Platbě zdravotního pojištění se nevyhnete

Platbě zdravotního pojištění se ze zákona nevyhne nikdo. Za zaměstnance jej musí povinně odvádět zaměstnavatel, osoby samostatně výdělečně činné (například živnostníci, umělci, sportovci…) jej musí každý měsíc odvádět sami. Jen za občany v evidenci úřadu práce, důchodce či děti jej platí stát. Ostatní občané - osoby bez zdanitelných příjmů - si musí zdravotní pojištění hradit sami, i když nemají žádné příjmy. A nejedná se o zanedbatelnou částku, jde o 1 080 Kč měsíčně.

Minimální výše pojistného

Zdravotní pojištění se řídí Zákonem číslo 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a Zákonem číslo 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, v platném znění. Každý, kdo nemá v rámci celého kalendářního měsíce alespoň jeden den příjem ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti a ani za něj neplatí pojistné na veřejné zdravotní pojištění stát, je osobou bez zdanitelných příjmů. Má povinnost u své zdravotní pojišťovny, u které je registrovaný, odvádět za každý měsíc, kdy byl osobou bez zdanitelných příjmů, minimální výši pojistného, tedy 1 080 Kč.

Do poloviny roku 2002 se za osobu bez zdanitelných příjmů považoval dokonce občan, který splňoval podmínku pro zařazení do této kategorie i méně než měsíc. Například pracovní poměr skončil 8.10. a nový začal 15.10. Po dobu těchto 7 dní se neregistroval na úřadu práce, protože věděl, že za chvíli nastoupí na nové místo. Přesto za těchto sedm dní musel doplatit pojistné a někdy i s penále.

Minimální částka pojistného je závislá na výši minimální mzdy, protože činí 13,5 % ze zákonem stanovené mzdy. V současně době činí minimální mzda 8 000 Kč (od ledna 2007) a minimální pojistné tedy je 1 080 Kč.

Platba pojistného se provádí zpětně, stejným způsobem jako ho hradí třeba živnostníci. Například za měsíc únor je pojistné splatné 8. března. Připadne-li poslední den splatnosti na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den.

Kdo je osobou bez zdanitelných příjmů?

Nejčastěji jsou ze zákona osobami bez zdanitelných příjmů:

• student starší 26 let
• nezaměstnaný, který není veden na úřadu práce (ať už dobrovolně nebo z důvodu sankčního vyřazení)
• občan pracující pouze na dohody o provedení práce
• muž či žena v domácnosti, který či která není na rodičovské dovolené, nepobírá důchod či se nestará celodenně osobně a řádně alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let
• student školy, která není ministerstvem školství označena jako soustavná příprava na budoucí povolání, což je možné například u některých jazykových škol

S platbou minimální výše pojistného musí především počítat věční studenti. Nebo občané, kteří ztratí zaměstnání, ví však, že si brzy najdou nové a nechtějí se registrovat na úřadu práce. Po celou dobu hledání jsou nejenom bez podpory v nezaměstnanosti, ale ještě si musí hradit pojistné. Jednoznačně se tedy vyplatí jít se registrovat na úřad práce, i když pro mnoho lidí je to krajně nepříjemné.

Nemáte příjmy? Nevadí, exekutor si poradí

Spousta občanů si myslí: Nemám příjmy, nejsem na úřadu práce, od státu nic nedostávám, nemusím platit pojistné. Na písemnosti od své zdravotní pojišťovny nereagují, a to nedělají dobře. S dlužným pojistným roste i dlužné penále.

Zdravotní pojišťovny vymáhají často dlužné pojistné prostřednictvím exekutorských úřadů a tyto nemalé náklady musí opět zaplatit dlužník. Způsoby a formy exekuce jsou velmi pestré. I když nelze postihnou pravidelný měsíční příjem, provést srážky z účtu, prodat movitý či nemovitý majetek. Navíc penále roste i během doby vymáhání. Pouze sám exekutor rozhoduje, jakou exekuci u kterého dlužníka zvolí. Je samozřejmě povolena exekuce kombinací uvedených způsobů, a to především pro vyšší částky. Není ničím neobvyklým, že dlužná jistina je ve finále podstatně nižší než výše penále, nákladů exekutora či soudních poplatků. Nejít se z hrdosti registrovat na úřad práce se tedy může pěkně prodražit.