsou obory, v kterých to platí více a jinde méně, ale také snad nikdo neuvažuje, že výše školného by byla stejně vysoká na právech i pedagogické fakultě.

Současný návrh české novely školského zákona počítá s možností, že by vysoké školy vybíraly od studentů částku zhruba ve výši 8 až 10 tisíc Kč ročně. Školy by poplatky zavést mohly, ale nemusely, a jejich rektor by je mohl prominout, zmírnit nebo odložit. Třicet procent ze školného by šlo do stipendijních fondů, z nichž by dostávali peníze ti, kteří si nemohou studium dovolit.

Školský výbor Senátu návrh sice doporučil schválit, ale přesto mnoho šancí na schválení podle všeho nemá. Jednoznačně proti je ministerstvo školství, ale především většina sociálnědemokra­tických i lidoveckých poslanců a samozřejmě všichni komunisté. Škoda, protože zavedení školného u nás by problémy s financováním vysokých škol zcela jistě nevyřešilo, určitě by však bylo krokem správným směrem.

dan_z_prijmu

Slovensko je s reformou veřejných financí dost daleko před námi. Platí to nejen v daňové oblasti, ale i o financování vzdělání. Slovenská vláda schválila před několika dny návrh zákona zavádějící školné na tamních vysokých školách. Od ledna příštího roku by studenti měli zaplatit až 22 000 slovenských korun za rok, ale pro některé z nich by poplatky mohly být v nejbližších dvou letech nulové. Přestože zákon je méně radikální než návrh předchozí, neobešel se bez negativních ohlasů slovenského studentského hnutí.

Doufám jen, že když už se slovenskou reformou nestačíme držet krok, alespoň neztratíme stopu.

Jak vysoké by mělo být školné?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Narozen v roce 1968. Absolvent FEL VUT obor jaderná energetika. Má mnohaletou praxi v soukromém i státním sektoru, zejména v oblasti Managementu a kontroly.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).