Spočítejte si...

Zavřít

Platba kartou v zahraničí a kurzové rozdíly (teorie)

Banky nás vybízejí k používání platebních karet v zahraničí, protože bezhotovostní platby mají mít lepší kurzy než platby v hotovosti. Je tomu skutečně tak? Možná budete překvapeni i tím, že použitím karty jiné banky můžete ušetřit stokoruny. Rozdíly jsou i v otázkách zúčtování transakcí, banky nemají zcela jednotný postup.

Platba platební kartou je efektivní a rychlá. Používat platební kartu i při zahraničních cestách je navíc bezpečnější než platba v hotovosti.

Ztracenou kartu lze zablokovat, zneužití kryje banka nebo jej lze pojistit, ale ztracenou hotovost už asi nenajdete. Nemusíte řešit výměnu korun na valuty, protože nakoupené zboží nebo služby snadno zaplatíte kartou a o zúčtování se postará vaše banka. To by mělo být výhodnější než hotovostní platba. Jenže vždy tomu tak není. Když pomineme obecné riziko používání hotovosti, výměna větší částky může být výhodnější než platba kartou. Zvláště některé soukromé společnosti a směnárny se mohou pyšnit velmi dobrými kurzy valut než nejlepší bankovní kurzy deviza-prodej.

Vyznejte se

  • Valuta-nákup: Nákup cizí měny v hotovosti.
  • Valuta-prodej: Prodej cizí měny v hotovosti.
  • Deviza-nákup: Bezhotovostní nákup cizí měny, ta se připíše na účet v bance nebo je přijat šek.
  • Deviza prodej: Bezhotovostní prodej cizí měny, ta se odepíše z účtu v bance nebo je vystaven šek.
  • Středový kurz: reálná hodnota měny (hotovostní/bezhotovostní).

Nejednotné účtování

Mnoho držitelů platebních karet si láme hlavu nad tím, jakým způsobem banky účtují karetní transakce provedené v zahraničí. Infolinky jsou v poskytování informací nejednotné, nejčastěji se dozvíte, že banka kurz transakce nijak neovlivňuje a kurzy stanovují karetní asociace. Pokud by tomu tak skutečně bylo, museli by všichni držitelé českých karet na to být stejně a kurzy jejich karetních transakcí by byly identické. Jenže stačí použít dvě totožné karty rozdílných bank a výsledná částka bude odlišná, přestože jde o karty stejné karetní společnosti. Čím to je? Zjednodušeně napsáno, pouhým protáhnutím magnetického proužku nebo čipu karty platebním terminálem dojde k sérii složitých převodů a účtování, na jejichž konci se strhne výsledná částka z účtu držitele karty.

Karetní transakce pod lupou

Pokud postup karetní transakce velmi zjednodušíme, dostaneme toto schéma:

Držitel karty –> obchodník –> banka obchodníka (Acquir) –>karetní společnost –> banka držitele karty (Issuer) –> držitel karty

Pomineme-li držitele karty a obchodníka, je zde účast tří subjektů, kteří zpracovávají karetní transakci: dvou bank a karetní společnosti. Výjímkou jsou případy, kdy karetní společnost je přímým vydavatelem karty (American Express, Diners Club), pak jsou zde subjekty pouze dva.

Všechny tyto společnosti nějakým způsobem zúčtovávají své transakce a používají nějaké kurzy. A vzhledem k tomu, že neexistuje jeden globální kurz, každá banka či karetní společnost postupuje podle své obchodní politiky. Tak například, na stránkách karetní společnosti Visa je možné spočítat kurz, jaký Visa používá pro karetní transakce. Jenže když si sami zkušebně provedete zahraniční karetní transakci, stejně se do inzerovaného kurzu netrefíte.

Napíšeme si, proč. Na zúčtování zahraniční karetní transakce mají vliv tyto čtyři faktory:

  1. Kurz karetní společnosti
  2. Zúčtovací měna vydavatele karty u karetní společnosti (Issuera)
  3. Zúčtovací měna banky obchodníka u karetní společnosti (Acquira)
  4. Poplatková politika vydavatele karty (provize, příplatky, stanovení vlastního kurzu, crossborder fee)

Kombinace všech faktorů významně ovlivňuje výslednou částku, která bude zaúčtována držiteli karty z jeho účtu v bance nebo úvěrového účtu (v případně kreditní/charge karty). Na první pohled je jasné, že vzhledem ke složitosti systému a množství bank s různým přístupem nikdy nebude výsledná stržená částka totožná, přestože půjde o stejný typ karty. Rozebereme si jednotlivé faktory.

Kurz karetní společnosti

Každá karetní společnost má stanoveny své vlastní kurzy, kterými provádí zúčtování a konverze karetních transakcí. Při transakci kartou dochází nejprve k tzv. autorizaci a blokaci částky na účtu držitele karty. Protože zde hraje významnou roli požadavek na rychlost, je celý proces přepočtu měn významně zjednodušen proti výslednému zúčtování. To je důvod, proč se autorizovaná částka transakce většinou liší od skutečně zúčtované částky. Částku, kterou máte na účtu blokovánu, je tedy zpravidla potřeba považovat za orientační.

