Platit nebo neplatit poplatky u lékaře?

Od počátku letošního roku se otázka placení poplatků stala aktuální i při návštěvě zdravotnických zařízení. Zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví je bezesporu nepopulárním opatřením. Vyhnout se jejich placení půjde jen stěží. Každý neplatič přitom riskuje spoustu nepříjemností.

Platný zákon by měl být respektován

Povinnost platit regulační poplatky za návštěvu u lékaře, každou položku na receptu, za pobyt v nemocnici a za využití služeb lékařské pohotovosti je stanovena Zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů. Zákonem je stanovena výše poplatků, způsob jejich placení a vykazování, případy, kdy se regulační poplatky neplatí, i limit pro maximální výši poplatků a doplatků za předepsané léky zaplacenou pojištěncem v průběhu roku.

Zavedení regulačních poplatků vyvolalo bouřlivou reakci. Platit za něco, co dosud bylo zdarma, je vždycky nepříjemné. Ukládá-li ale tuto povinnost zákon, který prošel předepsaným legislativním procesem, nezbývá než ji splnit. Respektování platných zákonů je základním principem právního demokratického státu. Uvědomit by si to měli hlavně zákonodárci, kteří občany veřejně vyzývají, aby regulační poplatky neplatili.

Neplatícímu pacientovi sankce nehrozí

Přenesme se do praktické roviny. Občan, který odmítne zaplatit poplatek stanovený zákonem, tento zákon de facto poruší. Argument údajné protiústavnosti regulačních poplatků mu přitom příliš nepomůže. Až do rozhodnutí Ústavního soudu je totiž bezpředmětný. Přesto ale neplatícímu pacientovi v tomto případě žádný trestní, ani jiný postih za porušení zákona bezprostředně nehrozí.

Ve většině případů se dokonce ani nemusí bát, že by nebyl ošetřen. Lékař možná nebude k neplatícímu pacientovi příliš vstřícný, ale nejspíš nebude riskovat nepříjemnosti se stížností pacienta na neposkytnutí neodkladné péče. V lékárnách to asi bude o něco složitější. Ani tam ale nebudou chtít riskovat, že nevydáním předepsaného léku z důvodu nezaplacení regulačního poplatku způsobí zhoršení pacientova zdravotního stavu.

Lékaři se vybírání poplatků nevyhnou

Neznamená to ale, že by lékaři, lékárníci a další zdravotnická zařízení na vybírání regulačních poplatků rezignovali. Zákon, který jim je ukládá vybírat, totiž stanoví sankci pro případ, že by poplatky nevybírali. V případě opakovaného a soustavného porušování této povinnosti jim zdravotní pojišťovna může uložit pokutu do výše 50 000 Kč, a to i opakovaně. V krajním případě s nimi dokonce může zrušit smlouvu.

Mimo to je s regulačními poplatky počítáno jako s doplňkovým zdrojem financování veřejné zdravotní péče. V praxi to znamená, že poplatky zůstanou lékařům a zdravotnickým zařízením, která je vyberou. Zdravotní pojišťovny jim ale s největší pravděpodobností zároveň přiměřeně sníží úhrady za poskytnutou péči. Kdyby tedy zdravotnická zařízení poplatky nevybírala, přímo by přicházela o své peníze.

Nezaplacený poplatek se může hodně prodražit

Pokud pacient poplatek nezaplatí, lékaři nebo zdravotnickému zařízení za ním vznikne pohledávka. Lékař se tedy stane věřitelem a pacient dlužníkem. Stejně jako v případě jiných pohledávek, je věcí věřitele, jaký postup vůči dlužníkovi zvolí. Pohledávku může, ale také nemusí, vymáhat. Neplatící pacient by přitom mohl spoléhat na to, že věřitel od vymáhání drobné pohledávky upustí kvůli finanční a administrativní náročnosti.

Je třeba si však uvědomit, že i drobnou pohledávku lze prodat. O balíky takovýchto pohledávek může být velký zájem. Pro leckterou vymahačskou firmu totiž mohou být zlatým dolem. Dříve či později jednotlivé pohledávky vymůže třeba i formou exekuce. Přitom jen soudnímu exekutorovi za vymožení 30 korunové pohledávky podle tarifu náleží odměna 3 000 Kč. Dalších minimálně 3 500 Kč získá jako úhradu nákladů exekuce.

Exekuce není legrace

Nechá-li dlužník jakýkoliv soudní spor, byť i jen o pár korun, dojít až do fáze nařízení exekuce, dělá velkou chybu. Bez ohledu na výši vymáhané částky se každý exekutor nejprve pokusí vyřídit exekuci „od stolu” ze své kanceláře. První na řadu přijde zablokování dlužníkova nemovitého majetku a bankovních účtů. V případě neúspěchu dojde na zabavování a prodej věcí movitých anebo třeba i na srážky ze mzdy.

Kromě velkých dodatečných nákladů může exekuce dlužníkovi způsobit i řadu komplikací. Ze zablokovaných účtů nemusí odejít důležité platby, platební karty mohou přestat fungovat v ten nejnevhodnější okamžik, banka může odmítnou poskytnout již schválený úvěr atd. Než se vše vrátí do normálu, uplyne většinou i několik měsíců. Zbavit se nálepky dlužníka, který neplatí včas své závazky, však může trvat ještě mnohem déle.

Platit nebo neplatit poplatky?

Ať už má člověk na zavádění regulačních poplatků do českého zdravotnictví jakýkoliv názor, měl by zvážit, zda mu jejich neplacení stojí za všechny možné nepříjemnosti. Dokud Ústavní soud neprojedná ústavní stížnost podanou opozičními poslanci a příslušnou pasáž zákona o regulačních poplatcích z jejich podnětu nezruší, což zatím není vůbec jisté, určitě se vyplatí regulační poplatky vždy zaplatit.

Anketa

Budete platit poplatky u lékaře?

122 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 2. 7. 2014 12:31