Problematika právní úpravy omezení plateb v hotovosti navazuje na zásady platné v členských státech Evropské unie. Směřuje nejen k zamezování nezákonné činnosti při daňových únicích a praní špinavých peněz, ale přispívá i k efektivnímu oběhu peněz a k podpoře bezhotovostních platebních styků.
Když byl zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, jehož obsah si v následujících řádcích připomeneme, přijímán, byl v hromadných sdělovacích prostředcích, ale i v podnikatelských kruzích značně emotivně posuzován. Dnes po něm již „pes neštěkne“; zda jeho ustanovení byla skutečně naplněna a zmizela praxe podnikatelů „kufířkářů“, by měly doložit příslušné orgány státu v čele s Ministerstvem financí, kterému na daném úseku přísluší státní odborný dozor.
Omezení plateb v hotovosti
Zákon určuje, kdy jsou fyzické i právnické osoby povinny provést platbu bezhotovostně prostřednictvím banky nebo pobočky zahraniční banky, nebo spořitelního a úvěrního družstva, nebo provozovatele poštovních služeb formou poštovního poukazu na účet banky, a upravuje kontrolu dodržování této povinnosti.
Zákon rozumí
- bezhotovostní platbou platbu provedenou bezhotovostním převodem peněžních prostředků na území České republiky prostřednictvím peněžního ústavu v české nebo cizí měně a bezhotovostním převodem peněžních prostředků prostřednictvím peněžního ústavu v české nebo cizí měně z území České republiky na území jiného státu,
- poskytovatelem platby toho, kdo platbou uhrazuje závazek.
Přitom za platbu se pro účely tohoto zákona nepovažuje vklad peněžních prostředků v hotovosti na vlastní účet nebo na cizí účet u peněžního ústavu, nebo jejich výběr. Za platbu v hotovosti se považuje i platba vysoce hodnotnými komoditami, jako jsou například drahé kovy nebo drahé kameny.
Povinnost bezhotovostních plateb
Povinnost provést platbu bezhotovostně se vztahuje na platby prováděné
- navzájem mezi osobami s místem trvalého pobytu, místem pobytu nebo sídlem na území České republiky, pobočkami nebo organizačními složkami zahraničních osob zřízenými na území České republiky, nebo
- osobami s místem trvalého pobytu, místem pobytu nebo sídlem na území České republiky, pobočkami nebo organizačními složkami zahraničních osob zřízenými na území České republiky ve prospěch osob s místem pobytu nebo sídlem v zahraničí; přesahuje-li výše těchto plateb částku stanovenou tímto zákonem.
Tato povinnost podle se naopak nevztahuje na
- platby daní, poplatků, cla, záloh na tyto platby, odvodů za porušení rozpočtové kázně a na jiné druhy plateb uskutečňované podle zákona o správě daní a poplatků nebo podle celního zákona, pokud tyto zákony nestanoví jinak,
- povinné platby vyplývající z pracovněprávních vztahů,
- platby důchodů z důchodového pojištění, včetně jednorázových doplatků a výplat náhrad z penzijních fondů,
- platby prováděné v době krizového stavu vyhlášeného podle zvláštního právního předpisu,
- platby určené k úschově peněz notářem,
- platby pojistného a výplat pojistného plnění ze soukromého pojištění.
Poskytovatel platby, jejíž výše překračuje částku 15 000 EUR, je povinen provést platbu bezhotovostně; to neplatí, jde-li o platbu, která musí být podle zvláštního právního předpisu provedena v hotovosti. Jde např. o plnění podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů.
Pokud jde o platbu v české nebo jakékoliv cizí měně, ta se pro účely tohoto zákona přepočte na euro směnným kursem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou a platným ke dni provedení platby. Do limitu se přitom započítávají všechny platby v české i cizí měně, provedené týmž poskytovatelem platby témuž příjemci platby v průběhu jednoho kalendářního dne.
Překračuje-li platba limit, je příjemce platby povinen na výzvu poskytovatele platby sdělit bez zbytečného odkladu číslo účtu u peněžního ústavu, na který má být platba poukázána.
Kontrola a správní delikty
Kontrolu dodržování povinností stanovených uvedeným zákonem vykonávají
- územní finanční orgány,
- celní orgány.
Při provádění kontroly a při ukládání pokut postupují kontrolní orgány podle právních předpisů upravujících řízení ve věcech daní a poplatků a celní řízení, kterým je zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
Kontrolní orgán má oprávnění uložit poskytovateli platby, který poruší povinnost provést platbu bezhotovostně, pokutu až do výše 5 mil. Kč, nejméně však výše pokuty musí činit 10 tis. Kč. Při stanovení výše pokuty přihlédne k závažnosti jednání a jeho následkům.
Kontrolní orgán uloží pokutu i příjemci hotovostní platby, pokud tato platba přesáhla limit a příjemce platby musel vědět, že jejím uskutečněním došlo k porušení tohoto zákona. Takové řízení o uložení pokuty lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy se kontrolní orgán o porušení povinnosti dozvěděl; nejpozději lze pokutu pravomocně uložit do 10 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.