Zúčtovací měna vydavatele karty

Vydavatel karty má s karetní společností dohodnutou zúčtovací měnu pro zahraniční transakce, u nás půjde většinou o eura nebo americké dolary. Karetní společnost převede svým středovým kurzem měnu transakce na měnu zúčtovací (je-li měna transakce jiná) a o tuto částku zatíží zúčtovací účet vydavatele karty.

To znamená, že vydavatel karty (např. banka) má otevřený v další bance zúčtovací účet v zúčtovací měně (např. v eurech), ze kterého odcházejí peníze karetní společnosti. Má-li vydavatel karty zároveň svoji obchodní síť, která akceptuje platební karty (tzn. je i Acquier), podobným způsobem peníze od karetní asociace dostává za proběhlé transakce u jeho obchodníků. Peníze z jeho zúčtovacích účtu tak neustále pendlují tam a zpět podle výše transakcí. Všechny tyto transakce jsou zúčtovány podle zvolené měny, resp. jsou do ní konvertovány.

Stručně

Bance přijdou peníze od karetní společnosti na její zúčtovací účet. Karetní společnost si tytéž peníze strhne od banky obchodníka. Zúčtovací měny banky, která vydala kartu a banky obchodníka, mohou být odlišné. To vše má vliv na výsledný kurz.

Transakce kartou –> autorizace částky (kurz karetní společnosti) –> zaúčtování transakce (skutečný kurz, který má banka dohodnutý s karetní společnosti)

Zúčtovací měna obchodníka

Rovněž banka obchodníka (Acquier) má s karetní společností dohodnutou zúčtovací měnu a otevřený zúčtovací účet. Systém je obdobný jako v předchozím odstavci. Vše se pak odehrává opačně.

Obchodník –> banka obchodníka –> zúčtovací měna banky –> kurz karetní společnosti/konverze –> zúčtovací měna vydavatele karty –> vydavatel karty –> držitel karty

Poplatková politika

Kromě kurzů stanovených karetními společnostmi a kromě přirozených rozdílů, které způsobí odlišná zúčtovací měna, má na výslednou strženou částku vliv i samotná poplatková politika banky, která kartu vydala. V zahraničí je běžné (často povinné) uvádět výši poplatku nebo marže, kterou si banka účtuje za transakci kartou v jiné měně, než je karta vedena. Tato marže bývá uváděna i jako crossborder fee. Webové stránky německých, francouzských i amerických bank běžně uvádějí ve svých sazebních nebo podmínkách tyto poplatky či příplatky. Jsou stanoveny buď paušální částkou (např. 1 EUR za transakci) anebo procentní přirážkou k zúčtovacímu kurzu (obvykle 2–5 %).

Představte si reálný příklad. Svou kreditní kartou vedenou v CZK zaplatíte na Ukrajině v místní měně, tj. v hřivnách. Uplatňuje-li vydavatelská banka další poplatky nebo jiné způsoby marží, vypadá transakce takto:

Transakce kartou –> zaúčtování transakce bankou obchodníka (kurzem stanoveným mezi Acquirem a karetní společností) → zaúčtování transakce vydavatelem (kurzem, stanoveným mezi vydavatelem a karetní společnosti) –> příplatek/provize banky za jinou měnu transakce –> skutečně zúčtovaná částka

Kromě kurzové marže, kterou běžný klient nepozná, lze na karetní transakci vydělat i dalším způsobem. Ten je méně nápadný, vypadá neškodně, ale výsledkem je opět vyšší stržená částka. Finta spočívá v tom, že vydavatel karty provede zúčtování karetní transakce podle svého devizového kurzu. Ten je plně komerční a je jen věcí obchodní politiky banky, jak kurzy stanovuje. Pak to vypadá takto:

Transakce kartou –> zaúčtování transakce bankou obchodníka (kurzem stanoveným mezi Acquirem a karetní společností) → zaúčtování transakce vydavatelem (kurzem, stanoveným mezi vydavatelem a karetní společnosti) –> přeúčtování částky podle vlastního kurzu banky –> skutečně zúčtovaná částka

Na kartách lze dobře vydělávat

Rozdíl mezi kurzem karetní společnosti a obchodní politikou banky, resp. jejím obchodním kurzem je pro banku přímým ziskem.

Dva typy zisku při kurzových obchodech u karetních transakcí

  1. Částka, která je stržena z nostro účtu banky má cenu deviza-střed, ale banka ji prodá za deviza-prodej
  2. Při přepočtu transakce si banka může připočítat 1–5% příplatek ke kurzu

Žádná z českých finančnich institucí oficiálně nepotvrdila účtování marží nebo příplatků, je-li měna transakce jiná, než měna k účtu platební karty. Výjimkou je jen mBank, která u nás působí s polskou licencí. Ta uvádí crossborder fee ve výši 0–2 % ze zúčtovacího kurzu.

Zajímá vás, jaké skutečné kurzy a poplatky používají české banky u karetních transakcí? Dozvíte se již v úterním vydání Měšce. Na středu máme pro vás připravenou i ochutnávku reálných zkušeností. Se správnou kartou v ruce ušetříte při platbě v zahraničí stovky korun.

Anketa

Platíte v zahraničí platební kartou?

21 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 2. 9. 2008 10:38
Zasílat nově přidané názory e-mailem